NEW YORK – Svět si velmi dobře uvědomuje, že klimatická krize je jednou z hlavních překážek trvale udržitelného rozvoje. Navzdory dramatickým důkazům o smrtících důsledcích klimatických změn a navzdory tomu, že disponujeme znalostmi, technologiemi i prostředky k jejich zmírnění, však dál kráčíme po vysokouhlíkové cestě, která ohrožuje naše přežití.
Zároveň víme, že klimatická stabilizace závisí na celospolečenské reakci, a tudíž na rovné a spravedlivé účasti všech občanů na vládnutí. Ani k tomu však zatím nedošlo: ženy mají v klimatickém rozhodovacím procesu nedostatečné zastoupení. A i když se tento trend pomalu obrací, pro prosazení genderově citlivé reakce na klimatické změny je zapotřebí dělat více. Nabízejí se tři imperativy: vedoucí role žen, práva původních obyvatel a vzdělání.
Snaha o zlepšení rovnosti pohlaví v klimatickém řízení probíhá už téměř deset let. V roce 2014 přijali delegáti konference COP20 Limský pracovní program pro rovnost pohlaví, aby podnítili začlenění většího počtu žen do jednání o klimatických změnách. O pět let později na konferenci COP25 v Madridu však 60% vládních delegátů a 73% šéfů delegací a jejich zástupců tvořili muži.
Tato nerovnováha vedla k přijetí Rozšířeného limského pracovního programu a akčního plánu pro rovnost pohlaví. Podle tohoto rozšířeného plánu se účastníci globálních rozhovorů o klimatu zavázali jmenovat a poskytnout podporu národním genderovým a klimatickým centrům pro jednání o klimatu a také projektové implementaci a monitoringu. Přesto v letech 2019 až 2021 zaujímaly ženy v jednáních o změně klimatu a v expertních mechanismech pouze 33% všech vedoucích pozic.
Snaha začlenit ženy do těchto diskusí však pokračuje. Finální dohoda zveřejněná na závěr listopadové konference COP26 v Glasgowě zahrnovala i rovnost pohlaví a vedoucí roli žen coby stěžejní prvky strategií klimatické politiky a akce. To je jasné uznání, že přechod na čistou nulu bude možný pouze prostřednictvím aktivních občanských postojů, v nichž budou hrát ženy klíčovou roli.
Ženy jsou klimatickými změnami postiženy nepoměrně více než muži, ale zároveň jsou důležitými hybatelkami změn. Dáme-li ženám místo u rozhodovacího stolu a podíváme-li se na strategie nízkouhlíkového rozvoje genderovou optikou, učiníme velký krok vpřed ve snaze zmírnit klimatické změny a adaptovat se na ně.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Přechod na uhlíkovou neutralitu vyžaduje radikální změnu výrobních systémů a zažitých schémat spotřeby ve všech sektorech. Ženy musí být součástí procesu vývoje efektivních politik. Je to olbřímí úkol, ale existují příklady hodné následování.
Například Kostarika si vytyčila jasnou cestu směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého. Od roku 2014 pochází více než 98% energie vyrobené v Kostarice z obnovitelných zdrojů. A v roce 2021 získala země cenu Earthshot za svůj model ochrany klimatu, v jehož rámci dostávají místní občané zaplaceno za ochranu a obnovu přírodních ekosystémů včetně deštných pralesů. Úspěch Kostariky lze do značné míry připsat vůli jejích občanů k trvale udržitelnému rozvoji a zapojení domorodých a venkovských žen do klimatické adaptace, produkci znalostí a snah o zvýšení odolnosti.
Právě domorodé a venkovské ženy jsou vůči klimatickým změnám a zhoršování životního prostředí nejzranitelnější. Začlenění těchto žen do tvorby trvale udržitelných postupů je tudíž stěžejním předpokladem zajištění efektivity rozhodnutí týkajících se klimatu. Iniciativy, jako je projekt Sdílené společnosti Madridského klubu, kladou důraz na skutečnost, že i domorodé komunity mají právo být do těchto diskusí zapojeny, a uvědomují si, že místní komunity s vyšší pravděpodobností podpoří a budou realizovat plány ochrany klimatu, pokud se plně začlení do jejich vývoje.
Další klíčovou složkou inkluzivního klimatického rozhodování je vzdělání. V roce 2021 vyzvalo UNESCO, aby se do roku 2025 stala základním prvkem učebních osnov ve všech zemích ekologická výchova. V Berlínské deklaraci o vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj se konstatuje, že ekologická výchova musí být od útlého věku dostupná pro dívky i chlapce, abychom zajistili, že budoucí generace budou mít dostatečné znalosti k tomu, aby na klimatické změny reagovaly. Důraz na rovnost pohlaví a nediskriminační přístup ke klimatickým znalostem a dovednostem zvýší schopnost mladých lidí prosazovat změnu.
Nedávný veskrze pánský „oběd ředitelů“ zorganizovaný na mnichovské bezpečnostní konferenci ukazuje, že v nejvyšších patrech globálního rozhodovacího procesu ženy stále chybějí. Vedoucí role žen je však zapotřebí pro efektivní reakci na společné globální výzvy. Bez aktivní a smysluplné participace žen a dívek na místních, národních i globálních klimatických strategiích zůstane uhlíkově neutrální budoucnost i nadále nedosažitelná.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
From a long list of criminal indictments to unfavorable voter demographics, there is plenty standing between presumptive GOP nominee Donald Trump and a second term in the White House. But a Trump victory in the November election remains a distinct possibility – and a cause for serious economic concern.
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
NEW YORK – Svět si velmi dobře uvědomuje, že klimatická krize je jednou z hlavních překážek trvale udržitelného rozvoje. Navzdory dramatickým důkazům o smrtících důsledcích klimatických změn a navzdory tomu, že disponujeme znalostmi, technologiemi i prostředky k jejich zmírnění, však dál kráčíme po vysokouhlíkové cestě, která ohrožuje naše přežití.
Zároveň víme, že klimatická stabilizace závisí na celospolečenské reakci, a tudíž na rovné a spravedlivé účasti všech občanů na vládnutí. Ani k tomu však zatím nedošlo: ženy mají v klimatickém rozhodovacím procesu nedostatečné zastoupení. A i když se tento trend pomalu obrací, pro prosazení genderově citlivé reakce na klimatické změny je zapotřebí dělat více. Nabízejí se tři imperativy: vedoucí role žen, práva původních obyvatel a vzdělání.
Snaha o zlepšení rovnosti pohlaví v klimatickém řízení probíhá už téměř deset let. V roce 2014 přijali delegáti konference COP20 Limský pracovní program pro rovnost pohlaví, aby podnítili začlenění většího počtu žen do jednání o klimatických změnách. O pět let později na konferenci COP25 v Madridu však 60% vládních delegátů a 73% šéfů delegací a jejich zástupců tvořili muži.
Tato nerovnováha vedla k přijetí Rozšířeného limského pracovního programu a akčního plánu pro rovnost pohlaví. Podle tohoto rozšířeného plánu se účastníci globálních rozhovorů o klimatu zavázali jmenovat a poskytnout podporu národním genderovým a klimatickým centrům pro jednání o klimatu a také projektové implementaci a monitoringu. Přesto v letech 2019 až 2021 zaujímaly ženy v jednáních o změně klimatu a v expertních mechanismech pouze 33% všech vedoucích pozic.
Snaha začlenit ženy do těchto diskusí však pokračuje. Finální dohoda zveřejněná na závěr listopadové konference COP26 v Glasgowě zahrnovala i rovnost pohlaví a vedoucí roli žen coby stěžejní prvky strategií klimatické politiky a akce. To je jasné uznání, že přechod na čistou nulu bude možný pouze prostřednictvím aktivních občanských postojů, v nichž budou hrát ženy klíčovou roli.
Ženy jsou klimatickými změnami postiženy nepoměrně více než muži, ale zároveň jsou důležitými hybatelkami změn. Dáme-li ženám místo u rozhodovacího stolu a podíváme-li se na strategie nízkouhlíkového rozvoje genderovou optikou, učiníme velký krok vpřed ve snaze zmírnit klimatické změny a adaptovat se na ně.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Přechod na uhlíkovou neutralitu vyžaduje radikální změnu výrobních systémů a zažitých schémat spotřeby ve všech sektorech. Ženy musí být součástí procesu vývoje efektivních politik. Je to olbřímí úkol, ale existují příklady hodné následování.
Například Kostarika si vytyčila jasnou cestu směrem k nulovým emisím oxidu uhličitého. Od roku 2014 pochází více než 98% energie vyrobené v Kostarice z obnovitelných zdrojů. A v roce 2021 získala země cenu Earthshot za svůj model ochrany klimatu, v jehož rámci dostávají místní občané zaplaceno za ochranu a obnovu přírodních ekosystémů včetně deštných pralesů. Úspěch Kostariky lze do značné míry připsat vůli jejích občanů k trvale udržitelnému rozvoji a zapojení domorodých a venkovských žen do klimatické adaptace, produkci znalostí a snah o zvýšení odolnosti.
Právě domorodé a venkovské ženy jsou vůči klimatickým změnám a zhoršování životního prostředí nejzranitelnější. Začlenění těchto žen do tvorby trvale udržitelných postupů je tudíž stěžejním předpokladem zajištění efektivity rozhodnutí týkajících se klimatu. Iniciativy, jako je projekt Sdílené společnosti Madridského klubu, kladou důraz na skutečnost, že i domorodé komunity mají právo být do těchto diskusí zapojeny, a uvědomují si, že místní komunity s vyšší pravděpodobností podpoří a budou realizovat plány ochrany klimatu, pokud se plně začlení do jejich vývoje.
Další klíčovou složkou inkluzivního klimatického rozhodování je vzdělání. V roce 2021 vyzvalo UNESCO, aby se do roku 2025 stala základním prvkem učebních osnov ve všech zemích ekologická výchova. V Berlínské deklaraci o vzdělání pro trvale udržitelný rozvoj se konstatuje, že ekologická výchova musí být od útlého věku dostupná pro dívky i chlapce, abychom zajistili, že budoucí generace budou mít dostatečné znalosti k tomu, aby na klimatické změny reagovaly. Důraz na rovnost pohlaví a nediskriminační přístup ke klimatickým znalostem a dovednostem zvýší schopnost mladých lidí prosazovat změnu.
Nedávný veskrze pánský „oběd ředitelů“ zorganizovaný na mnichovské bezpečnostní konferenci ukazuje, že v nejvyšších patrech globálního rozhodovacího procesu ženy stále chybějí. Vedoucí role žen je však zapotřebí pro efektivní reakci na společné globální výzvy. Bez aktivní a smysluplné participace žen a dívek na místních, národních i globálních klimatických strategiích zůstane uhlíkově neutrální budoucnost i nadále nedosažitelná.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka