Artistic rendering of Earth

Extrémní počasí a globální růst

CAMBRIDGE – Až donedávna byl mezi makroekonomy obvyklý názor, že krátkodobé výkyvy počasí nemají pro hospodářskou činnost velký význam. Je-li březnové počasí nezvykle mírné, může se to odrazit ve větším počtu přijatých pracovníků ve stavebnictví, ale v dubnu a květnu se tento výkyv vyrovná. Odradí-li silné deště od srpnových nákupů, budou lidé jednoduše utrácet více v září.

Nedávný ekonomický výzkum podpořený výjimečně silným El Niño – komplexním globálním klimatickým jevem, který se projevuje mimořádně teplým Pacifikem u pobřeží Ekvádoru a Peru – však vybízí k přehodnocení tohoto názoru.

Extrémní počasí rozhodně dokáže zpřeházet klíčové krátkodobé makroekonomické statistiky. Měsíční zaměstnanost v USA, což je nejsledovanější ekonomická statistika na světě a všeobecně se pokládá za jednu z nejpřesnějších, se může zvýšit nebo snížit až o 100 000 pracovních míst. Dopad meteorologických jevů souvisejících s El Niño, jako byly letošní události (které vešly ve známost pod přesnějším označením „jižní oscilace El Niño“), může být obzvlášť velký vzhledem k jejich celosvětovému dosahu.

Nedávný výzkum Mezinárodního měnového fondu naznačuje, že země jako Austrálie, Indie, Indonésie, Japonsko či Jihoafrická republika se v letech, kdy se projevuje El Niño, potýkají s nepříznivými vlivy (často kvůli suchu), zatímco pro jiné oblasti včetně Spojených států, Kanady a Evropy může být tento jev příznivý. Například Kalifornie, která několik let zažívala velké sucho, má konečně dešťové srážky. Obecně – ale ne vždy – platí, že působení El Niño má inflační účinek, zčásti i proto, že nízké výnosy plodin vedou k vyšším cenám.

Po dvou šílených zimách v Bostonu, kde bydlím já, by bylo těžké přesvědčit lidi, že počasí nemá žádný význam. Loni město zažilo největší příval sněhu v doložených dějinách. Nakonec už nezbylo místo, kam ho ukládat: čtyřproudové silnice se zúžily na dvouproudové a dvouproudové na jednoproudové. Propadaly se střechy a „ledové přehrady“ tvořící se kolem okapů způsobovaly silné zátopy. Veřejná doprava přestala fungovat a mnoho lidí se nemohlo dostat do práce. Byla to přírodní katastrofa ve zpomaleném záběru, která trvala několik měsíců.

USA jako celek nezažily v první části roku 2015 tak extrémní zimu jako Nová Anglie a dopady počasí na celkovou ekonomiku země byly spíše tlumené. Je pravda, že také město New York zažilo vydatné sněžení, ale tomu by nikdo nebyl věnoval velkou pozornost, kdyby byl starosta schopnější a zajistil odklizení sněhu z ulic. Východ Kanady trpěl daleko více a krutá zima se (spolu s nižšími cenami komodit) podepsala na kanadské minirecesi v první polovině roku.

SPRING SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions
PS_Sales_Spring_1333x1000_V1

SPRING SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions

Subscribe now to gain greater access to Project Syndicate – including every commentary and our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – starting at just $49.99.

Subscribe Now

Letošní zima je pravým opakem loňské. Den před vánoci bylo na Loganově letišti v Bostonu 20° Celsia a první sněhové vločky spadly až těsně před Novým rokem. Stromy a rostliny vycítily jaro a začaly kvést; podobně zmatení byli i ptáci.

Loňská zima v Bostonu byla spíše anomálií. Letos je prapodivné počasí zčásti i díky jevu El Niño novou normou. Teploty jsou od Ruska po Švýcarsko o 4-5° Celsia vyšší a zdá se, že vývoj počasí zůstane v roce 2016 značně neobvyklý.

Dopad na rozvojové země je obzvláště závažný, protože mnohé z nich už trpí negativním vlivem čínského zpomalení na ceny komodit a protože sucho by mohlo vést k silné neúrodě. Poslední výrazný El Niño, který se objevil v letech 1997-1998 a někteří lidé ho označovali jako „El Niño století“, přinesl řadě rozvojových zemí obrovské zhoršení situace.

Ekonomické důsledky působení El Niño jsou téměř stejně složité jako klimatický jev samotný, a proto se obtížně předpovídají. Když se však podíváme na rok 2016, je docela možné, že El Niño bude pokládán za jeden z hlavních určujících faktorů hospodářského výkonu v řadě klíčových zemí: Zimbabwe a Jihoafrická republika se potýkají se suchem a potravinovou krizí, Indonésie bojuje s lesními požáry, zatímco na americkém Středozápadě se v poslední době vyskytly mohutné záplavy.

V dějinách existuje řada případů, kdy počasí silně ovlivnilo také občanské nepokoje. Ekonomka Emily Osterová tvrdí, že největší vzedmutí středověkých honů na čarodějnice, při nichž přišly o život statisíce lidí (většinou žen), nastala během období hospodářského strádání a nedostatku potravin, jenž zjevně souvisel s počasím. Někteří lidé vysledovali dokonce i kořeny občanské války v Sýrii v obdobích sucha, která vedla k těžké neúrodě a vyvolala masový příliv farmářů do měst.

Na přízemnější (ale ekonomicky nesmírně důležité) úrovni můžeme říci, že teplé počasí v USA dost možná zkreslí údaje o počtu pracovních míst, které Federální rezervní systém využívá při rozhodování, kdy zvýšit úrokové sazby. Pravdou je, že data o zaměstnanosti jsou už sezonně upravená tak, aby brala v úvahu běžné výkyvy počasí v mírných podnebných zónách; výstavba domů je na jaře vždy vyšší než v zimě. Standardní sezonní úpravy však nezohledňují velké meteorologické odchylky.

Zkušenosti s předchozími El Niño celkově vzato naznačují, že jeho současné výrazné působení pravděpodobně zanechá silnou stopu na globálním růstu: pomůže podpořit hospodářské zotavení v USA a v Evropě, zatímco na již tak slabé rozvíjející se trhy vyvine ještě větší tlak. Zatím to není globální oteplování, ale už je to ekonomicky velmi významný jev – a možná jen malá ochutnávka toho, co teprve přijde.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

https://prosyn.org/FMrmcEVcs