Steam and exhaust pipes Lukas Schulze/Getty Images

Obhajoba klimatického prahu 1,5°C

MANILA – Zeměkoule je dnes o více než 1°C teplejší než v průmyslové éře a strašlivé příznaky její horečky se už projevují. Jen v tomto roce pustošily po sobě jdoucí hurikány karibské ostrovy, monzunové záplavy vyhnaly z domovů desetimiliony obyvatel jižní Asie a téměř na všech kontinentech zuřily požáry. Vytáhnout planetu od okraje propasti je dnes mimořádně naléhavý úkol.

The Year Ahead 2018

The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

Order now

Ti z nás, kdo žijí na frontové linii klimatických změn – na souostrovích, malých ostrovech, v pobřežních nížinách a na planinách, které se rychle mění v poušť –, si nemohou dovolit čekat, co přinese další stupeň oteplování. Už teď je ztraceno příliš mnoho životů a živobytí. Lidé jsou vytrháváni z kořenů, životně důležité zdroje jsou stále vzácnější a následky klimatických změn trpí nejvíce lidé, kteří se o ně přičinili nejméně.

Proto Filipíny využily svého předsednictví ve Fóru klimaticky zranitelných států (CVF) – tedy v alianci 48 zemí nesoucích největší dopady klimatických změn – k boji za to, aby si pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 výslovně stanovila za cíl omezit globální oteplení na 1,5°C oproti předindustriální úrovni. 1,5°C pro nás není jen symbolické či „aspirační“ číslo, které se jednoduše včlení do mezinárodních dohod; je to hranice naší existence. Vystoupají-li globální teploty nad tuto úroveň, pak místa, která nazýváme domovem – a mnoho dalších domovů na této planetě – začnou být neobyvatelná nebo úplně zmizí.

Když jsme v roce 2009 poprvé zavedli cíl ve výši 1,5°C, narazili jsme na značný odpor. Popírači klimatických změn – ti, kdo odmítají uvěřit vědeckým argumentům o globálním oteplování způsobeném člověkem – dál zavrhují jakoukoliv snahu omezit vzestup teplot na zeměkouli jakožto marnou a zbytečnou. Proti cíli ve výši 1,5°C se však často stavějí i bojovníci proti změnám klimatu a politici, kteří tvrdí, že podle vědeckých důkazů už lidé vypustili tolik skleníkových plynů, že je splnění tohoto cíle prakticky nemožné.

Přesto není věda v této oblasti tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise Nature je zbývající „uhlíkový rozpočet“ světa – tedy množství ekvivalentního oxidu uhličitého, které můžeme emitovat, než překročíme práh 1,5°C – o něco větší, než se dosud předpokládalo.

Toto zjištění není důvodem k sebeuspokojení, jak si někteří komentátoři (na rozdíl od vědců) zřejmě myslí. Neznamená to, že předešlé klimatické modely byly přehnaně alarmující nebo že můžeme zaujmout volnější přístup k omezování globálního oteplování. Spíše by nás tato studie měla podnítit – a ostatně k tomu i vyzývá – k okamžitější, odhodlanější a agresivnější akci vedoucí k tomu, že emise skleníkových plynů během několika let kulminují a do poloviny století dosáhneme nulových čistých emisí.

Jak by taková akce vypadala? Globální emise by se musely každoročně snižovat o 4-6%, až klesnou na nulu. Zároveň by se měly obnovit lesní a zemědělské plochy tak, aby dokázaly zachycovat a odlučovat větší množství oxidu uhličitého. Úplná dekarbonizace našich energetických a dopravních systémů během čtyř desetiletí si vyžádá obrovské úsilí, ale není nemožná.

Kromě ekologických dopadů by toto úsilí vytvořilo i značný ekonomický zisk, protože by pozvedlo střední třídu v rozvinutých zemích a vytáhlo stamiliony lidí z chudoby v rozvojovém světě – mimo jiné i tím, že by podpořilo tvorbu pracovních míst. Přechod na jiné formy energie povede k masivním úsporám a současně zlepší odolnost infrastruktury, nabídkových řetězců a městských služeb v rozvojových zemích, zejména těch, které se nacházejí ve zranitelných regionech.

Podle zprávy, kterou loni zveřejnil Rozvojový program Organizace spojených národů, by udržení prahu 1,5°C a vytvoření nízkouhlíkové ekonomiky zvýšilo globální HDP o plných 12 bilionů dolarů oproti scénáři, v němž se svět bude držet současné politiky a záruk snižování emisí.

Studii, která tvrdí, že cíl ve výši 1,5°C je dosažitelný, napsali uznávaní klimatičtí experti a po rozsáhlém peer review ji zveřejnil špičkový časopis. Je to však jen jedna studie; o naší schopnosti omezit globální oteplování toho musíme zjistit ještě mnohem více. Právě proto renomovaní vědci už dnes diskutují a debatují o jejích zjištěních; také jejich reakce budou otištěny v nejlepších časopisech. Vědecký výzkum takto funguje, a proto musíme klimatologii – a jejím naléhavým varováním – věřit.

Příští rok zveřejní Mezivládní panel pro změnu klimatu vlastní metaanalýzu všech vědeckých podkladů týkající se cíle 1,5°C a lze předpokládat, že půjde o nejobsáhlejší souhrn tohoto výzkumu. Nemůžeme si však dovolit na tuto analýzu čekat a teprve pak podniknout příslušné kroky.

Členové CVF se už zavázali k akci na své straně, když na konferenci OSN o změnách klimatu, která se uskutečnila loni v Marrákéši, slíbili, že co nejdříve dokončí přechod na stoprocentně obnovitelnou energii. Naše emise patří už dnes k nejnižším, avšak naše klimatické cíle jsou přesto nejambicióznější z celého světa.

Zda ovšem svět nakonec dokáže omezit klimatické změny, to bude záviset na ochotě největších současných i dřívějších emitentů skleníkových plynů splnit svou morální a etickou zodpovědnost a podniknout rázné kroky. Udržení vzestupu globálních teplot pod 1,5°C zatím nemusí být geofyzikálně nemožné. Chceme-li však tohoto cíle dosáhnout, musíme zajistit, aby se k němu ani z politického a ekonomického hlediska nepřistupovalo jako k předem vyloučené variantě.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/mtL4Zig/cs;

Handpicked to read next

  1. Chris J Ratcliffe/Getty Images

    The Brexit Surrender

    European Union leaders meeting in Brussels have given the go-ahead to talks with Britain on post-Brexit trade relations. But, as European Council President Donald Tusk has said, the most difficult challenge – forging a workable deal that secures broad political support on both sides – still lies ahead.

  2. The Great US Tax Debate

    ROBERT J. BARRO vs. JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS on the impact of the GOP tax  overhaul.


    • Congressional Republicans are finalizing a tax-reform package that will reshape the business environment by lowering the corporate-tax rate and overhauling deductions. 

    • But will the plan's far-reaching changes provide the boost to investment and growth that its backers promise?


    ROBERT J. BARRO | How US Corporate Tax Reform Will Boost Growth

    JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS | Robert Barro's Tax Reform Advocacy: A Response

  3. Murdoch's Last Stand?

    Rupert Murdoch’s sale of 21st Century Fox’s entertainment assets to Disney for $66 billion may mark the end of the media mogul’s career, which will long be remembered for its corrosive effect on democratic discourse on both sides of the Atlantic. 

    From enabling the rise of Donald Trump to hacking the telephone of a murdered British schoolgirl, Murdoch’s media empire has staked its success on stoking populist rage.

  4. Bank of England Leon Neal/Getty Images

    The Dangerous Delusion of Price Stability

    Since the hyperinflation of the 1970s, which central banks were right to combat by whatever means necessary, maintaining positive but low inflation has become a monetary-policy obsession. But, because the world economy has changed dramatically since then, central bankers have started to miss the monetary-policy forest for the trees.

  5. Harvard’s Jeffrey Frankel Measures the GOP’s Tax Plan

    Jeffrey Frankel, a professor at Harvard University’s Kennedy School of Government and a former member of President Bill Clinton’s Council of Economic Advisers, outlines the five criteria he uses to judge the efficacy of tax reform efforts. And in his view, the US Republicans’ most recent offering fails miserably.

  6. A box containing viles of human embryonic Stem Cell cultures Sandy Huffaker/Getty Images

    The Holy Grail of Genetic Engineering

    CRISPR-Cas – a gene-editing technique that is far more precise and efficient than any that has come before it – is poised to change the world. But ensuring that those changes are positive – helping to fight tumors and mosquito-borne illnesses, for example – will require scientists to apply the utmost caution.

  7. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now