0

Vražedné rybí farmy

Nedávná zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zjistila, že téměř polovina všech ryb zkonzumovaných po celém světě není ulovena ve volné přírodě, ale pochází z rybích farem. Je přitom pravděpodobné, že spotřeba žádného rybího druhu se nezvýšila tolik jako spotřeba farmářsky chovaného lososa, jehož produkce za 20 let vzrostla o téměř 300%.

Lososi jsou však masožraví, a aby provozovatelé akvakultur uspokojili masožravý apetit obrovského počtu těchto průmyslově chovaných ryb, stále více upírají pozornost k malému korýši zvanému krunýřovka krillová. To je ovšem špatná zpráva pro tuleně leopardí, tučňáky kroužkové, keporkaky, plejtváky obrovské a řadu dalších druhů, poněvadž většina organismů v antarktickém mořském ekosystému se živí buďto krunýřovkami, anebo něčím, co krunýřovky požírá.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Krunýřovky se vyskytují v chladných vodách Jižního oceánu a představují klíčovou složku rybího tuku a krmiva. Nedávný výzkum bohužel naznačuje, že rozšířený lov krunýřovek by mohl ohrozit celý antarktický ekosystém. Zástupci světových rybářských velmocí, kteří se letos na podzim scházejí v Austrálii, mají příležitost omezit lov krunýřovek, a pomoci tak živočichům, kteří krunýřovky potřebují k přežití.

Ačkoliv každá krunýřovka dorůstá do hmotnosti jen asi dvou gramů, dohromady představují jeden z nejhojnějších živočišných druhů na zeměkouli. Krunýřovky současně vytvářejí největší známé seskupení mořského života – jejich biomasa je možná větší než u kteréhokoliv jiného mnohobuněčného živočišného organismu na planetě.

Toto „růžové zlato“ představuje srdce antarktické mořské potravní sítě a suchozemští dravci živící se krunýřovkami jsou vůči jejich nedostatku nejzranitelnější. Vědci zjistili, že v některých oblastech jihozápadního Atlantiku začala poptávka po krunýřovkách převyšovat nabídku. V důsledku toho tučňáci a albatrosi v oblastech, jako je jižní Georgia, již začínají mít potíže s výchovou mláďat. Přesto se má lov krunýřovek do budoucna zvyšovat.

Největší světová populace krunýřovek žije v Jižním oceánu. Protože mají tito živočichové sklon shlukovat se do soustředěných hejn, lze je snadno lovit, takže se stali obzvláště atraktivními pro komerční zájmy ve velkém měřítku. Lov krunýřovek navíc v poslední době zintenzivnily nové technologie, jako jsou vakuová čerpadla, díky nimž může jediná rybářská loď ulovit a zpracovat obrovské množství krunýřovek – až 120 000 tun za sezonu.

Poptávka po výrobcích z krunýřovky – od rybího tuku a krmiva až po tělové krémy a další kosmetiku – se navíc v posledních 20 letech zvýšila. A protože se počty volně žijících ryb ustavičně snižují a poptávka po mořských rybách neustále roste, bude tlak na akvakultury produkující rybí krmivo raketově stoupat. Zvýšená poptávka po krunýřovkách a nové metody lovu i zpracování se zde zkombinovaly způsobem, jemuž by antarktický ekosystém nemusel odolat.

Je tu však jistá naděje. V roce 1982 byla v rámci Antarktického smluvního systému založena Konvence o ochraně antarktických mořských živých zdrojů (CCAMLR), a to v reakci na obavy, že pokračující neregulovaný rybolov by mohl podkopat samotný základ antarktického potravního řetězce. Konvenci CCAMLR řídí komise 24 členských států – mimo jiné Argentiny, Austrálie, Chile, Japonska, Jihoafrické republiky, Jižní Koreje, Norska, Ruska, Spojených států, Ukrajiny a Evropské unie –, která se každoročně schází v australském Hobartu, aby diskutovala o nových regulacích lovu mořských druhů v Jižním oceánu.

CCAMLR se stala průkopnicí ekosystémových a preventivních přístupů k řízení rybolovu, které jsou dnes pro uchování stavu krunýřovek krillových stěžejní. Ačkoliv potřeby živočišných druhů závislých na krunýřovce byly v minulosti zohledňovány pro rozsáhlé oblasti Jižního oceánu, CCAMLR musí celkový limit jejich lovu ještě vědecky dělit na menší jednotky. To napomůže zabránit místní konkurenci mezi plavidly lovícími krunýřovky a mezi živočichy, kteří potřebují krunýřovky k životu, poněvadž lov krunýřovek se značně překrývá s klíčovými krmnými oblastmi tučňáků a tuleňů.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Členové CCAMLR musí ctít mandát této organizace k ochraně přírody a zajištění dostatku „růžového zlata“ k nakrmení tučňáků i dalších divoce žijících druhů, které jsou na krunýřovku odkázány. CCAMLR by rovněž měla uplatňovat vůči lovu krunýřovek stejná monitorovací, kontrolní a dohlížecí opatření, jaká vyžaduje u všech ostatních typů rybolovu.

Krunýřovka krillová nesmí být lovena za účelem krmení rybích farem ve světě, zatímco tučňáci, tuleni, plejtváci a další druhy, které jsou na tohoto drobného, ale životně důležitého živočicha odkázány, budou hynout hlady.