BERLÍN – Představme si na okamžik, že bychom mohli změnit svět podle našich přání. Dramatická hospodářská nerovnost ustupuje sociálnímu a politickému začleňování. Všeobecná lidská práva se stávají realitou. Končíme s odlesňováním a ničením orné půdy. Stavy ryb se obnovují. Dvě miliardy lidí se těší na život bez chudoby, hladu a násilí. Místo abychom jen řečnili o klimatických změnách a nedostatku zdrojů, začínáme respektovat a dodržovat limity naší planety a její atmosféry.
Taková byla meta v roce 2001, kdy Organizace spojených národů přijala Rozvojové cíle tisíciletí (MDG). A bude to meta i napřesrok, kdy MDG vyprší a OSN schválí nástupnický rámec ekologické a rozvojové politiky. Nadcházející soubor Cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG) se bude snažit chránit ekosystémy, šetřit přírodní zdroje a podobně jako MDG zbavit miliony lidí chudoby.
Kombinace ekologických a rozvojových rámců je dobrý nápad – nápad, jenž staví na úspěchu řady právně závazných mezinárodních úmluv a dohod formulovaných pod záštitou OSN za účelem ochrany klimatu, ochrany biodiverzity, podpory lidských práv a snížení chudoby. Tyto úmluvy a dohody možná nejsou dokonalé – a země, které je ratifikují, bohužel ne vždy stanovených cílů dosáhnou –, avšak vedly k vytvoření institucionálních procesů, které podněcují země k plnění slibů a dodávají občanům odvahu hnát vlády k zodpovědnosti.
Ačkoliv však SDG budou díky tomu stát na pevném právním základě, tento základ je nutné dále rozvíjet. U velkých environmentálních problémů včetně destrukce úrodné ornice a globální produkce plastů například zatím nebyly stanoveny globální dohody a cíle. Takové dohody přitom budou nezbytné k tomu, aby SDG zohledňovaly lidská práva, životní prostředí a rozvoj jako jeden celek.
Vědci a organizace občanské společnosti vyzývají k obrácení trendu degradace půdy do roku 2020 a naléhavě požadují, aby se v OSN sešla alespoň jedna mezinárodní expertní komise, která by tento stěžejní aspekt globální potravinové bezpečnosti řešila. Každý rok je v důsledku nadužívání hnojiv ztraceno 12 milionů hektarů půdy – což je oblast velikosti Rakouska a Švýcarska. Ekologické dopady dále zvyšuje farmaření ve velkém měřítku. Také sociální důsledky mohou být kruté: vystěhovávání, ztráta obživy a násilné konflikty.
Rovněž používání plastů je nutné držet na uzdě. Od 50. let se jejich celosvětová produkce stonásobně zvýšila. Každý rok se vyrobí více než 280 milionů tun plastů, přičemž obrovské množství postupně proniká do spodní vody, řek a oceánů – a pak po potravním řetězci dále vzhůru. Ačkoliv plasty nejsou biologicky rozložitelné, ani jedna země se nezavázala, že bude bránit jejich pronikání do životního prostředí.
Enjoy unlimited access to the ideas and opinions of the world’s leading thinkers, including long reads, book reviews, topical collections, short-form analysis and predictions, and exclusive interviews; every new issue of the PS Quarterly magazine (print and digital); the complete PS archive; and more. Subscribe now to PS Premium.
Subscribe
Další do značné míry neprobádanou možností by bylo stanovení cílů pro utlumení ekologicky i sociálně škodlivých dotací. Tyto dotace – například ty, které poskytuje společná zemědělská politika Evropské unie – dosahují celosvětově objemu stamiliard dolarů, přičemž jen vyčerpávají rozpočty a chudým lidem nic nepřinášejí. Jejich seškrtáním by se nejen odstranily zvrácené podněty, ale zároveň by se uvolnily peníze na školství, všeobecnou zdravotní péči a infrastrukturu ve venkovských oblastech, kde jsou zapotřebí k vytváření příjmových příležitostí.
Bohužel není pravděpodobné, že svět bude vypadat tak, jak si přejeme. Jednání o SDG odrážejí to, co je v současné době v multilaterálním rámci možné: je toho relativně málo. Žádná vláda není opravdu ochotna popasovat se s příčinami nerovnosti a hladu, což by vyžadovalo učinit hlavní prioritu ze spravedlivého zdaňování a rozsáhlého systému dávek. Takové reformy by byly účinnější než jakákoliv rozvojová pomoc, avšak prozatím jsou mimo diskusi.
Rovněž pravidla globální ekonomiky zůstávají nedotknutelná, takže je prakticky nemožné restrukturalizovat finanční a obchodní politiku tak, aby jejich výsledkem nebyly větší chudoba, nekontrolovatelné klimatické změny a nezvratné ničení zdrojů.
Jazyk, na kterém se zatím jednotlivé strany dohodly, není nijak povzbudivý. Přežitá snaha o ekonomický růst za každou cenu není odpovědí na otázku, jak lze nalézt rovnováhu mezi rozvojem a limity naší planety i skutečností, že miliardy lidí žijí v chudobě. V omezeném světě není neomezený růst možný, a pokud se přínosy růstu spravedlivě nerozdělí, pak ani rostoucí výkon nenasytí všechny.
Vytvoření smělejší rozvojové agendy přitom nebrzdí jen rozvinuté země. Elity z rozvíjejících se a rozvojových států využívají jednání o SDG především jako platformu pro výzvy k mezinárodním transferům pomoci.
Kvalita OSN závisí na kvalitě jejích členů. Tu poznáme podle toho, do jaké míry budou členové pohlížet na SDG jako na příležitost stanovit vskutku nové priority a vskutku univerzální cíle pro ekologickou a rozvojovou politiku v jednadvacátém století.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
For Communists, education is above all about engineering the soul.
But while the Communist Party of China is getting rid of any school textbooks that tell the truth about Hong Kong’s past and its democratic aspirations, historical facts cannot be erased forever.
is not surprised by the CPC authorities’ ongoing attempts to rewrite Hong Kong’s history.
At a time of deep frustration with the status quo, the reasons for Gustavo Petro’s victory in Colombia’s presidential runoff are not difficult to discern. But it is much less clear whether Petro will be able to implement his ambitious reform agenda.
considers the implications of Gustavo Petro’s election as the country’s next president.
Russia’s invasion of Ukraine has created a very different geopolitical context from that of 25 years ago, when the Spanish capital last hosted a NATO summit. Today, only the political will of Europeans and their leaders will be able to strengthen the continent’s security.
argues that a strong Europe is indispensable for revitalizing the transatlantic alliance.
On both sides of the Atlantic, policymakers, pundits, and the public fear that financial markets' appetite for immediate profit poses a growing threat to communities, economies, and the planet. But the argument is a red herring, and buying into it will lead to misguided, and possibly counterproductive policies.
disputes the widespread assumption that climate change and other problems are due to myopic profit-seeking.
The Alliance’s leaders are preparing to gather for a summit at a critical moment for European security. But even if Turkish opposition to Finland and Sweden’s membership bids can eventually be overcome, is Europe adequately prepared to serve as a capable military partner for NATO?
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
BERLÍN – Představme si na okamžik, že bychom mohli změnit svět podle našich přání. Dramatická hospodářská nerovnost ustupuje sociálnímu a politickému začleňování. Všeobecná lidská práva se stávají realitou. Končíme s odlesňováním a ničením orné půdy. Stavy ryb se obnovují. Dvě miliardy lidí se těší na život bez chudoby, hladu a násilí. Místo abychom jen řečnili o klimatických změnách a nedostatku zdrojů, začínáme respektovat a dodržovat limity naší planety a její atmosféry.
Taková byla meta v roce 2001, kdy Organizace spojených národů přijala Rozvojové cíle tisíciletí (MDG). A bude to meta i napřesrok, kdy MDG vyprší a OSN schválí nástupnický rámec ekologické a rozvojové politiky. Nadcházející soubor Cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG) se bude snažit chránit ekosystémy, šetřit přírodní zdroje a podobně jako MDG zbavit miliony lidí chudoby.
Kombinace ekologických a rozvojových rámců je dobrý nápad – nápad, jenž staví na úspěchu řady právně závazných mezinárodních úmluv a dohod formulovaných pod záštitou OSN za účelem ochrany klimatu, ochrany biodiverzity, podpory lidských práv a snížení chudoby. Tyto úmluvy a dohody možná nejsou dokonalé – a země, které je ratifikují, bohužel ne vždy stanovených cílů dosáhnou –, avšak vedly k vytvoření institucionálních procesů, které podněcují země k plnění slibů a dodávají občanům odvahu hnát vlády k zodpovědnosti.
Ačkoliv však SDG budou díky tomu stát na pevném právním základě, tento základ je nutné dále rozvíjet. U velkých environmentálních problémů včetně destrukce úrodné ornice a globální produkce plastů například zatím nebyly stanoveny globální dohody a cíle. Takové dohody přitom budou nezbytné k tomu, aby SDG zohledňovaly lidská práva, životní prostředí a rozvoj jako jeden celek.
Vědci a organizace občanské společnosti vyzývají k obrácení trendu degradace půdy do roku 2020 a naléhavě požadují, aby se v OSN sešla alespoň jedna mezinárodní expertní komise, která by tento stěžejní aspekt globální potravinové bezpečnosti řešila. Každý rok je v důsledku nadužívání hnojiv ztraceno 12 milionů hektarů půdy – což je oblast velikosti Rakouska a Švýcarska. Ekologické dopady dále zvyšuje farmaření ve velkém měřítku. Také sociální důsledky mohou být kruté: vystěhovávání, ztráta obživy a násilné konflikty.
Rovněž používání plastů je nutné držet na uzdě. Od 50. let se jejich celosvětová produkce stonásobně zvýšila. Každý rok se vyrobí více než 280 milionů tun plastů, přičemž obrovské množství postupně proniká do spodní vody, řek a oceánů – a pak po potravním řetězci dále vzhůru. Ačkoliv plasty nejsou biologicky rozložitelné, ani jedna země se nezavázala, že bude bránit jejich pronikání do životního prostředí.
Subscribe to Project Syndicate
Enjoy unlimited access to the ideas and opinions of the world’s leading thinkers, including long reads, book reviews, topical collections, short-form analysis and predictions, and exclusive interviews; every new issue of the PS Quarterly magazine (print and digital); the complete PS archive; and more. Subscribe now to PS Premium.
Subscribe
Další do značné míry neprobádanou možností by bylo stanovení cílů pro utlumení ekologicky i sociálně škodlivých dotací. Tyto dotace – například ty, které poskytuje společná zemědělská politika Evropské unie – dosahují celosvětově objemu stamiliard dolarů, přičemž jen vyčerpávají rozpočty a chudým lidem nic nepřinášejí. Jejich seškrtáním by se nejen odstranily zvrácené podněty, ale zároveň by se uvolnily peníze na školství, všeobecnou zdravotní péči a infrastrukturu ve venkovských oblastech, kde jsou zapotřebí k vytváření příjmových příležitostí.
Bohužel není pravděpodobné, že svět bude vypadat tak, jak si přejeme. Jednání o SDG odrážejí to, co je v současné době v multilaterálním rámci možné: je toho relativně málo. Žádná vláda není opravdu ochotna popasovat se s příčinami nerovnosti a hladu, což by vyžadovalo učinit hlavní prioritu ze spravedlivého zdaňování a rozsáhlého systému dávek. Takové reformy by byly účinnější než jakákoliv rozvojová pomoc, avšak prozatím jsou mimo diskusi.
Rovněž pravidla globální ekonomiky zůstávají nedotknutelná, takže je prakticky nemožné restrukturalizovat finanční a obchodní politiku tak, aby jejich výsledkem nebyly větší chudoba, nekontrolovatelné klimatické změny a nezvratné ničení zdrojů.
Jazyk, na kterém se zatím jednotlivé strany dohodly, není nijak povzbudivý. Přežitá snaha o ekonomický růst za každou cenu není odpovědí na otázku, jak lze nalézt rovnováhu mezi rozvojem a limity naší planety i skutečností, že miliardy lidí žijí v chudobě. V omezeném světě není neomezený růst možný, a pokud se přínosy růstu spravedlivě nerozdělí, pak ani rostoucí výkon nenasytí všechny.
Vytvoření smělejší rozvojové agendy přitom nebrzdí jen rozvinuté země. Elity z rozvíjejících se a rozvojových států využívají jednání o SDG především jako platformu pro výzvy k mezinárodním transferům pomoci.
Kvalita OSN závisí na kvalitě jejích členů. Tu poznáme podle toho, do jaké míry budou členové pohlížet na SDG jako na příležitost stanovit vskutku nové priority a vskutku univerzální cíle pro ekologickou a rozvojovou politiku v jednadvacátém století.