6

Zápas o vodu

NEW YORK – Zostřující se mezinárodní geopolitická soutěž o přírodní zdroje proměnila některé strategické suroviny v motory mocenského boje. Zejména přeshraniční vodní zdroje se staly aktivním předmětem soutěžení a konfliktů, což vyvolalo závody ve výstavbě přehrad i stále četnější výzvy, aby Organizace spojených národů označila vodu za klíčovou bezpečnostní otázku.

Voda se od ostatních přírodních zdrojů liší. Pro mnoho typů zdrojů včetně ropy koneckonců existují náhražky, avšak vodu nelze nahradit ničím. Stejně tak platí, že státy mohou dovážet fosilní paliva, rudy i biosférické zdroje, jako jsou ryby nebo stavební dříví, ale nemohou ve velkém měřítku a dlouhodobě – natožpak trvale – dovážet vodu, která je ryze lokálním zdrojem. Voda je těžší než ropa, takže je velmi nákladné přepravovat ji v tankerech nebo na dlouhé vzdálenosti potrubím (což by vyžadovalo systém velkých a energeticky náročných čerpadel).

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Paradoxem vody je, že udržuje život, ale současně může způsobovat smrt, když se stane nositelem smrtelných mikrobů nebo získá podobu cunami, bleskových záplav, bouří či hurikánů. Mnohé z největších přírodních katastrof naší doby – například i havárie ve Fukušimě v roce 2011 – souvisely s vodou.

Globální oteplování bude vystavovat zásoby pitné vody stále většímu tlaku – přestože hladina oceánů bude stoupat a intenzita i četnost bouří a dalších extrémních meteorologických jevů se budou zvyšovat. Rychlá hospodářská a demografická expanze už dnes učinila z dostatečného přístupu k pitné vodě v rozsáhlých částech světa významné téma. Například změny životního stylu zapříčinily rostoucí spotřebu vody na obyvatele, neboť stoupající příjmy vyvolávají mimo jiné změny stravovacích zvyklostí, zejména pak vyšší spotřebu masa, jehož produkce je v průměru desetkrát náročnější na vodu než produkce stejného objemu rostlinných kalorií a bílkovin.

Na světě dnes žije něco málo přes sedm miliard lidí, ale stavy dobytka v kterémkoliv okamžiku přesahují 150 miliard kusů. Přímá ekologická stopa celkové populace dobytka je vyšší než stopa lidské populace, přičemž rychle rostoucí celosvětová spotřeba masa se sama o sobě stává klíčovou příčinou tlaku na vodní zdroje.

V několika regionech se už dnes vedou politické a ekonomické války o vodu, což se odráží ve výstavbě přehrad na mezinárodních vodních tocích a v donucovací diplomacii či jiných prostředcích, jak výstavbě těchto vodních děl zabránit. Vezměme si například tichou vodní válku vyvolanou výstavbou přehrady na Modrém Nilu Etiopií, na což Egypt reagoval hrozbami tajné nebo i otevřené vojenské odvety.

Zpráva obsahující společné hodnocení vypracované americkými zpravodajskými agenturami loni varovala, že používání vody jako válečné zbraně nebo nástroje terorismu se v některých oblastech stane v příštím desetiletí pravděpodobnější. Rada InterAction, kterou tvoří více než 30 bývalých hlav států a předsedů vlád, vyzvala k naléhavým krokům na ochranu některých zemí potýkajících se se silným nedostatkem vody, aby se z nich nestaly zkrachovalé státy. Americké ministerstvo zahraničí zase povýšilo vodu na úroveň „stěžejního zahraničněpolitického zájmu USA“.

V mnoha zemích nedostatečná místní dostupnost vody stále více omezuje rozhodování o tom, kde vybudovat nové výrobní kapacity a elektrárny. Světová banka například odhaduje, že tato omezení srážejí čínský růst o 2,3% HDP. Čína však ještě nepatří do kategorie států s přetíženými vodními zdroji. Země z této kategorie, od Jižní Koreje přes Indii a Egypt až po Izrael, platí za své problémy s vodou ještě vyšší cenu.

Tyto země už chápou, že voda je obnovitelný, ale vyčerpatelný zdroj. Přírodní schopnost doplňování vody nelze zvyšovat, což omezuje objem využitelných zdrojů sladké vody ve světě na zhruba 200 000 krychlových kilometrů. Počet obyvatel na zeměkouli se však od roku 1970 téměř zdvojnásobil a globální ekonomika rostla ještě rychleji.

Na významném zvýšení poptávky po vodě se však nepodepisuje pouze ekonomický a demografický růst nebo zvýšená produkce energie, zboží a potravin s cílem uspokojit stoupající úroveň spotřeby, ale i skutečnost, že globální populace je stále tlustší. Průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) lidí se zvyšuje během celého období po druhé světové válce, zejména pak od 80. let, přičemž prevalence obezity se v posledních třech desetiletích zdvojnásobila.

Těžší občané mají vyšší nároky na přírodní zdroje, zejména na vodu a energii. Problém tak netkví jen v tom, kolik krků je třeba nasytit, ale i v otázce, kolik je na planetě přebytečného tělesného tuku. Studie zveřejněná v britském časopise BMC Public Health například zjistila, že kdyby měl zbytek světa stejný průměrný index tělesné hmotnosti jako USA, ve výsledku by se to rovnalo zvýšení globální populace téměř o miliardu lidí, což by výrazně zintenzivnilo tlak na vodní zdroje.

A protože éru hojnosti levné vody vystřídala sílící omezení jejích dodávek a kvality, začíná mnoho investorů pohlížet na vodu jako na novou ropu. Prudký růst produkce balené vody od 90. let svědčí o rostoucí komodifikaci tohoto nejklíčovějšího světového zdroje. Nejenže se nedostatek vody pravděpodobně bude stupňovat a šířit, ale spotřebitelé budou také ve stále větší míře muset za dodávky vody platit vyšší cenu.

Tuto dvojí nesnáz může zmírnit pouze inovativní vodní hospodářství a ochrana vodních zdrojů a také rozvoj netradičních zásobovacích zdrojů. Stejně jako ropný a plynárenský sektor, kde dobývání nekonvenčních zásob, jako jsou břidlicový plyn nebo ropné písky, změnilo obraz hry, musí také vodohospodářský sektor přijímat veškerá nekonvenční řešení včetně recyklace odpadní vody a odsolování oceánské a brakické vody.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Stručně řečeno se musíme plně zaměřit na řešení problémů se zásobováním vodou, jako by na tom závisely naše životy. Ony na tom totiž skutečně závisejí.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.