KÁHIRA – Konference OSN o změně klimatu (COP27), která se konala loni v listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu, skončila v historicky optimistickém tónu, když se účastníci na poslední chvíli dohodli na vzniku „fondu ztrát a škod“. Rozhodnutí nabídnout finanční podporu zranitelným zemím, které trpí nejhoršími následky globálního oteplování, bylo pozoruhodným úspěchem, jenž se setkal s celosvětovou odezvou. V době, kdy se přesouváme od samotného vzniku fondu k jeho zavedení do praxe, však přetrvávají vážné otázky.
Jaký je realistický cíl financování? Kdo obdrží finanční pomoc? Které orgány budou mít ve vztahu k fondu poslední slovo?
Dnes se blížíme do poloviny intervalu mezi konferencí COP27 a konferencí COP28 v Dubaji a mezinárodní společenství musí tyto klíčové otázky řešit v duchu konstruktivního multilateralismu, který oživil jednání v Šarm aš-Šajchu. Vlády, aktivisté i dotčení občané se dokázali dohodnout na tomto klíčovém bodu klimatické spravedlnosti a my dnes musíme projevit stejnou úroveň vzájemné spolupráce, abychom ho přetavili v úspěch.
Úřad prezidenta COP27 uspořádal v březnu v egyptském Luxoru první setkání Přechodové komise, kde se začala řešit operacionalizace fondu. Komise byla vybrána tak, aby její složení zajistilo různorodost hlasů, a i o složitých otázkách se proto diskutovalo v konstruktivním duchu spolupráce.
Třídenní zasedání skončilo přijetím pracovního plánu, jenž obsahoval podstatné a procedurální milníky s cílem přinést realizovatelná doporučení už dlouho před COP28. Plán navíc naznačuje, jakým způsobem se komise bude na každém setkání zaměřovat na všechny prvky svých doporučení, až se postupně dopracuje ke konsensu.
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu definuje ztráty a škody jako újmu, kterou způsobily klimatické změny generované lidmi. Řešení, která takovou újmu pro zranitelné komunity po celém světě oddalují, minimalizují nebo jí předcházejí, musí být rovněž generovaná lidmi. Je naší kolektivní zodpovědností zavádět efektivní politické přístupy k boji proti globálnímu oteplování, ale i zmírňovat utrpení a poskytovat finanční podporu lidem, jimž rostoucí teploty obrátily život naruby.
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
Jednání Přechodové komise jsou koncipována přesně pro tyto účely: k diskusi o efektivních metodách a modalitách, které promění koncept fondu ztrát a škod ve hmatatelnou realitu a současně identifikují mezery ve stávajícím systému klimatických financí. V současné době se analyzují a posuzují požadavky a žádosti, než se finalizuje mechanika zajišťující správnou implementaci.
Za podpory široké palety aktérů z řad vlád, občanské společnosti i soukromého sektoru má fond vyhodnocovat krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé dopady klimatických změn na rozvojové země. Bude poskytovat finanční a technologické zdroje určené k reakci na ztráty a škody způsobené jak bezprostředními událostmi, tak i ději s pomalým nástupem. Mohly by sem patřit systémy včasného varování, snižování rizika katastrof nebo i obnova ekosystémů.
Egypt jakožto architekt fondu je odhodlaný zajistit jeho efektivitu, průhlednost a dostupnost. Pevně věříme, že všichni aktéři musí intenzivně spolupracovat na plnění jeho cílů a vyvolávat významné změny v komunitách, které jsou globálním oteplováním nejhůře zasaženy. Zátěž klimatických změn není rovnoměrná a my máme příležitost vytvořit mnohem spravedlivější rovnováhu, jež zvýší stabilitu.
Fond ztrát a škod představuje významný krok vpřed, ale sám o sobě nestačí. Musíme pokračovat v neúnavné práci na snižování emisí skleníkových plynů – což je prvotní příčina klimatických změn. Toho lze dosáhnout urychlením přechodu na čistou energii, podporou komunit při adaptaci jejich živobytí na tyto změny a lpěním na vědeckých doporučeních v souladu s mezinárodně dohodnutými principy.
Současně platí, že potřeba vytvořit fungující fond ztrát a škod, který naplní sliby dané na konferenci COP27, je skutečně akutní. Východní Afrika a Sahel právě nyní zakoušejí silná sucha způsobená klimatickými změnami vyvolanými člověkem, která se projevují skrovnými dešťovými srážkami a také zvýšenou evapotranspirací z rostlin a půdy. Řadu lidí v postižených zemích trápí potravinová nejistota, takže jsou vnitřně vysídlení nebo donucení k migraci, což prohlubuje disruptivní dopady globálního oteplování a stále omezenější schopnost přírody i lidí adaptovat se na ně.
Nově vytvořený fond zůstane v klimatických diskusích hlavní prioritou a je klíčové přijít na konferenci COP28 s jasnou strategií jeho efektivního zavedení do praxe. K tomuto úkolu musíme přistoupit s jednotou a odhodlaností – pouze při vzájemné spolupráci a správném nastavení detailů budeme moci začít řešit obrovské nespravedlnosti, jež krize vyvolává. Vzhledem k důležitosti úkolu, který máme před sebou, jsem však přesvědčený, že se nám to podaří.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Kishore Mahbubani
offers advice to Western diplomats attempting to engage with Asia, identifies risks to the region’s stability, highlights Singapore’s lessons for developing-country leaders, and more.
The implications of the deepening Sino-American rift are far-reaching, because several of the world’s most pressing economic problems can be solved only with contributions from both countries. And, to address global challenges, active cooperation between the two economic powers is indispensable.
hopes that political will on both sides catches up with the opporunities for cooperation that now exist.
If the new "industrial strategy" is offering ideas for better public governance, it is useful. But it becomes positively dangerous when it turns to the private sector, where state interventions inevitably undermine competition, disrupt price signals, and dampen the motivation to innovate.
sees little reason to support the case for renewed government interventions in the private sector.
Although multilateral efforts to address climate change are not well served by deepening geopolitical rivalries or the apparent trend toward global economic fragmentation, that doesn’t mean governments have abandoned the pursuit of net-zero emissions. Instead, the process has become more competitive – and more complex.
considers the international political dynamics of current energy, trade, and environmental policies.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
KÁHIRA – Konference OSN o změně klimatu (COP27), která se konala loni v listopadu v egyptském Šarm aš-Šajchu, skončila v historicky optimistickém tónu, když se účastníci na poslední chvíli dohodli na vzniku „fondu ztrát a škod“. Rozhodnutí nabídnout finanční podporu zranitelným zemím, které trpí nejhoršími následky globálního oteplování, bylo pozoruhodným úspěchem, jenž se setkal s celosvětovou odezvou. V době, kdy se přesouváme od samotného vzniku fondu k jeho zavedení do praxe, však přetrvávají vážné otázky.
Jaký je realistický cíl financování? Kdo obdrží finanční pomoc? Které orgány budou mít ve vztahu k fondu poslední slovo?
Dnes se blížíme do poloviny intervalu mezi konferencí COP27 a konferencí COP28 v Dubaji a mezinárodní společenství musí tyto klíčové otázky řešit v duchu konstruktivního multilateralismu, který oživil jednání v Šarm aš-Šajchu. Vlády, aktivisté i dotčení občané se dokázali dohodnout na tomto klíčovém bodu klimatické spravedlnosti a my dnes musíme projevit stejnou úroveň vzájemné spolupráce, abychom ho přetavili v úspěch.
Úřad prezidenta COP27 uspořádal v březnu v egyptském Luxoru první setkání Přechodové komise, kde se začala řešit operacionalizace fondu. Komise byla vybrána tak, aby její složení zajistilo různorodost hlasů, a i o složitých otázkách se proto diskutovalo v konstruktivním duchu spolupráce.
Třídenní zasedání skončilo přijetím pracovního plánu, jenž obsahoval podstatné a procedurální milníky s cílem přinést realizovatelná doporučení už dlouho před COP28. Plán navíc naznačuje, jakým způsobem se komise bude na každém setkání zaměřovat na všechny prvky svých doporučení, až se postupně dopracuje ke konsensu.
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu definuje ztráty a škody jako újmu, kterou způsobily klimatické změny generované lidmi. Řešení, která takovou újmu pro zranitelné komunity po celém světě oddalují, minimalizují nebo jí předcházejí, musí být rovněž generovaná lidmi. Je naší kolektivní zodpovědností zavádět efektivní politické přístupy k boji proti globálnímu oteplování, ale i zmírňovat utrpení a poskytovat finanční podporu lidem, jimž rostoucí teploty obrátily život naruby.
PS Events: Climate Week NYC 2024
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
Jednání Přechodové komise jsou koncipována přesně pro tyto účely: k diskusi o efektivních metodách a modalitách, které promění koncept fondu ztrát a škod ve hmatatelnou realitu a současně identifikují mezery ve stávajícím systému klimatických financí. V současné době se analyzují a posuzují požadavky a žádosti, než se finalizuje mechanika zajišťující správnou implementaci.
Za podpory široké palety aktérů z řad vlád, občanské společnosti i soukromého sektoru má fond vyhodnocovat krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé dopady klimatických změn na rozvojové země. Bude poskytovat finanční a technologické zdroje určené k reakci na ztráty a škody způsobené jak bezprostředními událostmi, tak i ději s pomalým nástupem. Mohly by sem patřit systémy včasného varování, snižování rizika katastrof nebo i obnova ekosystémů.
Egypt jakožto architekt fondu je odhodlaný zajistit jeho efektivitu, průhlednost a dostupnost. Pevně věříme, že všichni aktéři musí intenzivně spolupracovat na plnění jeho cílů a vyvolávat významné změny v komunitách, které jsou globálním oteplováním nejhůře zasaženy. Zátěž klimatických změn není rovnoměrná a my máme příležitost vytvořit mnohem spravedlivější rovnováhu, jež zvýší stabilitu.
Fond ztrát a škod představuje významný krok vpřed, ale sám o sobě nestačí. Musíme pokračovat v neúnavné práci na snižování emisí skleníkových plynů – což je prvotní příčina klimatických změn. Toho lze dosáhnout urychlením přechodu na čistou energii, podporou komunit při adaptaci jejich živobytí na tyto změny a lpěním na vědeckých doporučeních v souladu s mezinárodně dohodnutými principy.
Současně platí, že potřeba vytvořit fungující fond ztrát a škod, který naplní sliby dané na konferenci COP27, je skutečně akutní. Východní Afrika a Sahel právě nyní zakoušejí silná sucha způsobená klimatickými změnami vyvolanými člověkem, která se projevují skrovnými dešťovými srážkami a také zvýšenou evapotranspirací z rostlin a půdy. Řadu lidí v postižených zemích trápí potravinová nejistota, takže jsou vnitřně vysídlení nebo donucení k migraci, což prohlubuje disruptivní dopady globálního oteplování a stále omezenější schopnost přírody i lidí adaptovat se na ně.
Nově vytvořený fond zůstane v klimatických diskusích hlavní prioritou a je klíčové přijít na konferenci COP28 s jasnou strategií jeho efektivního zavedení do praxe. K tomuto úkolu musíme přistoupit s jednotou a odhodlaností – pouze při vzájemné spolupráci a správném nastavení detailů budeme moci začít řešit obrovské nespravedlnosti, jež krize vyvolává. Vzhledem k důležitosti úkolu, který máme před sebou, jsem však přesvědčený, že se nám to podaří.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka