1

Zdravotní přínosy boje proti klimatickým změnám

LIMA – Vlády často pokládají klimatické změny za příliš nákladné, než aby se daly řešit. Ve skutečnosti je příliš nákladné je ignorovat. Proto například Světová zdravotnická organizace (WHO) spojila prevenci katastrofálních klimatických změn s „bezprostředními zdravotními přínosy a úsporami nákladů na zdravotní péči“ v důsledku snížení znečištění ovzduší.

Statistiky jsou chmurné. Znečištění ovzduší způsobilo v roce 2012 více než sedm milionů předčasných úmrtí – celosvětově je to každé osmé –, oproti bezmála šesti milionům předčasných úmrtí způsobených tabákem.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Jednou z nejvýznamnějších příčin těchto škod jsou jemné částice označované jako PM2,5, jejichž průměr je menší než 2,5 mikrometru. Tyto částice páchají škody tím, že pronikají hluboko do plic, kde přispívají k zápalům, rakovině a zánětům dýchacích cest, případně se dostávají do krve, kde mohou vyvolávat cévní změny způsobující infarkty a mrtvice.

Mezi hlavní příčiny znečištění ovzduší patří spalování nafty a uhlí, přičemž 3,7 milionu úmrtí se připisuje venkovním zplodinám a 4,3 miliony jsou důsledkem špatně odvětraných domů. Ve 34 zemích OECD dnes motorizovaná doprava představuje polovinu předčasných úmrtí způsobených pevnými částicemi v okolním prostředí. Spalování uhlí je také největším zdrojem oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu zodpovědného za klimatické změny, který způsobuje přibližně 150 000 předčasných úmrtí ročně a přináší všudypřítomná rizika v tomto i příštích staletích.

Jistě, uhelný průmysl pomohl miliardám lidí vymanit se z chudoby – v neposlední řadě v Číně, kde energie z uhlí tvoří základ růstu příjmu na obyvatele od roku 1990 téměř o 700%. V zemích spalujících více uhlí je však více ohroženo lidské zdraví. Loňský výzkum provedený pro Globální komisi pro ekonomiku a klima vypočítal, že jen samotné pevné částice způsobily v roce 2010 v Číně – největší světové ekonomice spalující uhlí – celkem 1,23 milionu předčasných úmrtí.

Z odhadů pro rok 2012 vyplývá, že k 88% úmrtí souvisejících se znečištěním ovzduší dochází v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích, v nichž žije 82% světové populace. Západní Pacifik a jihovýchodní Asie nesou zátěž 1,67 milionu, respektive 936 000 úmrtí.

Znečištění se však zhoršuje a maří životy i v zemích s vysokými příjmy. Například PM2,5 zkracují střední délku života v Evropské unii o osm měsíců a spolu s ozonem byly v roce 2011 příčinou 430 000 předčasných úmrtí v osmadvaceti členských státech EU. Ve Velké Británii úroveň znečištění PM2,5 i více než šedesát let po „velkém smogu“ z roku 1952 setrvale překračuje směrnice WHO. Zdravotní náklady v důsledku znečištění ovzduší v EU dosahují až 940 miliard eur ročně.

WHO nedávno provedla zhodnocení důkazů o zdravotních dopadech znečištění ovzduší a zjistila, že rozsah těchto dopadů je širší a dochází k nim při nižších koncentracích, než se dříve předpokládalo. Vedle dobře známých účinků znečištění ovzduší na plíce a srdce odhalují nové důkazy také škodlivý vliv na vývoj dítěte, včetně dítěte v matčině lůně. Některé studie dokonce dávají znečištění ovzduší do souvislosti s cukrovkou, závažným chronickým onemocněním a významným problémem pro zdravotnictví v Indonésii, Číně a západních zemích.

Navzdory přesvědčivým důkazům o zdravotních rizicích mnoho států běžně ignoruje standardy kvality ovzduší – stejně jako monitorování emisí potřebné pro efektivní regionální spolupráci –, zejména kvůli obavám vlád z jejich hospodářského dopadu. Ekonomické modely používané konzultanty k formulování rozvojové strategie – a zneužívané lobbisty k ovlivňování rozhodnutí o velkých infrastrukturálních projektech – nezahrnují lidské náklady spojené se znečištěním ovzduší ani dlouhodobé přínosy opatření vedoucích k jeho snížení.

Jakákoliv řešení problémů spojených se znečištěním ovzduší budou vyžadovat nejen nové ekonomické modely, ale i integrovaná opatření místních, národních a mezinárodních vlád. Například snížení emisí z městské dopravy se bude týkat starostů měst, místních plánovačů i státních politiků, kteří budou spolupracovat na dosažení úsporného rozvoje.

Podpora efektivních kroků ze strany vlád naštěstí roste. Téma znečištění ovzduší dnes figuruje na čelním místě čínské domácí agendy – dostalo se tam po dusivém smogu přezdívaném „airpokalypsa“, který v lednu 2013 zachvátil čínská velkoměsta, a po nedávném dokumentu (a fenoménu sociálních médií) Čchaj Ťing s názvem „Under the Dome“ („Pod klenbou“), jenž odhalil katastrofální dopady znečištění ovzduší na lidské zdraví. Čínská vláda už uzavřela několik nejšpinavějších elektráren v zemi, výsledkem čehož byl loňský pokles spotřeby uhlí – první od roku 1998.

Nedávný návrh rezoluce o znečištění ovzduší a zdraví pro Světové zdravotnické shromáždění (řídící orgán WHO) navrhuje, aby země „zdůrazňovaly“ spojitost mezi znečištěním ovzduší a klimatickými změnami. Státy by měly přijmout směrnice WHO pro kvalitu ovzduší a klást důraz na další příležitosti k zelenějšímu městskému plánování, čistší energii, hospodárnějším budovám a bezpečnější chůzi a jízdě na kole.

Fake news or real views Learn More

Pokud vlády formálně uznají bezprostřední zdravotní přínosy spojené se snížením emisí oxidu uhličitého, může to vychýlit misky vah na stranu většího pokroku v oblasti klimatických změn, znečištění ovzduší a lidského zdraví současně. Politici všude na světě by si měli uvědomit, jaké ekonomické příležitosti – a politické přínosy – takový výsledek slibuje.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.