6

Konec hladu a podvýživy

ŘÍM – Někdy se stane něco, co může mít zásadní dopad na lidstvo, ale v danou chvíli to proběhne prakticky bez povšimnutí. Jedna taková událost se stala v prosinci v Římě. Rada Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) rozhodla, že cílem organizace už by nemělo být pouhé snížení hladu, nýbrž úplné vymýcení hladu, potravinové nejistoty a podvýživy. Dalším krokem bude potvrzení této změny na konferenci FAO v červnu 2013, jíž se zúčastní všechny členské země této organizace.

Mnoha lidem musí tato drobná změna formulace připadat triviální. Kritikové také namítnou, že přijetí podobného cíle bez vytyčení data jeho dosažení je do značné míry bezcenné. Leckdo rovněž může tvrdit, že i samotná představa vymýcení hladu je nesmyslná, protože postrádáme prostředky, jak toho dosáhnout.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

V posledních 12 letech byl hnací silou boje proti hladu Rozvojový cíl tisíciletí předpokládající pokles počtu hladovějících osob na polovinu do roku 2015. Podíl hladovějících lidí v rozvojových zemích se podstatně snížil – z 23,2% v letech 1990-1992 na dnešních 14,9%. Toto snížení je však spíše výsledkem růstu světové populace než mírného poklesu skutečného počtu hladovějících lidí (z přibližně 980 milionů na dnešních 852 milionů).

Cíl formulovaný slovy „snížit na polovinu“ má jen nepatrnou politickou přitažlivost, poněvadž nepřímo odsuzuje zbylou polovinu k životu na okraji společnosti, bezbrannou vůči nemocem a předčasným úmrtím. Naproti tomu brazilská strategie „nulového hladu“ ukázala, že přijetí absolutního cíle v podobě vymýcení hladu představuje silný nástroj k vyburcování vládních ministerstev k rozsáhlé koordinované akci a mobilizaci společnosti ke vskutku celonárodnímu úsilí o skoncování s jednou z největších nespravedlností naší doby.

Jistě, uspokojit rostoucí světovou poptávku po potravinách a dosáhnout toho trvale udržitelnými způsoby bude stále složitější – i když zdaleka ne nemožné. Další potraviny je nutné vyprodukovat pomocí technologií nepoškozujících přírodní zdroje, které budou budoucí generace potřebovat k vlastní obživě, nezhoršujících klimatické změny, jež těžce doléhají na zemědělce, a neurychlujících rozpad jemného přediva venkovské společnosti.

Tento úkol však nemusí být tak náročný, jak to na první pohled vypadá. Tempo růstu populace bude mnohem pomalejší než v posledních 50 letech a existuje velký prostor ke snížení obrovského objemu potravin, které dnes přijdou nazmar. S růstem příjmů by navíc mohlo být snazší přesvědčit obyvatele, aby si osvojili zdravější a ekologicky šetrnější jídelníček než lidé v rozvinutém světě. Dvojí zátěž špatné výživy – kdy hlad existuje bok po boku obezity, cukrovky a dalších nemocí spojených s nadměrnou spotřebou – jasně ukazuje rostoucí význam nalezení nové globální potravinové rovnováhy.

Na závazku vymýtit hlad není v podstatě nic nového. Koneckonců i FAO byla v roce 1945 založena právě proto, aby pomohla vytvořit „svět bez nouze“, který slovy jejích zakladatelů „předpokládá pokoření hladu a zajištění běžných potřeb slušného života v sebeúctě“.

Kvůli všeobecnému strachu z rýsujícího se celosvětového nedostatku potravin v poválečných letech se FAO i mezinárodní společenství jako celek zaměřily hlavně na produkci potravin – a toto zaměření se v následujících desetiletích prakticky nezměnilo. Tyto investice přinesly dobré výsledky: navzdory závratnému růstu světové populace z 2,5 miliardy v roce 1945 na dnešních sedm miliard se dostupnost potravin na osobu zvýšila o více než 40%.

Problém tkví v tom, že hlad stále v obrovském měřítku přetrvává, takže se dnes naše pozornost musí přesunout k zajištění všeobecného přístupu k dostatečnému množství potravin. To by mělo být prvořadou prioritou pro vlády a také cílem, který by si měli vytknout občané ve všech koutech světa.

Chceme-li prolomit začarovaný kruh hladu a špatné výživy, musíme zaměřit pozornost také na zemědělství a rozvoj venkova (více než 70% potravinově nezabezpečené populace žije ve venkovských oblastech rozvojových zemí) prostřednictvím investic do dalších sociálních a produktivních programů včetně skromných, ale stálých finančních transferů nejchudším rodinám. Podaří-li se zavést správná politická řešení, mohla by rostoucí poptávka po potravinách vyvolaná těmito transfery, stejně jako programy jídla do škol a doplňků výživy pro matky a novorozence, vytvořit příležitosti pro malorolníky, aby zvýšili produkci a zlepšili své živobytí.

Na červnové konferenci o trvale udržitelném rozvoji Rio+20 vytyčil generální tajemník OSN Pan Ki-mun cíl „nulového hladu“. FAO tuto výzvu přijala a nyní se na vymýcení hladu oficiálně zaměřuje. Jsem plný důvěry a těším se na postupné zvyšování počtu členských vlád, které se zavážou k co nejrychlejším krokům vedoucím ke skoncování s hladem a podvýživou na jejich území – a k pomoci dalším zemím dosáhnout téhož cíle.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Nikdy není nevhodná doba k tomu, aby si svět vzal vymýcení hladu jednou provždy na mušku. Dnes taková chvíle přišla.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.