BONN – Po hurikánech, které letos udeřily v Karibiku, Texasu a na Floridě, zůstaly zatopené dálnice, zničené domy a podniky a zpřetrhané životy. Povodňové vody už sice opadly, ale obrazy chaosu zůstávají vryty do naší kolektivní paměti. Obnova potrvá roky, možná desítiletí, a bude stát miliardy dolarů.
Odborníci nám říkají, že hurikány nabývají na síle vlivem teplejších oceánů a že další důsledky antropogenních změn klimatu – od krutých such v Africkém rohu po extrémní povodně v Asii – za sebou nechávají miliony bez jídla a základního přístřeší. Přestože však souvislost mezi spalováním fosilních paliv a smrtícím počasím už roky sílí, tvůrci politik zatím ne vždy výstrahy vyslyšeli.
To se rychle mění. Státy, občané a rostoucí počet firem po celém světě konečně začínají jednat. Tento měsíc se na konferenci OSN o změně klimatu v německém Bonnu shromáždily tisíce, aby vystupňovaly ambice v boji proti změně klimatu. Po úspěšné pařížské klimatické dohodě, dojednané před dva lety, se od dalšího pokroku a pokračující spolupráce očekává mnoho.
Jednou ze slibnějších iniciativ poslední doby je Koalice vůdců pro zpoplatnění uhlíku (CPLC), která sdružuje 30 vlád a víc než 180 podniků a strategických partnerů s cílem dát emisím oxidu uhličitého finanční hodnotu. Myšlenka je jednoduchá: máme-li splnit cíl pařížské dohody, že omezíme vzestup průměrné globální teploty na méně než 2° Celsia nad preindustriální úroveň, ideálně na 1,5°C nad tuto úroveň, musíme dramaticky snížit emise. Jako spolupředsedové CPLC jsme přesvědčeni, že jedním z nejlepších způsobů jak toho dosáhnout je přesunout společenské a ekonomické náklady skleníkových plynů z veřejnosti na znečišťovatele.
Za sílícího smyslu pro klimatickou naléhavost už není přijatelné bezplatně znečišťovat a účet přenechat budoucím generacím. Stanovit cenu uhlíku je nejúčinnější způsob jak snížit globální emise a zároveň podpořit udržitelný a robustní hospodářský růst. Zpoplatněním znečištění navíc vlády mohou vytvářet příjmy na investice třeba do čisté energie, škol a zdravotní péče, jednalo by se tedy o dvojité vítězství.
Konečným cílem je samozřejmě povzbudit podniky, aby se polepšily, a rostoucí podíl podnikatelských lídrů dnes chápe, že zpoplatnit uhlík je jedním z nejlepších způsobů jak zakročit proti změně klimatu. Uvědomují si také, že jejich podniky mohou vzkvétat i během úsilí o snižování emisí.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Řada významných podnikatelů dokonce patří mezi nejnadšenější zastánce účinného zpoplatnění uhlíku. Projekt zveřejňování uhlíku minulý měsíc odhalil, že počet společností, které mají plány k využívání interních mechanismů zpoplatnění uhlíku, se celosvětově rozrostl na téměř 1400, oproti 150 v roce 2014. Patří mezi ně víc než sto největších společností světa, s úhrnem ročních výnosů kolem sedmi bilionů dolarů. Společnost Royal DSM (řízená jedním z autorů tohoto článku) si stanovila cenu uhlíku na 50 eur za tunu; připojila se tak k dalším globálním společnostem, jako jsou Michelin, Danone a General Motors, ve využívání smysluplných cen uhlíku k zajištění, že jejich podnikání odolá budoucnosti.
Uhlíkové znečištění zpoplatňuje také zhruba 40 zemí, včetně Kanady, a další vlády se chystají brzy zavést podobné systémy. Čína v roce 2015 oznámila plány na vytvoření největšího systému zpoplatnění uhlíku na světě. Ontario, Québec a Kalifornie letos podepsaly dohodu o vytvoření druhého největšího trhu s uhlíkem na světě.
Tento trend musí pokračovat – z ekologických i ekonomických důvodů. Studie z května 2017, uskutečněná Vysokým výborem pro ceny uhlíku, jejž vedou dva špičkoví ekonomové světa, Joseph E. Stiglitz a Nicholas Stern, zjistila, že stanovení „pevných cen uhlíku“ je důležité nejen pro snížení celosvětových emisí, ale i pro udržení inovací a růstu.
Ovšemže se zpoplatnění uhlíkového znečištění musí stát součástí širšího souboru opatření k tomu, aby naše ekonomiky a společnosti odolaly budoucnosti. Abychom dál snížili emise skleníkových plynů a podpořili živost ekonomiky, musíme zlepšit veřejnou dopravu, stavět energeticky účinné budovy a podporovat snahy firem, novátorů a investorů vyvíjet řešení v oblasti čistých energií. Kanada už tak postupuje, protože víme, že takové politiky dokážou snižovat emise a pomoci vytvářet nová, dobře placená pracovní místa.
Jak se často říká, změna klimatu představuje výzvu i příležitost. Zpoplatněním uhlíkového znečištění a zapojením našich kolektivních schopností dokážeme výzvu řešit a příležitosti využít. Sdružování novátorského a podnikatelského ducha v zemích a podnicích nám umožní bojovat proti změně klimatu, upevnit naše ekonomiky a společnosti a zanechat našim dětem a vnoučatům zdravější planetu.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The European Union’s cumbersome and narrowly defined regulations for public procurement and spending are not simply inadequate; they are dangerous. They weaken the bloc’s ability to protect itself from a broad range of Russian hybrid attacks while prolonging Russia’s aggression in Ukraine.
propose a European Defense Production Act to help fast-track processes for public procurement and spending.
The intricate legal issues and colorful characters in Donald Trump's criminal trials will undoubtedly keep the media and the viewing public enraptured for months to come. But when it comes to the 2024 election, all that really matters is how the defendant appears to a narrow sliver of undecided voters.
points out that optics, more than the law or the facts, will be what matters most for the election.
Iran’s mass ballistic missile and drone attack on Israel last week raised anew the specter of a widening Middle East war that draws in Iran and its proxies, as well as Western countries like the United States. The urgent need to defuse tensions – starting by ending Israel’s war in Gaza and pursuing a lasting political solution to the Israeli-Palestinian conflict – is obvious, but can it be done?
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
BONN – Po hurikánech, které letos udeřily v Karibiku, Texasu a na Floridě, zůstaly zatopené dálnice, zničené domy a podniky a zpřetrhané životy. Povodňové vody už sice opadly, ale obrazy chaosu zůstávají vryty do naší kolektivní paměti. Obnova potrvá roky, možná desítiletí, a bude stát miliardy dolarů.
Odborníci nám říkají, že hurikány nabývají na síle vlivem teplejších oceánů a že další důsledky antropogenních změn klimatu – od krutých such v Africkém rohu po extrémní povodně v Asii – za sebou nechávají miliony bez jídla a základního přístřeší. Přestože však souvislost mezi spalováním fosilních paliv a smrtícím počasím už roky sílí, tvůrci politik zatím ne vždy výstrahy vyslyšeli.
To se rychle mění. Státy, občané a rostoucí počet firem po celém světě konečně začínají jednat. Tento měsíc se na konferenci OSN o změně klimatu v německém Bonnu shromáždily tisíce, aby vystupňovaly ambice v boji proti změně klimatu. Po úspěšné pařížské klimatické dohodě, dojednané před dva lety, se od dalšího pokroku a pokračující spolupráce očekává mnoho.
Jednou ze slibnějších iniciativ poslední doby je Koalice vůdců pro zpoplatnění uhlíku (CPLC), která sdružuje 30 vlád a víc než 180 podniků a strategických partnerů s cílem dát emisím oxidu uhličitého finanční hodnotu. Myšlenka je jednoduchá: máme-li splnit cíl pařížské dohody, že omezíme vzestup průměrné globální teploty na méně než 2° Celsia nad preindustriální úroveň, ideálně na 1,5°C nad tuto úroveň, musíme dramaticky snížit emise. Jako spolupředsedové CPLC jsme přesvědčeni, že jedním z nejlepších způsobů jak toho dosáhnout je přesunout společenské a ekonomické náklady skleníkových plynů z veřejnosti na znečišťovatele.
Za sílícího smyslu pro klimatickou naléhavost už není přijatelné bezplatně znečišťovat a účet přenechat budoucím generacím. Stanovit cenu uhlíku je nejúčinnější způsob jak snížit globální emise a zároveň podpořit udržitelný a robustní hospodářský růst. Zpoplatněním znečištění navíc vlády mohou vytvářet příjmy na investice třeba do čisté energie, škol a zdravotní péče, jednalo by se tedy o dvojité vítězství.
Konečným cílem je samozřejmě povzbudit podniky, aby se polepšily, a rostoucí podíl podnikatelských lídrů dnes chápe, že zpoplatnit uhlík je jedním z nejlepších způsobů jak zakročit proti změně klimatu. Uvědomují si také, že jejich podniky mohou vzkvétat i během úsilí o snižování emisí.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Řada významných podnikatelů dokonce patří mezi nejnadšenější zastánce účinného zpoplatnění uhlíku. Projekt zveřejňování uhlíku minulý měsíc odhalil, že počet společností, které mají plány k využívání interních mechanismů zpoplatnění uhlíku, se celosvětově rozrostl na téměř 1400, oproti 150 v roce 2014. Patří mezi ně víc než sto největších společností světa, s úhrnem ročních výnosů kolem sedmi bilionů dolarů. Společnost Royal DSM (řízená jedním z autorů tohoto článku) si stanovila cenu uhlíku na 50 eur za tunu; připojila se tak k dalším globálním společnostem, jako jsou Michelin, Danone a General Motors, ve využívání smysluplných cen uhlíku k zajištění, že jejich podnikání odolá budoucnosti.
Uhlíkové znečištění zpoplatňuje také zhruba 40 zemí, včetně Kanady, a další vlády se chystají brzy zavést podobné systémy. Čína v roce 2015 oznámila plány na vytvoření největšího systému zpoplatnění uhlíku na světě. Ontario, Québec a Kalifornie letos podepsaly dohodu o vytvoření druhého největšího trhu s uhlíkem na světě.
Tento trend musí pokračovat – z ekologických i ekonomických důvodů. Studie z května 2017, uskutečněná Vysokým výborem pro ceny uhlíku, jejž vedou dva špičkoví ekonomové světa, Joseph E. Stiglitz a Nicholas Stern, zjistila, že stanovení „pevných cen uhlíku“ je důležité nejen pro snížení celosvětových emisí, ale i pro udržení inovací a růstu.
Ovšemže se zpoplatnění uhlíkového znečištění musí stát součástí širšího souboru opatření k tomu, aby naše ekonomiky a společnosti odolaly budoucnosti. Abychom dál snížili emise skleníkových plynů a podpořili živost ekonomiky, musíme zlepšit veřejnou dopravu, stavět energeticky účinné budovy a podporovat snahy firem, novátorů a investorů vyvíjet řešení v oblasti čistých energií. Kanada už tak postupuje, protože víme, že takové politiky dokážou snižovat emise a pomoci vytvářet nová, dobře placená pracovní místa.
Jak se často říká, změna klimatu představuje výzvu i příležitost. Zpoplatněním uhlíkového znečištění a zapojením našich kolektivních schopností dokážeme výzvu řešit a příležitosti využít. Sdružování novátorského a podnikatelského ducha v zemích a podnicích nám umožní bojovat proti změně klimatu, upevnit naše ekonomiky a společnosti a zanechat našim dětem a vnoučatům zdravější planetu.
Z angličtiny přeložil David Daduč