LONDÝN – Když Karl Marx a Friedrich Engels napsali, že „vše pevné se rozplývá a mizí ve vzduchu,“ mínili to jako metaforu rozvratných změn, jež průmyslová revoluce vnášela do zavedených společenských norem. Dnes lze jejich výrok vzít doslova: emise oxidu uhličitého a další průmyslové škodliviny vypouštěné do atmosféry mění planetu – s obrovskými důsledky pro životní prostředí, zdraví, přesuny populací a sociální spravedlnost. Svět je na křižovatce a značná část pokroku, jehož jsme v těchto oblastech dosáhli, může zmizet jako pára nad hrncem.
Nelson Mandela k podchycení těchto rizik založil v roce 2007 The Elders (Stařešinové), nezávislou skupinu bývalých lídrů, kterou pověřil úkolem „říkat moci pravdu“. Právě to učiníme tento měsíc při vyhlášení nových Cílů udržitelného rozvoje (CUR) na Valném shromáždění Organizace spojených národů.
CUR nahradí Rozvojové cíle tisíciletí (RCT), jimiž se mezinárodní rozvojové snahy řídily v letech 2000-2015. RCT pomohly milionům lidí uniknout negramotnosti, nemocem a hladovění a dostaly rozvoj do jádra globální politické agendy. Jejich celkový účinek byl však často nedostatečný, zejména v křehkých, konflikty sužovaných státech – a nepodařilo se jim mezi své mety zahrnout udržitelnost.
CUR představují kvantový skok vpřed, protože přiznávají podstatné vazby mezi výzvami, které je třeba řešit společně – jmenujme chudobu ve všech podobách, genderovou nerovnost, změnu klimatu a chabou veřejnou správu. Mít sedmnáct samostatných cílů se může zdát těžkopádné, ale jejich kumulativní účinek by měl znamenat, že mezerami nepropadne žádné téma ani okruh osob. Do globálního rozvoje je konečně zapracována udržitelnost, v souladu s tím, co aktivisté požadují už desítky let.
Jako bývalé vůdkyně z globálního Severu a Jihu nás obzvlášť těší, že CUR budou platit pro všechny členské státy OSN, nejen pro země v rozvojovém světě. Doufáme, že se tak stanou stejně „univerzálními“ jako Všeobecná deklarace lidských práv – stěžejní prvek občanské výzbroje v boji za spravedlnost.
Klíčová je realizace a odpovědnost. Hezké řeči nestačí; lídři se musí zavázat, že je promění v činy, a občanská společnost musí bděle sledovat pokrok a hlasitě se ozvat, bude-li se dělat málo. Deklarace ze summitů se příliš často rozplynou jako vzduch, jakmile se delegace vrátí domů a navrch opět získá krátkodobý politický kalkul.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Tentokrát je v sázce příliš. Rozhodnutí učiněná letos na summitu k CUR a na pařížské konferenci o klimatu, která proběhne v prosinci, budou mít trvalý vliv na budoucnost naší planety. Na stabilním klimatu stojí prosperita, snižování chudoby a vláda práva. Pokud se lídři v Paříži nedohodnou na věrohodných opatřeních k udržení vzestupu teplot pod dvěma stupni Celsia, CUR se nenaplní.
Nestojíme před volbou mezi omezováním chudoby a řešením změny klimatu, jak tvrdí firmy podnikající v oblasti fosilních paliv. Ve skutečnosti hrozí, že nebezpečné důsledky změny klimatu zvrátí rozvojové pokroky, k jejichž dosažení přispěly RCT. Riskujeme, že budeme žít ve světě dusivých vln veder, pustošivých období sucha, drtivých povodní a ničivých přírodních požárů. Celé regiony by mohly zažít katastrofální propady produkce potravin. Mohlo by dojít k vzestupu mořských hladin a zatopení významných velkoměst a malých ostrovních států. O střechu nad hlavou by přišly rozsáhlé populace, což by dále zhoršilo současnou ekonomickou zátěž a sociální pnutí.
Zároveň se od lokálních organizací po centrální bankéře rodí konsenzus, že nerovnost vážně ohrožuje živobytí a prosperitu lidí po celém světě. Globalizace vede k oslabování sociálních smluv uvnitř národních států a v regionálních blocích, ba i mezi kontinenty.
Odpovědí na nerovnost nemůže být stavění zdí, hromadění majetku a stigmatizace chudých a ohrožených. Udržitelná prosperita vyžaduje, aby přínosy hospodářského růstu sdílely spravedlivě všechny skupiny ve společnosti – zejména za situace, kdy vzájemná závislost našich společností neustále sílí. V tomto ohledu nás obzvlášť povzbuzuje 10. cíl CUR, který je závazkem ke snižování nerovnosti uvnitř zemí a mezi zeměmi, a dále také důraz na rovnost pohlaví napříč cíli.
Víme, že každý rámec či proces bude mít své meze. Mezinárodní summity se často organizují způsobem, který je lidem mimo zasedací sál vzdálený a nesympatický. V 80. letech minulého století si OSN nechala vypracovat analýzu, známou jako Brundtlandové zpráva, která pojmenovala narůstající globální obavy ze zhoršujících se environmentálních, sociálních a ekonomických trendů. Zpráva definovala koncepci „udržitelného rozvoje“ a vyzvala k radikální změně. Varovala: „Nebudeme-li schopni přetavit svá slova v jazyk, jenž dokáže promluvit k myslím a srdcím lidí mladších i starších, nebudeme schopni uskutečnit rozsáhlé sociální změny, jichž je k nápravě směřování vývoje zapotřebí.“
Politiky udržitelného růstu a rozvoje nelze nikomu vnucovat diktátem; je nezbytné je koncipovat a uskutečňovat způsobem, který zohledňuje názory a zkušenosti obyčejných občanů. Ke splnění CUR a minimalizaci změny klimatu budou nutné obrovské změny, jimiž se odkloníme od našeho ekonomického modelu poháněného fosilními palivy. Stěžejní bude pochopení a souhlas veřejnosti.
Světoví lídři musí mít odvahu dělat smělá rozhodnutí, vysvětlit jejich nezbytnost a realizovat je spravedlivým a účinným způsobem. Nemají právo upřít našim vnoučatům slušnou budoucnost. Nejedná se už o otázku volby, ale o povinnost zabránit katastrofě. Nadešel čas jednat. Nesmíme dopustit, aby se tato příležitost rozplynula jako vzduch.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
For the last several years, world leaders have made big promises and laid out bold plans to mitigate the climate crisis and help the neediest countries adapt. At this year's World Bank/IMF Spring Meetings, they must demonstrate that they can fulfill these promises, rather than simply touting new ones.
think policymakers need to get four things right to shore up the credibility of the international system.
With the exception of the extreme right, no one in Israel wants to be stuck in Gaza, responsible for 2.4 million Palestinians, and facing a likely insurgency. Israel can end this war soon and save those hostages who are still alive, having demilitarized Gaza and set the stage for an alternative to Hamas.
thinks the only strategic objective that matters is close – or close enough – to being met.
China’s authorities have powerful economic-policy levers at their disposal to achieve their 5% growth target this year and put the economy on a more sustainable long-term growth path. But several trends – from the shift toward state capitalism to population aging to the loss of goodwill between Chinese and Americans – could thwart China’s ambition to join the ranks of high-income countries by mid-century.
LONDÝN – Když Karl Marx a Friedrich Engels napsali, že „vše pevné se rozplývá a mizí ve vzduchu,“ mínili to jako metaforu rozvratných změn, jež průmyslová revoluce vnášela do zavedených společenských norem. Dnes lze jejich výrok vzít doslova: emise oxidu uhličitého a další průmyslové škodliviny vypouštěné do atmosféry mění planetu – s obrovskými důsledky pro životní prostředí, zdraví, přesuny populací a sociální spravedlnost. Svět je na křižovatce a značná část pokroku, jehož jsme v těchto oblastech dosáhli, může zmizet jako pára nad hrncem.
Nelson Mandela k podchycení těchto rizik založil v roce 2007 The Elders (Stařešinové), nezávislou skupinu bývalých lídrů, kterou pověřil úkolem „říkat moci pravdu“. Právě to učiníme tento měsíc při vyhlášení nových Cílů udržitelného rozvoje (CUR) na Valném shromáždění Organizace spojených národů.
CUR nahradí Rozvojové cíle tisíciletí (RCT), jimiž se mezinárodní rozvojové snahy řídily v letech 2000-2015. RCT pomohly milionům lidí uniknout negramotnosti, nemocem a hladovění a dostaly rozvoj do jádra globální politické agendy. Jejich celkový účinek byl však často nedostatečný, zejména v křehkých, konflikty sužovaných státech – a nepodařilo se jim mezi své mety zahrnout udržitelnost.
CUR představují kvantový skok vpřed, protože přiznávají podstatné vazby mezi výzvami, které je třeba řešit společně – jmenujme chudobu ve všech podobách, genderovou nerovnost, změnu klimatu a chabou veřejnou správu. Mít sedmnáct samostatných cílů se může zdát těžkopádné, ale jejich kumulativní účinek by měl znamenat, že mezerami nepropadne žádné téma ani okruh osob. Do globálního rozvoje je konečně zapracována udržitelnost, v souladu s tím, co aktivisté požadují už desítky let.
Jako bývalé vůdkyně z globálního Severu a Jihu nás obzvlášť těší, že CUR budou platit pro všechny členské státy OSN, nejen pro země v rozvojovém světě. Doufáme, že se tak stanou stejně „univerzálními“ jako Všeobecná deklarace lidských práv – stěžejní prvek občanské výzbroje v boji za spravedlnost.
Klíčová je realizace a odpovědnost. Hezké řeči nestačí; lídři se musí zavázat, že je promění v činy, a občanská společnost musí bděle sledovat pokrok a hlasitě se ozvat, bude-li se dělat málo. Deklarace ze summitů se příliš často rozplynou jako vzduch, jakmile se delegace vrátí domů a navrch opět získá krátkodobý politický kalkul.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Tentokrát je v sázce příliš. Rozhodnutí učiněná letos na summitu k CUR a na pařížské konferenci o klimatu, která proběhne v prosinci, budou mít trvalý vliv na budoucnost naší planety. Na stabilním klimatu stojí prosperita, snižování chudoby a vláda práva. Pokud se lídři v Paříži nedohodnou na věrohodných opatřeních k udržení vzestupu teplot pod dvěma stupni Celsia, CUR se nenaplní.
Nestojíme před volbou mezi omezováním chudoby a řešením změny klimatu, jak tvrdí firmy podnikající v oblasti fosilních paliv. Ve skutečnosti hrozí, že nebezpečné důsledky změny klimatu zvrátí rozvojové pokroky, k jejichž dosažení přispěly RCT. Riskujeme, že budeme žít ve světě dusivých vln veder, pustošivých období sucha, drtivých povodní a ničivých přírodních požárů. Celé regiony by mohly zažít katastrofální propady produkce potravin. Mohlo by dojít k vzestupu mořských hladin a zatopení významných velkoměst a malých ostrovních států. O střechu nad hlavou by přišly rozsáhlé populace, což by dále zhoršilo současnou ekonomickou zátěž a sociální pnutí.
Zároveň se od lokálních organizací po centrální bankéře rodí konsenzus, že nerovnost vážně ohrožuje živobytí a prosperitu lidí po celém světě. Globalizace vede k oslabování sociálních smluv uvnitř národních států a v regionálních blocích, ba i mezi kontinenty.
Odpovědí na nerovnost nemůže být stavění zdí, hromadění majetku a stigmatizace chudých a ohrožených. Udržitelná prosperita vyžaduje, aby přínosy hospodářského růstu sdílely spravedlivě všechny skupiny ve společnosti – zejména za situace, kdy vzájemná závislost našich společností neustále sílí. V tomto ohledu nás obzvlášť povzbuzuje 10. cíl CUR, který je závazkem ke snižování nerovnosti uvnitř zemí a mezi zeměmi, a dále také důraz na rovnost pohlaví napříč cíli.
Víme, že každý rámec či proces bude mít své meze. Mezinárodní summity se často organizují způsobem, který je lidem mimo zasedací sál vzdálený a nesympatický. V 80. letech minulého století si OSN nechala vypracovat analýzu, známou jako Brundtlandové zpráva, která pojmenovala narůstající globální obavy ze zhoršujících se environmentálních, sociálních a ekonomických trendů. Zpráva definovala koncepci „udržitelného rozvoje“ a vyzvala k radikální změně. Varovala: „Nebudeme-li schopni přetavit svá slova v jazyk, jenž dokáže promluvit k myslím a srdcím lidí mladších i starších, nebudeme schopni uskutečnit rozsáhlé sociální změny, jichž je k nápravě směřování vývoje zapotřebí.“
Politiky udržitelného růstu a rozvoje nelze nikomu vnucovat diktátem; je nezbytné je koncipovat a uskutečňovat způsobem, který zohledňuje názory a zkušenosti obyčejných občanů. Ke splnění CUR a minimalizaci změny klimatu budou nutné obrovské změny, jimiž se odkloníme od našeho ekonomického modelu poháněného fosilními palivy. Stěžejní bude pochopení a souhlas veřejnosti.
Světoví lídři musí mít odvahu dělat smělá rozhodnutí, vysvětlit jejich nezbytnost a realizovat je spravedlivým a účinným způsobem. Nemají právo upřít našim vnoučatům slušnou budoucnost. Nejedná se už o otázku volby, ale o povinnost zabránit katastrofě. Nadešel čas jednat. Nesmíme dopustit, aby se tato příležitost rozplynula jako vzduch.
Z angličtiny přeložil David Daduč