3

Zachraňte naši půdu

BERLÍN – Organizace spojených národů vyhlásila rok 2015 Mezinárodním rokem půdy a ve dnech 19. až 23. dubna si připomínáme letošní Celosvětový týden půdy. Tyto události nemají velký lesk, ale přesto by si zasloužily mnohem větší pozornost.

Nedotčené půdy představují neocenitelný a nenahraditelný zdroj, který při zajišťování hlavních rozvojových a ekologických cílů mezinárodního společenství plní bezpočet funkcí. A dnes tyto půdy naléhavě potřebují ochranu.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Zdravá půda je stěžejním předpokladem lidské výživy a boje proti hladu. Spoléháme na ni nejen při produkci potravin, ale i při vytváření nových zdrojů pitné vody. Pomáhá regulovat klima na zeměkouli, váže více uhlíku než všechny světové lesy a pralesy dohromady (pouze oceány jsou větší zásobárnou uhlíku) a je nezbytná pro zachování biodiverzity: hrst úrodné půdy obsahuje více mikroorganismů, než kolik žije na planetě lidí. Dvě třetiny druhů na zeměkouli žijí pod jejím povrchem.

Půdu však silně zatěžují eroze a kontaminace. Na celém světě dochází k úbytku 24 miliard tun úrodné půdy ročně, zčásti v důsledku rozrůstání měst a infrastruktury. Pouze v Německu si stavební projekty vyžádají v průměru více než 75 hektarů půdy denně. Na vině jsou také nevhodné zemědělské postupy: například rozsáhlé používání umělých hnojiv decimuje organismy obývající půdu a mění její strukturu. Tvorba úrodné ornice trvá tisíce let, avšak na mnoha místech dnes stačí jediná průtrž mračen a ornice je odplavena pryč.

Zároveň stoupá globální poptávka po potravinách, píci a palivové biomase, což zvyšuje hodnotu půdy – a tento fakt neunikl pozornosti mezinárodních investorů. Podle odhadu Světové banky se 10-30% orné půdy na celém světě – půdy, kterou by jinak využívaly miliony drobných vlastníků, pastevců a domorodců – stalo terčem investic ve velkém měřítku.

Boj za zajištění pozemkových práv pro jednotlivce a komunity se tak stal ve velké části světa otázkou přežití. Přístup k půdě je jedním z klíčových určujících faktorů hladu, a přitom je půda distribuována ještě nerovnoměrněji než příjmy. Přibližně 20% domácností trpících hladem představují bezzemci a 50% domácností trpících nedostatkem potravin tvoří rodiny drobných vlastníků.

V Evropě jsme naši domácí zemědělskou půdu dávno přerostli, a tak ji dnes ve velkém měřítku „importujeme“ z globálního Jihu. Pouhá produkce pícnin potřebných k pokrytí spotřeby masa v Evropské unii vyžaduje v Brazílii zemědělskou plochu o rozloze srovnatelné s Velkou Británií. Kdyby každý člověk snědl tolik masa jako průměrný občan EU, muselo by se na jeho produkci vyčlenit 80% světové orné půdy, oproti současným 33%. A nalijme si čistého vína: jelikož se ze 100 kalorií píce vyprodukuje maximálně 30 kalorií masa, je využívání úrodné půdy k tomuto účelu ryzím plýtváním.

Tento trend se bude dále prohlubovat v tom směru, že „zelený růst“, který dnes mnohé vlády slibují, se opírá o biopaliva, jež mají nahradit fosilní paliva typu ropy a uhlí. Biopaliva však ani zdaleka neprospívají klimatu tolik jako větrné či solární energetické systémy a produkují pouze desetinu energie na čtvereční metr. V důsledku toho by ke splnění požadavků na biopaliva, obsažených v Rámci EU pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030, bylo zapotřebí dalších 70 milionů hektarů půdy – plocha větší než Francie.

Ochrana půdy nemusí podkopávat prosperitu. Trvale udržitelné postupy na ochranu půd naopak mohou zvyšovat zemědělské výnosy – zejména výnosy drobných vlastníků půdy. Diverzifikace plodin, recyklace a krytí půdy, to vše může přispívat k udržení živé, úrodné a aktivní půdy umožňující optimální hospodaření s vodou.

Přístup zvaný agroekologie je založený na tradičních znalostech a zkušenostech drobných zemědělců, díky čemuž ho lze rychle adaptovat na místní podmínky. Studie agroekologických zemědělských postupů, kterou v roce 2006 vypracoval Jules Pretty, zkoumala 286 trvale udržitelných zemědělských projektů v 57 zemích a dospěla k závěru, že u nich došlo ke zvýšení výnosů v průměru o 79%.

Navzdory prokázanému úspěchu těchto metod se využívání umělých hnojiv v posledních 50 letech více než pětinásobně zvýšilo a mnohé africké vlády vynakládají na jejich dotování až 60% svých zemědělských rozpočtů. Zejména v tropickém prostředí však tyto produkty vedou k ničení ornice a ztrátě biodiverzity (kontaminovaná voda navíc proudí do oceánů, kde ničí mořské ekosystémy). A ačkoliv lze dusík jako jejich hlavní složku vyrábět biologickým a trvale udržitelným způsobem, šlo by to proti zájmům hrstky mocných výrobců a distributorů hnojiv.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Politici musí řešit následující otázku: Jak mohou chudí lidé produkovat dostatek potravin, aby netrpěli hladem a nestrádali, takovým způsobem, jenž chrání půdy, zmírňuje klimatické změny a zachovává biodiverzitu?

Navzdory naléhavosti této otázky se přístupy typu agroekologické produkce nikde v dostatečné míře neprosazují. Akce, jako jsou Mezinárodní rok půdy a Celosvětový týden půdy, proto představují příležitost, jak to změnit – a dávají nám pevnou půdu pod nohama.