1

Neplýtvat znamená nestrádat

ŘÍM – Každý rok vyplýtváme nebo necháme přijít nazmar 1,3 miliardy tun potravin – jednu třetinu jejich roční světové produkce. Už sama velikost tohoto čísla je téměř nepochopitelná, ať už se ho snažíme pojmout jakkoliv. Zkuste si představit 143 000 Eiffelových věží naskládaných na sebe nebo hromadu 10 bilionů banánů.

Zmíněné číslo je nezměrné o to více, že vedle tohoto mohutného plýtvání a ztrát zakouší 840 milionů lidí chronický každodenní hlad. A mnoho milionů dalších osob trpí „tichým hladem“ – podvýživou a nedostatkem stopových prvků.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Pro více ekonomicky založené je zde další údaj: pokud se plýtvání a ztráty potravin vyjádří ve výrobních cenách, činí náklady zhruba 750 miliard dolarů ročně. A kdybychom měli zohlednit maloobchodní ceny a širší dopady na životní prostředí včetně klimatických změn, bylo by toto číslo ještě mnohem vyšší.

V éře úsporných opatření lze jen těžko pochopit, jak se může tak masivní plýtvání zdroji zanedbávat. Na některých místech dokonce objem vyplýtvaných potravin roste.

Nová zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství se nyní zaměřuje na další znepokojivý aspekt tohoto problému: na jeho negativní důsledky pro životní prostředí a přírodní zdroje, na nichž závisí naše přežití.

Když potraviny přijdou nazmar nebo se vyplýtvají, promrhá se také energie, půda a vodní zdroje investované do jejich produkce. Kromě toho se během produkce, zpracování a vaření potravin uvolňují do atmosféry velké objemy skleníkových plynů.

Ať se na to díváme z jakéhokoliv hlediska – etického, ekonomického, ekologického nebo potravinové bezpečnosti –, promrhat ročně 1,3 miliardy tun potravin si jednoduše nemůžeme dovolit. Proto je výrazné snížení ztrát a plýtvání potravinami jedním z pěti prvků programu generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna s názvem „Výzva k nulovému hladovění“ a jedním z hlavních cílů Vysoké operační skupiny OSN pro globální potravinovou bezpečnost. Spolupracujeme v rámci systému OSN a také se širokou koalicí dalších partnerů, abychom zajistili všeobecný přístup k dostatečnému množství potravin po celý rok, eliminovali dětskou zakrnělost, docílili trvalé udržitelnosti všech potravinových systémů a vymýtili venkovskou chudobu.

Globální fórum pro zelený růst, které se koná příští týden v Kodani, umožní hlubší pohled na tuto otázku. Udělat lze mnoho. Pro začátek je zapotřebí chápat ztráty a plýtvání potravinami spíše jako průřezovou politickou otázku než jako volbu životního stylu, která může zůstat v rukou jednotlivých spotřebitelů a jejich svědomí. Svět se musí probudit a uvědomit si potřebu takové politiky, která bude řešit všechny fáze potravinového řetězce, od výroby po spotřebu.

Ztráty potravin – na farmách, během zpracování, dopravy i na trzích – podkopávají potravinovou bezpečnost ve většině rozvojových zemí, kde ztráty po sklizni mohou dosáhnout až 40% celkové produkce. Zoufale zapotřebí jsou investice do infrastruktury sloužící k dopravě, skladování a odbytu potravin, stejně jako programy výcviku zemědělců k uplatňování nejlepších postupů.

V rozvinutých zemích je zase nutné přehodnotit praxi v maloobchodu s potravinami. Významným zdrojem plýtvání je například odmítání potravinářských výrobků na základě estetických námitek. Některé supermarkety už začaly zmírňovat standardy pro vzhled ovoce a prodávají „neforemné“ zboží za sníženou cenu, čímž pomáhají zvyšovat povědomí o tom, že ošklivé neznamená špatné. Zapotřebí je více podobných přístupů – a také společné úsilí o nalezení trhů či využití pro přebytečné potraviny.

Firmy i domácnosti by měly sledovat, kde a jak plýtvají potravinami, a podnikat nápravné kroky, protože prevence plýtvání je ještě důležitější než recyklace nebo kompostování.

Fake news or real views Learn More

Ano, 1,3 miliardy tun je neuvěřitelné číslo. Tyto jednoduché kroky jsou však docela snadno srozumitelné – a učinit je může každý. Svět se potýká s mnoha zdánlivě neřešitelnými problémy; plýtvání potravinami je oblastí, ve které můžeme všichni něco udělat hned teď.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.