Po zlaté horečce

BENÁTKY – Strmý vzestup cen zlata v nedávných letech – z 800 dolarů za unci zkraje roku 2009 na víc než 1900 dolarů na podzim 2011 – měl rysy bubliny. Teď tato zlatá bublina splaskává, jako všechny nárůsty cen aktiv odtržené od fundamentů nabídky a poptávky.

Na vrcholu přívrženci zlata – směs paranoidních investorů a osob s politickou agendou postavenou na strachu – radostně odhadovali růst cen zlata na 2000, 3000, ba dokonce až 5000 dolarů během několika let. Od té doby ale ceny převážně klesají. V dubu se zlato prodávalo za téměř 1300 dolarů za unci – a nadále se cena drží pod 1400 dolary, což je oproti maximu z roku 2011 pokles o 30 %.

Je mnoho důvodů, proč bublina praskla a ceny zlata nejspíš zamíří mnohem níž, do roku 2015 k tisíci dolarům.

Zaprvé, ceny zlata mají tendenci vystřelovat, když se v globální ekonomice objeví vážná hospodářská, finanční a geopolitická rizika. Během celosvětové finanční krize někteří investoři pochybovali o bezpečnosti i u bankovních depozit a státních dluhopisů. Obáváte-li se finančního Harmagedonu, je metaforicky načase udělat si v bunkru zásoby zbraní, munice, konzerv a cihel zlata.

I za takového děsivého scénáře ale může být zlato špatnou investicí. Ostatně na vrcholu globální finanční krize v letech 2008 a 2009 ceny zlata několikrát prudce klesly. Zlato pořízené na dluh vyvolává při extrémním zadrhnutí úvěrů nucené prodeje, neboť po každé korekci ceny přicházejí výzvy k doplatku. Na vrcholu krize tudíž zlato může být velice volatilní – nahoru i dolů.

Zadruhé, zlato se nejlépe osvědčí, hrozí-li riziko vysoké inflace, neboť se zvyšuje jeho obliba coby uchovatele hodnoty. Vzdor velice důrazné měnové politice mnoha centrálních bank – opakované vlny „kvantitativního uvolňování“ v řadě vyspělých zemí zdvojnásobily, nebo dokonce ztrojnásobily množství oběživa – je globální inflace ve skutečnosti nízká a dále klesá.

The World’s Opinion Page

Help support Project Syndicate’s mission

subscribe now

Důvod je prostý: zatímco měnová báze bobtná, rychlost oběhu peněz se zhroutila a banky hromadí likviditu ve formě nadměrných rezerv. Probíhající zkracování soukromého i veřejného dluhu drží globální poptávku pod úrovní nabídky.

Firmy tudíž mají kvůli přebytečné kapacitě malý vliv na určování cen, zatímco pracující mají slabou vyjednávací sílu, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti. Nadto nadále slábnou odborové svazy a globalizace přenesla lacinou výrobu zboží náročného na pracovní síly do Číny a na další rozvíjející se trhy, což ve vyspělých ekonomikách stlačuje mzdy a zaměstnanecké vyhlídky nekvalifikovaných pracujících.

Vzhledem k nízké mzdové inflaci je nepravděpodobná vysoká inflace cen zboží. Celosvětově teď dokonce inflace dále klesá, jelikož se dolů korigují komoditní ceny v reakci na slabý globální růst. A zlato následuje trend aktuální a očekávané inflace.

Zatřetí, na rozdíl od jiných aktiv zlato nezajišťuje žádný příjem. Zatímco akcie mají dividendy, dluhopisy kupóny a domy nájemné, zlato je čistě hra na zhodnocování kapitálu. Teď když se globální ekonomika zotavuje, jiná aktiva – akcie, nebo dokonce oživené reality – tak zajišťují vyšší výnosy. Americké i světové akcie skutečně výrazně předčí zlato od strmého vzestupu cen zlata zkraje roku 2009.

Začtvrté, ceny zlata prudce narůstaly, když se reálné (inflačně očištěné) úrokové sazby po opakovaných vlnách kvantitativního uvolňování posouvaly čím dál silněji do záporných čísel. Okamžik vhodný k nákupu zlata přichází, když jsou výnosy z hotovosti a dluhopisů záporné a dále klesají. Optimističtější vyhlídky americké a globální ekonomiky však znamenají, že Federální rezervní systém a další centrální banky od kvantitativního uvolňování a nulových sazeb ustoupí, z čehož plyne, že reálné sazby nebudou klesat, ale zvýší se.

Zapáté, někteří pozorovatelé tvrdili, že vysoce zadlužení suverénní aktéři budou investory tlačit ke zlatu, neboť státní dluhopisy budou čím dál rizikovější. Děje se teď ale pravý opak. Řada těchto vysoce zadlužených vlád má rozsáhlé zásoby zlata, kterých se možná rozhodnou zbavit, aby snížily své dluhy. Ostatně zpráva, že Kypr by mohl prodat malou část – za zhruba 400 milionů eur (520 milionů dolarů) – svých zlatých rezerv, vyvolala v dubnu 13% pokles cen zlata. V podobném pokušení by mohly být i země jako Itálie, která má obrovské zlaté rezervy (přes 130 miliard dolarů), což ceny dále snižuje.

Zašesté, někteří krajní političtí konzervativci, zejména ve Spojených státech, halasně velebili zlato tak, že to nakonec bylo kontraproduktivní. Pro tento nejvychýlenější okraj pravice je zlato jedinou pojistkou proti riziku vládních intrik usilujících o zcizení soukromých majetků. Tito fanatici jsou rovněž přesvědčeni o nevyhnutelnosti návratu ke zlatému standardu, neboť „degradace“ papírových peněz uskutečňovaná centrálními bankami povede k hyperinflaci. Vzhledem k neexistenci komplotu, klesající inflaci a nemožnosti využívat zlato jako měnu však nelze takovou argumentaci udržet.

Měna plní tři funkce: funguje jako platební prostředek, účetní jednotka a uchovatel hodnoty. Zlato může být uchovatelem hodnoty majetku, ale nejde o platební prostředek – nemůžete jím v obchodě zaplatit za nákup. Není ani účetní jednotkou, jelikož ceny zboží a služeb ani ceny finančních aktiv nejsou denominovány ve zlatě.

Zlato tedy zůstává „barbarským přežitkem“, jak jej označil John Maynard Keynes, nemá žádnou přirozenou hodnotu a používá se hlavně jako pojistka proti iracionálnímu strachu a panice. Ano, všichni investoři by ve svém portfoliu měli mít velmi skrovný díl zlata jako pojistku proti krajním rizikům s nízkou pravděpodobností. Podobnou pojistkou se ale mohou stát i jiná reálná aktiva, a byť mezní rizika nejsou zcela zažehnána, jsou dnes rozhodně nižší než na vrcholu globální finanční krize.

Ceny zlata se sice v příštích několika letech mohou přechodně zvyšovat, ale budou velmi kolísavé a postupem času bude jejich trend sestupný, jak se bude globální ekonomika dávat do pořádku. Zlatá horečka je za námi.

Z angličtiny přeložil David Daduč

http://prosyn.org/an9riE2/cs;
  1. Sean Gallup/Getty Images

    Angela Merkel’s Endgame?

    The collapse of coalition negotiations has left German Chancellor Angela Merkel facing a stark choice between forming a minority government or calling for a new election. But would a minority government necessarily be as bad as Germans have traditionally thought?

  2. Trump Trade speech Bill Pugliano/Getty Images .

    Preparing for the Trump Trade Wars

    In the first 11 months of his presidency, Donald Trump has failed to back up his words – or tweets – with action on a variety of fronts. But the rest of the world's governments, and particularly those in Asia and Europe, would be mistaken to assume that he won't follow through on his promised "America First" trade agenda.

  3. A GrabBike rider uses his mobile phone Bay Ismoyo/Getty Images

    The Platform Economy

    While developed countries in Europe, North America, and Asia are rapidly aging, emerging economies are predominantly youthful. Nigerian, Indonesian, and Vietnamese young people will shape global work trends at an increasingly rapid pace, bringing to bear their experience in dynamic informal markets on a tech-enabled gig economy.

  4. Trump Mario Tama/Getty Images

    Profiles in Discouragement

    One day, the United States will turn the page on Donald Trump. But, as Americans prepare to observe their Thanksgiving holiday, they should reflect that their country's culture and global standing will never recover fully from the wounds that his presidency is inflicting on them.

  5. Mugabe kisses Grace JEKESAI NJIKIZANA/AFP/Getty Images

    How Women Shape Coups

    In Zimbabwe, as in all coups, much behind-the-scenes plotting continues to take place in the aftermath of the military's overthrow of President Robert Mugabe. But who the eventual winners and losers are may depend, among other things, on the gender of the plotters.

  6. Oil barrels Ahmad Al-Rubaye/Getty Images

    The Abnormality of Oil

    At the 2017 Abu Dhabi Petroleum Exhibition and Conference, the consensus among industry executives was that oil prices will still be around $60 per barrel in November 2018. But there is evidence to suggest that the uptick in global growth and developments in Saudi Arabia will push the price as high as $80 in the meantime.

  7. Israeli soldier Menahem Kahana/Getty Images

    The Saudi Prince’s Dangerous War Games

    Saudi Arabia’s Crown Prince Mohammed bin Salman is working hard to consolidate power and establish his country as the Middle East’s only hegemon. But his efforts – which include an attempt to trigger a war between Israel and Hezbollah in Lebanon – increasingly look like the work of an immature gambler.