23

Globální oteplování beze strachu

MALMÖ – Šestadvacátého září zveřejní Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) svou nejnovější hodnotící zprávu, celkem pátou za 23 let. IPCC není dokonalý – známá je jeho předpověď, že do roku 2035 zmizí všechny himálajské ledovce, zatímco pravděpodobnějším datem, kdy k tomu dojde, je rok 2350 –, avšak díky řadě expertů mezi jeho členy nám poskytuje nejkvalitnější informace o sporné otázce globálního oteplování.

Vzhledem k rozsáhlým únikům informací je obsah zprávy z velké části známý. A protože jsme stejný proces absolvovali už čtyřikrát, je také z velké části známo, jaký politický dopad bude zpráva mít. Protože však dvacetiletá snaha vyřešit otázku klimatických změn nepřinesla nic seriózního, možná by tentokrát stálo za to prozkoumat jinou strategii.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Základním závěrem nové zprávy bude, že globální oteplování je realitou a že je převážně naším dílem. Hodně se bude mluvit a psát o faktu, že IPCC má dnes ještě větší jistotu než dříve (95% oproti 90% v roce 2007), že více než polovinu globálního vzestupu teplot od roku 1950 má na svědomí člověk. Tím se však jen potvrzuje, co víme už dlouho: že při spalování fosilních paliv vzniká CO2, který přispívá k oteplování planety. Jak na Twitteru napsal klimatolog Andrew Dessler z Texaské A&M univerzity: „Souhrn chystané zprávy IPCC: ‚Přesně totéž, co jsme vám říkali ve zprávách z let 2007, 2001, 1995 a 1990…‘“

Konkrétněji řečeno ukazuje červnový koncept zprávy na „podobná“ zvýšení teplot jako předchozí zprávy, tedy přibližně o 1,0-3,7oC do konce století. Pokud jde o zvýšení mořské hladiny, zpráva IPCC dnes obsahuje i modely reakcí ledovců v podobě zvýšení o 3-20 centimetrů, což vede k vyššímu celkovému odhadu vzestupu mořské hladiny, konkrétně o 40-62 centimetrů do konce století – to je mnohem méně než přehnané a děsivé odhady zvýšení mořské hladiny o 1-2 metry, které šíří mnozí ekologičtí aktivisté, a dokonce i některá média.

Stejně tak IPCC připustil nižší vzestup teplot tím, že snížil spodní hranici svého odhadu takzvané klimatické citlivosti. Navíc je dnes méně jisté, že lidé způsobili hurikány a sucha, které se vyskytly po roce 1950. Podle zprávy z roku 2007 bylo více než na 50% pravděpodobné, že ano, zatímco dnes činí tato pravděpodobnost méně než 21%.

Přesto se tato rozumná a umírněná zjištění setkají s předvídatelnou vlnou alarmismu. Mnozí lidé napodobí bloggera Joea Romma, který deklaroval, že „tato ultrakonzervativní a již neaktuální zpráva ignoruje nejnovější vědecké poznatky“, a který dál hlásá zvýšení teplot o 5ºC a vzestup mořské hladiny o šest stop (1,83 metru). Romm a mnozí další přišli s podobnými argumenty i po zveřejnění zprávy IPCC v roce 2007, kdy tvrdili, že zpráva nezohlednila nejnovější a mnohem znepokojivější výzkum.

Větším problémem pro IPCC je skutečnost, že se globální teplota za posledních 10-20 let zvýšila jen málo nebo vůbec. Toto zpomalení pochopitelně neznamená, že globální oteplování neexistuje – vyvstává však otázka, jak je velké.

IPCC chvályhodně přiznává, že „modely obecně nereprodukují pozorovaný pokles trendu oteplování zemského povrchu v posledních 10-15 letech“. Tato okolnost je důležitá, protože pokud modely „přestřelují“ v případě posledních desetiletí, pak lze zpochybnit i prognózy vývoje v řádu staletí.

V porovnání se skutečným vzestupem teplot od roku 1980 byl průměr 32 špičkových klimatických modelů (takzvaných CMIP5) o 71-159% vyšší (viz graf). Nová studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že převažující klimatické modely vyprodukovaly odhady, které nadhodnotily vzestup teplot v posledních 15 letech o více než 300%.

Několik studií z letošního roku ukazuje, že toto zpomalení mohl způsobit přirozený cyklus v Atlantském nebo Tichém oceánu, v jehož důsledku stouply teploty v 80. a 90. letech více, což však zpomalilo či zastavilo globální oteplování dnes. Globální oteplování je realitou, ale pravděpodobně se v minulosti zveličilo, stejně jako se nyní podhodnocuje.

Tím se dostává do popředí další skutečnost: ačkoliv IPCC vždy tvrdil, že lidé způsobili jen více než polovinu celkového vzestupu teplot, ve veřejné diskusi se to obvykle interpretuje jako veškerý vzestup. Jak zdůrazňuje IPCC, klimatické změny jsou problém; zpráva však neobsahuje žádný z apokalyptických scénářů, tak typických pro média, žádné bití na poplach ani volání vědců po snížení emisí o X% nebo po marnotratných dotacích na solární panely.

To vše ale téměř jistě zanikne v povyku lobbistů dožadujících se akce a médií hladových po špatných zprávách. Ačkoliv je IPCC podle vlastních zásadpoliticky neutrální organizace, jeho předseda Rádžendra Pačaurí toto třeštění otevřeně přiživí výroky typu „lidstvo přivedlo světový klimatický systém na pokraj katastrofy“ nebo „ potřebujeme dokončit úplný odchod od fosilních paliv“, možná nějakou formou „stanovení ceny uhlíku“.

V důsledku toho bude pravděpodobným výsledkem zveřejnění zprávy stále stejná písnička: změť děsivých scénářů, po nichž začnou politici slibovat obrovské uhlíkové škrty a drahé strategie, které nebudou mít na klimatické změny prakticky žádný dopad.

Možná bychom se měli pokusit tento scénář změnit. Měli bychom akceptovat, že globální oteplování existuje. Zároveň bychom však měli akceptovat, že nynější politika je nákladná a má malý přínos. Evropská unie bude rok co rok po dobu 87 let platit za svou současnou klimatickou politiku 250 miliard dolarů. Za cenu téměř 20 bilionů dolarů se přitom teploty do konce století sníží o zanedbatelných 0,05ºC.

Fake news or real views Learn More

Současné zelené technologie stále stojí příliš mnoho a produkují příliš málo na to, aby mohly nahradit stávající energetické zdroje. Trvat na nákupu těchto drahých řešení, která nic neřeší, znamená zapřahat vůz před koně. My potřebujeme investice do výzkumu a vývoje, abychom snížili náklady na zelenou energii a zvýšili její rozsah. Jakmile solární energie a další zelené technologie dokážou levně nahradit současné systémy, bude problém globálního oteplování vyřešený – a bez úzkosti.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.