topping1_Per-Anders PetterssonGetty Images_deforestation net zero Per-Anders Pettersson/Getty Images

Bez přírody čisté nuly nedosáhneme

LONDÝN – Firmy, investoři a vlády, kteří to se splněním závazků nulových čistých emisí před rokem 2050 myslí vážně, by se měli překotně snažit o ochranu, zachování a obnovu přírodních zdrojů a ekosystémů, jež podporují náš hospodářský růst, potravinovou bezpečnost, zdraví a klima. Zdá se však, že průkopníků v této oblasti je znepokojivě málo.

Ještě horší je, že nám rychle dochází čas. Věda nám jasně říká, že chceme-li se vyhnout nejkatastrofálnějším dopadům klimatických změn a vybudovat si odolnost proti těm dopadům, které už jsou nevyhnutelné, musíme do roku 2030 zastavit ztrátu biodiverzity. To znamená zavést trvalou ochranu nejméně 30% půdních a mořských oblastí během osmi let a vytyčit kurz vedoucí k životu v harmonii s přírodou do roku 2050.

Je to olbřímí úkol, avšak ignorovat ho nemá z ekonomického hlediska smysl. Zpráva Světového ekonomického fóra odhaduje, že přírodně pozitivní politika „by mohla do roku 2030 generovat odhadem 10 bilionů dolarů ročně v podobě nové ekonomické hodnoty a vytvořit 395 milionů pracovních míst“. Taková politika by mimo jiné využívala technologií přesného zemědělství za účelem zlepšení výnosů – přičemž by zároveň diverzifikovala stravu větším množstvím ovoce a zeleniny –, podpory agrolesnictví a obnovy rašelinné půdy.

Přírodně pozitivní přístup může být zároveň nákladově efektivnější. Například Dasguptův posudek (závěrečná zpráva britského nezávislého hodnocení ekonomie biodiverzity) zjišťuje, že zelená infrastruktura, jako jsou slaniska a mangrovy, je 2-5krát levnější než šedá infrastruktura typu vlnolamů.

Kroky soukromého sektoru jsou nicméně vlažné, a to včetně ekonomických odvětví, kde zdraví hodnotových řetězců úzce souvisí se zdravím přírody. Takové je klíčové zjištění analýzy, kterou právě zveřejnili vysocí šampioni OSN pro klimatické změny spolu s iniciativami Global Canopy, Rainforest Alliance a dalšími.

Ze 148 hodnocených velkých společností jich pouze devět – tedy 6% – dělá výrazné kroky k ukončení odlesňování. Patří mezi ně brazilský výrobce papíru a buničiny Suzano a také pět velkých producentů spotřebního zboží: Nestlé, PepsiCo, Unilever, Mars a Colgate-Palmolive.

Subscribe to Project Syndicate
Project Syndicate Digital Premium Image

Subscribe to Project Syndicate

Enjoy unlimited access to the ideas and opinions of the world’s leading thinkers, including long reads, book reviews, topical collections, short-form analysis and predictions, and exclusive interviews; every new issue of the PS Quarterly magazine (print and digital); the complete PS archive; and more. Subscribe now to PS Premium.

Subscribe

Například firma Unilever si předsevzala vytvoření dodavatelského řetězce bez prvku odlesňování do roku 2023, a proto se zaměřuje na palmový olej, papír a překližku, čaj, sóju a kakao, neboť tyto komodity přispívají z více než 65% k dopadům odlesňování na půdu. Firma Nestlé zajistila u více než 97% svých primárních dodavatelských řetězců masa, palmového oleje, buničiny a papíru, sóji a cukru nulové odlesňování. A společnost PepsiCo si klade za cíl zavést do roku 2030 regenerativní zemědělství v celém ekvivalentu své zemědělské stopy a ukončit odlesňování a výstavbu na rašelině.

To vše jsou pozitivní kroky, ale představují spíš výjimku než novou normu. Rovněž finanční sektor navíc přechází na přírodní pozitivitu jen pomalu. Od loňské klimatické konference COP26 v Glasgowě se pouhých 35 finančních firem zavázalo, že do roku 2025 zastaví odlesňování tažené zemědělskými komoditami. Nyní nezbývá než doufat, že do konference COP27 plánované na letošní listopad se k závazku zastavení odlesňování připojí více firem. Pět set finančních firem (představujících aktiva v hodnotě 135 bilionů dolarů) se již pod záštitou Glasgowské finanční aliance za čistou nulu zavázalo snížit emise ve svých portfoliích do roku 2030 na polovinu a do roku 2050 dosáhnout čisté nuly. A aliance nyní vydala nové směrnice čisté nuly, které zahrnují i doporučenou politiku k řešení otázky odlesňování.

Příroda funguje jako určitý druh globálního kapitálu a její ochraně by se firmy, investoři a vlády měli věnovat bez přemýšlení. Světové ekonomické fórum zjišťuje, že „na přírodě a jejích službách je mírně nebo vysoce závislá tvorba ekonomické hodnoty v objemu 44 bilionů dolarů – to je více než polovina celkového světového HDP“. Tento obrovský zdroj hodnoty se stále více ocitá v ohrožení, jak ukazuje současná potravinová krize, kterou nezpůsobuje jen válka na Ukrajině, ale i klimatické katastrofy, jako jsou sucha, vlna extrémních veder v Indii, roje kobylek ve východní Africe nebo záplavy v Číně.

Firmy ve stále větší míře disponují nástroji potřebnými k tomu, aby začaly tento typ problémů řešit. Iniciativa Science Based Targets nedávno zveřejnila metodologii přístupu k emisím souvisejícím s potravinami, půdou a zemědělstvím. Platforma Investice do řešení založených na přírodě iniciativy Capital for Climate pomáhá finančníkům identifikovat příležitosti, jak investovat do přírody s konkurenceschopnými výsledky. A koalice Business for Nature zkoumá další kroky, které může soukromý sektor učinit.

Rovněž vlády podnikají kroky správným směrem. Na konferenci COP26 schválily země zastupující více než 90% světových lesů deklaraci lídrů, že do roku 2030 zastaví úbytek lesů a degradaci půdy. A dvanáct zemí se zavázalo, že do roku 2025 vyčlení na lesy veřejné finance v objemu 12 miliard dolarů a budou činit více pro to, aby pro stejný účel získávaly finance soukromé. Tyto cíle mohou začít plnit už před konferencí COP27 v Šarm aš-Šajchu, když uzákoní správnou politiku, zavedou správné pobídky a naplní své finanční sliby.

Kampaně Race to Zero a Race to Resilience podporované OSN zatím poběží paralelně a pomohou firmám, investorům, městům i regionům dostat ochranu přírody do srdce jejich úsilí o dekarbonizaci a zlepšení odolnosti. Pětice firem s dobrou bilancí v otázce odlesňování figuruje v kampani Race to Zero, přičemž nedávno zesílená kritéria kampaně budou vyvíjet tlak na další členy, aby dělali více pro trvale udržitelné využívání biodiverzity a pro harmonizaci své činnosti a financí s klimaticky odolným rozvojem.

Svět sleduje, zda jsou nejnovější sliby klimatické akce robustní a důvěryhodné. Pokud vlády a firmy už dnes investují do přírody, mohou ukázat, že nabízejí víc než pouhá slova.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/RF810yycs