Po zlaté horečce

BENÁTKY – Strmý vzestup cen zlata v nedávných letech – z 800 dolarů za unci zkraje roku 2009 na víc než 1900 dolarů na podzim 2011 – měl rysy bubliny. Teď tato zlatá bublina splaskává, jako všechny nárůsty cen aktiv odtržené od fundamentů nabídky a poptávky.

The Year Ahead 2018

The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

Order now

Na vrcholu přívrženci zlata – směs paranoidních investorů a osob s politickou agendou postavenou na strachu – radostně odhadovali růst cen zlata na 2000, 3000, ba dokonce až 5000 dolarů během několika let. Od té doby ale ceny převážně klesají. V dubu se zlato prodávalo za téměř 1300 dolarů za unci – a nadále se cena drží pod 1400 dolary, což je oproti maximu z roku 2011 pokles o 30 %.

Je mnoho důvodů, proč bublina praskla a ceny zlata nejspíš zamíří mnohem níž, do roku 2015 k tisíci dolarům.

Zaprvé, ceny zlata mají tendenci vystřelovat, když se v globální ekonomice objeví vážná hospodářská, finanční a geopolitická rizika. Během celosvětové finanční krize někteří investoři pochybovali o bezpečnosti i u bankovních depozit a státních dluhopisů. Obáváte-li se finančního Harmagedonu, je metaforicky načase udělat si v bunkru zásoby zbraní, munice, konzerv a cihel zlata.

I za takového děsivého scénáře ale může být zlato špatnou investicí. Ostatně na vrcholu globální finanční krize v letech 2008 a 2009 ceny zlata několikrát prudce klesly. Zlato pořízené na dluh vyvolává při extrémním zadrhnutí úvěrů nucené prodeje, neboť po každé korekci ceny přicházejí výzvy k doplatku. Na vrcholu krize tudíž zlato může být velice volatilní – nahoru i dolů.

Zadruhé, zlato se nejlépe osvědčí, hrozí-li riziko vysoké inflace, neboť se zvyšuje jeho obliba coby uchovatele hodnoty. Vzdor velice důrazné měnové politice mnoha centrálních bank – opakované vlny „kvantitativního uvolňování“ v řadě vyspělých zemí zdvojnásobily, nebo dokonce ztrojnásobily množství oběživa – je globální inflace ve skutečnosti nízká a dále klesá.

Důvod je prostý: zatímco měnová báze bobtná, rychlost oběhu peněz se zhroutila a banky hromadí likviditu ve formě nadměrných rezerv. Probíhající zkracování soukromého i veřejného dluhu drží globální poptávku pod úrovní nabídky.

Firmy tudíž mají kvůli přebytečné kapacitě malý vliv na určování cen, zatímco pracující mají slabou vyjednávací sílu, vzhledem k vysoké nezaměstnanosti. Nadto nadále slábnou odborové svazy a globalizace přenesla lacinou výrobu zboží náročného na pracovní síly do Číny a na další rozvíjející se trhy, což ve vyspělých ekonomikách stlačuje mzdy a zaměstnanecké vyhlídky nekvalifikovaných pracujících.

Vzhledem k nízké mzdové inflaci je nepravděpodobná vysoká inflace cen zboží. Celosvětově teď dokonce inflace dále klesá, jelikož se dolů korigují komoditní ceny v reakci na slabý globální růst. A zlato následuje trend aktuální a očekávané inflace.

Zatřetí, na rozdíl od jiných aktiv zlato nezajišťuje žádný příjem. Zatímco akcie mají dividendy, dluhopisy kupóny a domy nájemné, zlato je čistě hra na zhodnocování kapitálu. Teď když se globální ekonomika zotavuje, jiná aktiva – akcie, nebo dokonce oživené reality – tak zajišťují vyšší výnosy. Americké i světové akcie skutečně výrazně předčí zlato od strmého vzestupu cen zlata zkraje roku 2009.

Začtvrté, ceny zlata prudce narůstaly, když se reálné (inflačně očištěné) úrokové sazby po opakovaných vlnách kvantitativního uvolňování posouvaly čím dál silněji do záporných čísel. Okamžik vhodný k nákupu zlata přichází, když jsou výnosy z hotovosti a dluhopisů záporné a dále klesají. Optimističtější vyhlídky americké a globální ekonomiky však znamenají, že Federální rezervní systém a další centrální banky od kvantitativního uvolňování a nulových sazeb ustoupí, z čehož plyne, že reálné sazby nebudou klesat, ale zvýší se.

Zapáté, někteří pozorovatelé tvrdili, že vysoce zadlužení suverénní aktéři budou investory tlačit ke zlatu, neboť státní dluhopisy budou čím dál rizikovější. Děje se teď ale pravý opak. Řada těchto vysoce zadlužených vlád má rozsáhlé zásoby zlata, kterých se možná rozhodnou zbavit, aby snížily své dluhy. Ostatně zpráva, že Kypr by mohl prodat malou část – za zhruba 400 milionů eur (520 milionů dolarů) – svých zlatých rezerv, vyvolala v dubnu 13% pokles cen zlata. V podobném pokušení by mohly být i země jako Itálie, která má obrovské zlaté rezervy (přes 130 miliard dolarů), což ceny dále snižuje.

Zašesté, někteří krajní političtí konzervativci, zejména ve Spojených státech, halasně velebili zlato tak, že to nakonec bylo kontraproduktivní. Pro tento nejvychýlenější okraj pravice je zlato jedinou pojistkou proti riziku vládních intrik usilujících o zcizení soukromých majetků. Tito fanatici jsou rovněž přesvědčeni o nevyhnutelnosti návratu ke zlatému standardu, neboť „degradace“ papírových peněz uskutečňovaná centrálními bankami povede k hyperinflaci. Vzhledem k neexistenci komplotu, klesající inflaci a nemožnosti využívat zlato jako měnu však nelze takovou argumentaci udržet.

Měna plní tři funkce: funguje jako platební prostředek, účetní jednotka a uchovatel hodnoty. Zlato může být uchovatelem hodnoty majetku, ale nejde o platební prostředek – nemůžete jím v obchodě zaplatit za nákup. Není ani účetní jednotkou, jelikož ceny zboží a služeb ani ceny finančních aktiv nejsou denominovány ve zlatě.

Zlato tedy zůstává „barbarským přežitkem“, jak jej označil John Maynard Keynes, nemá žádnou přirozenou hodnotu a používá se hlavně jako pojistka proti iracionálnímu strachu a panice. Ano, všichni investoři by ve svém portfoliu měli mít velmi skrovný díl zlata jako pojistku proti krajním rizikům s nízkou pravděpodobností. Podobnou pojistkou se ale mohou stát i jiná reálná aktiva, a byť mezní rizika nejsou zcela zažehnána, jsou dnes rozhodně nižší než na vrcholu globální finanční krize.

Ceny zlata se sice v příštích několika letech mohou přechodně zvyšovat, ale budou velmi kolísavé a postupem času bude jejich trend sestupný, jak se bude globální ekonomika dávat do pořádku. Zlatá horečka je za námi.

Z angličtiny přeložil David Daduč

http://prosyn.org/an9riE2/cs;
  1. Patrick Kovarik/Getty Images

    The Summit of Climate Hopes

    Presidents, prime ministers, and policymakers gather in Paris today for the One Planet Summit. But with no senior US representative attending, is the 2015 Paris climate agreement still viable?

  2. Trump greets his supporters The Washington Post/Getty Images

    Populist Plutocracy and the Future of America

    • In the first year of his presidency, Donald Trump has consistently sold out the blue-collar, socially conservative whites who brought him to power, while pursuing policies to enrich his fellow plutocrats. 

    • Sooner or later, Trump's core supporters will wake up to this fact, so it is worth asking how far he might go to keep them on his side.
  3. Agents are bidding on at the auction of Leonardo da Vinci's 'Salvator Mundi' Eduardo Munoz Alvarez/Getty Images

    The Man Who Didn’t Save the World

    A Saudi prince has been revealed to be the buyer of Leonardo da Vinci's "Salvator Mundi," for which he spent $450.3 million. Had he given the money to the poor, as the subject of the painting instructed another rich man, he could have restored eyesight to nine million people, or enabled 13 million families to grow 50% more food.

  4.  An inside view of the 'AknRobotics' Anadolu Agency/Getty Images

    Two Myths About Automation

    While many people believe that technological progress and job destruction are accelerating dramatically, there is no evidence of either trend. In reality, total factor productivity, the best summary measure of the pace of technical change, has been stagnating since 2005 in the US and across the advanced-country world.

  5. A student shows a combo pictures of three dictators, Austrian born Hitler, Castro and Stalin with Viktor Orban Attila Kisbenedek/Getty Images

    The Hungarian Government’s Failed Campaign of Lies

    The Hungarian government has released the results of its "national consultation" on what it calls the "Soros Plan" to flood the country with Muslim migrants and refugees. But no such plan exists, only a taxpayer-funded propaganda campaign to help a corrupt administration deflect attention from its failure to fulfill Hungarians’ aspirations.

  6. Project Syndicate

    DEBATE: Should the Eurozone Impose Fiscal Union?

    French President Emmanuel Macron wants European leaders to appoint a eurozone finance minister as a way to ensure the single currency's long-term viability. But would it work, and, more fundamentally, is it necessary?

  7. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now