V nadcházejících dnech Spojené státy učiní zásadní rozhodnutí, které by mohlo změnit postavení Ameriky ve světě: jde o to, zda schválí dotaci ve výši 537 milionů dolarů, která by pomohla proměnit město New York v první ekologicky udržitelnou megapoli v jedenadvacátém století.
Představitelé ministerstva dopravy USA si musí uvědomit, že jejich rozhodnutí financovat vizionářský projekt starosty Michaela Bloomberga, nazvaný PlaNYC, rozhodne o kvalitě vzduchu, který bude denně dýchat víc než 10 milionů Newyorčanů, a o množství emisí oxidu uhličitého, které velkoměsto vychrlí do atmosféry.
Už teď město New York produkuje víc emisí CO2 než celé Norsko. Ještě důležitější je, aby si úředníci uvědomili, že jejich činy budou formovat americkou reakci na globální výzvu bezpříkladné urbanizace a změny klimatu vyvolané uhlíkem.
Letos bude poprvé v dějinách lidstva žít víc lidí na městských územích než ve venkovských obcích. V USA se městská populace rozrostla z 97 milionů v roce 1950 na 222 milionů v roce 2000. Dnes žije v městských oblastech téměř 80% Američanů. Taková bezprecedentní a neplánovaná urbanizace způsobuje zvyšováním uhlíkových emisí ekologickou pohromu, neboť vyšší hustota zalidnění ústí v rozsáhlejší využívání automobilů a spotřebě energií.
PlaNYC vytvářením významných překážek pro ježdění automobily povzbuzuje využívání soustav veřejné dopravy. Poplatek za dopravní přetížení, který plán navrhuje při využití vozidla během dopravní špičky v konkrétních městských čtvrtích, by snížil provoz a zajistil příjem, jenž by šel na zkvalitnění veřejné dopravy.
Pro město zatěžované zhoršujícími se problémy s dopravou a znečištěním přichází plán starosty Bloomberga právě včas. Automobily způsobují bezmála pětinu emisí CO2 města New York. Dopravní přetížení není jen škodlivé pro životní prostředí, ale rovněž způsobuje řidičům nemalé ztráty času a prostředků. Američané ztratí kolem 3,7 miliard hodin a 8,7 miliard litrů paliva tím, že trčí v dopravních zácpách. To je příčinou ročních výdajů ve výši asi 200 miliard dolarů. Kvůli dopravnímu přetížení se Newyorčané vyrovnávají s nejdelším dojížděním v USA a u jejich dětí je nejvyšší míra hospitalizace kvůli astmatu.
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
PlaNYC by poplatek za dopravní přetížení uvalil na 4,6% obyvatel New Yorku, kteří jezdí do práce autem, zatímco přínosy by měl pro všechny. Newyorčané by měli čistší vzduch, kratší průměrnou dobu dojíždění a lepší veřejnou dopravu. Negativně postižena by neměla být ani ekonomika všeobecně, ani maloobchodní sektor konkrétně. Ve skutečnosti by poskytovatelé služeb a rozvozu na Manhattanu, mezi jinými, profitovali z kratších přepravních časů a nižšího počtu zpoždění.
Navzdory mnoha svým výhodám se však poplatky za dopravní přetížení setkávají se skepsí. Naštěstí se můžeme poučit od jiných měst, jako je Stockholm, Singapur a Londýn, které je úspěšně zavedly. Ve všech těchto městech prudce ubylo emisí CO2 a dopravní zácpy se výrazně omezily, přičemž Singapur zažil okamžitý 45% úbytek provozu.
Tato města také těží z efektivnější veřejné dopravy. V Londýně vzrostla autobusová přeprava o 46%. Podle nezávislé zprávy téměř 60% podniků v Londýně posoudilo dopady programu na ekonomiku jako kladné nebo nulové.
Země závislé na automobilové dopravě jako Amerika potřebují prozíravá řešení, která zajistí environmentálně udržitelný rozvoj. Vzhledem k jedné z největších městských populací a nejvyšším emisím CO2 na osobu mají USA zodpovědnost – a prostředky – vést na této frontě svět vpřed.
Nebudou-li USA jednat včas, americká města zaostanou nejen za městy evropskými, ale i za městy v rozvojových zemích, jako jsou Bogotá v Kolumbii a Curitiba v Brazílii, která už novátorská řešení šetrná k životnímu prostředí zavádějí. Město New York bylo odjakživa světovým lídrem ve finančnictví, umění a mnoha dalších oblastech. Je to ideální kandidát na vytvoření podrobného plánu čistší a efektivnější urbanizace v USA a ve světě.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
With less than two months to go until the US presidential election, the candidates’ opposing worldviews, objectives, and priorities – and their implications for international relations, the economy, and democracy – have come into sharper focus. While it is impossible to know exactly what a leader will do once in office, the contours of both a Donald Trump and a Kamala Harris presidency are remarkably well defined.
Since the start of the Olympic Summer Games in Paris, Emmanuel Macron has reclaimed the initiative and confronted a political situation that is in many ways unprecedented for a French president. Not only has the center held, but the country may have a return to political stability in its sights.
reflects on the French president's efforts to maintain control after a painful election season.
V nadcházejících dnech Spojené státy učiní zásadní rozhodnutí, které by mohlo změnit postavení Ameriky ve světě: jde o to, zda schválí dotaci ve výši 537 milionů dolarů, která by pomohla proměnit město New York v první ekologicky udržitelnou megapoli v jedenadvacátém století.
Představitelé ministerstva dopravy USA si musí uvědomit, že jejich rozhodnutí financovat vizionářský projekt starosty Michaela Bloomberga, nazvaný PlaNYC, rozhodne o kvalitě vzduchu, který bude denně dýchat víc než 10 milionů Newyorčanů, a o množství emisí oxidu uhličitého, které velkoměsto vychrlí do atmosféry.
Už teď město New York produkuje víc emisí CO2 než celé Norsko. Ještě důležitější je, aby si úředníci uvědomili, že jejich činy budou formovat americkou reakci na globální výzvu bezpříkladné urbanizace a změny klimatu vyvolané uhlíkem.
Letos bude poprvé v dějinách lidstva žít víc lidí na městských územích než ve venkovských obcích. V USA se městská populace rozrostla z 97 milionů v roce 1950 na 222 milionů v roce 2000. Dnes žije v městských oblastech téměř 80% Američanů. Taková bezprecedentní a neplánovaná urbanizace způsobuje zvyšováním uhlíkových emisí ekologickou pohromu, neboť vyšší hustota zalidnění ústí v rozsáhlejší využívání automobilů a spotřebě energií.
PlaNYC vytvářením významných překážek pro ježdění automobily povzbuzuje využívání soustav veřejné dopravy. Poplatek za dopravní přetížení, který plán navrhuje při využití vozidla během dopravní špičky v konkrétních městských čtvrtích, by snížil provoz a zajistil příjem, jenž by šel na zkvalitnění veřejné dopravy.
Pro město zatěžované zhoršujícími se problémy s dopravou a znečištěním přichází plán starosty Bloomberga právě včas. Automobily způsobují bezmála pětinu emisí CO2 města New York. Dopravní přetížení není jen škodlivé pro životní prostředí, ale rovněž způsobuje řidičům nemalé ztráty času a prostředků. Američané ztratí kolem 3,7 miliard hodin a 8,7 miliard litrů paliva tím, že trčí v dopravních zácpách. To je příčinou ročních výdajů ve výši asi 200 miliard dolarů. Kvůli dopravnímu přetížení se Newyorčané vyrovnávají s nejdelším dojížděním v USA a u jejich dětí je nejvyšší míra hospitalizace kvůli astmatu.
PS Events: Climate Week NYC 2024
Project Syndicate is returning to Climate Week NYC with an even more expansive program. Join us live on September 22 as we welcome speakers from around the world at our studio in Manhattan to address critical dimensions of the climate debate.
Register Now
PlaNYC by poplatek za dopravní přetížení uvalil na 4,6% obyvatel New Yorku, kteří jezdí do práce autem, zatímco přínosy by měl pro všechny. Newyorčané by měli čistší vzduch, kratší průměrnou dobu dojíždění a lepší veřejnou dopravu. Negativně postižena by neměla být ani ekonomika všeobecně, ani maloobchodní sektor konkrétně. Ve skutečnosti by poskytovatelé služeb a rozvozu na Manhattanu, mezi jinými, profitovali z kratších přepravních časů a nižšího počtu zpoždění.
Navzdory mnoha svým výhodám se však poplatky za dopravní přetížení setkávají se skepsí. Naštěstí se můžeme poučit od jiných měst, jako je Stockholm, Singapur a Londýn, které je úspěšně zavedly. Ve všech těchto městech prudce ubylo emisí CO2 a dopravní zácpy se výrazně omezily, přičemž Singapur zažil okamžitý 45% úbytek provozu.
Tato města také těží z efektivnější veřejné dopravy. V Londýně vzrostla autobusová přeprava o 46%. Podle nezávislé zprávy téměř 60% podniků v Londýně posoudilo dopady programu na ekonomiku jako kladné nebo nulové.
Země závislé na automobilové dopravě jako Amerika potřebují prozíravá řešení, která zajistí environmentálně udržitelný rozvoj. Vzhledem k jedné z největších městských populací a nejvyšším emisím CO2 na osobu mají USA zodpovědnost – a prostředky – vést na této frontě svět vpřed.
Nebudou-li USA jednat včas, americká města zaostanou nejen za městy evropskými, ale i za městy v rozvojových zemích, jako jsou Bogotá v Kolumbii a Curitiba v Brazílii, která už novátorská řešení šetrná k životnímu prostředí zavádějí. Město New York bylo odjakživa světovým lídrem ve finančnictví, umění a mnoha dalších oblastech. Je to ideální kandidát na vytvoření podrobného plánu čistší a efektivnější urbanizace v USA a ve světě.