0

Boj za stravu

ŽENEVA – Každý rok v chudých zemích zemře 3,5 milionu matek a dětí ve věku do pěti let, protože nemají výživu, kterou potřebují, aby se ubránily běžným nemocem. Kdyby se jim dostávalo řádné výživy, tři čtvrtiny z nich by mohly průjmy či malárii přežít.

Ty, kteří přežijí, čekají ponuré vyhlídky: všechny studie prokazují, že děti, jež jsou v prvních dvou letech života podvyživené, trpí po zbytek života zdravotními problémy a zaostávají ve vývoji. Nedostatečná výživa snižuje jejich schopnost se učit, pracovní zdatnost i umění rozvíjet své nadání. Kromě lidského strádání je obrovská i ekonomická cena nedostatečné výživy: země, kde je podvýživa nejrozšířenější, ztrácejí podle Světové banky v průměru 2% až 3% HDP.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Nejde o silnou a akutní podvýživu, která na obyvatelstvo dopadá znenadání, zpravidla v důsledku konfliktu. Otázkou je, jak přitáhnout pozornost Evropské unie a skupiny G8 k podvýživě odborníky nazývané „skrytým hladem“, která postihuje jednoho ze tří obyvatel planety. Způsobuje ji nevyvážená strava či nedostatek vitaminů a nezbytných minerálů, jež lidskému tělu umožňují růst a zachování nepostradatelných funkcí.

Čerstvé údaje například dokládají, že i mírný nedostatek vitaminu A způsobuje vyšší úmrtnost. Každoročně bychom mohli předejít smrti přinejmenším jednoho milionu dětí, kdybychom zlepšili jejich příjem vitaminu A.

Nebylo by těžké to dokázat. Nezbytné vitaminy a minerály se do potravy přidávají odjakživa; ba od počátku dvacátého století je obohacování potravin ve vyspělých zemích významnou státní politikou k omezení nedostatků ve výživě a zlepšení veřejného zdraví. Všechny vědecké studie takových zásahů dokazují, že obohacování základních potravin se osvědčilo.

Chile propagovalo přidávání železa do mléka, což vedlo k 66% úbytku chudokrevnosti u malých dětí. Obohacování kukuřičných potravin kyselinou listovou v Jižní Africe – jeden z projektů podpořených Globální aliancí pro lepší výživu (GAIN) – vedl ke 40% snížení četnosti rozštěpu páteře (spina bifida), závažného poškození neurální trubice u novorozenců.

Tyto základní intervence navíc vyjdou levně a mají velký přínos: obohatit stolní olej vitaminem A stojí méně než 0,10 dolaru na litr a poměr přínosů a nákladů u obohacování potravin obecně je nejméně osm ku jedné.

Co schází, je ochota konat. V nadaci GAIN jsme přesvědčeni, že je naléhavě zapotřebí bojovat proti podvýživě, chce-li svět splnit Rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů, které jej zavazují ke snížení celosvětové chudoby a hladovění na polovinu do roku 2015. Boj proti podvýživě je prvním krokem k dosažení této mety. Věda doložila efektivitu obohacování potravin a soukromý sektor disponuje potřebnými technologiemi i znalostmi a dokáže inovovat a zajistit produkty pro ty nejchudší.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Evropa a skupina G8 musí jednat. Nejenže je třeba, aby si boj proti podvýživě vytkly za politickou prioritu, ale musí rovněž investovat. Rovnice není nijak komplikovaná: 160 milionů eur na programy obohacování potravin by mohlo zlepšit zdraví miliardy lidí. Abychom si tuto částku dali do souvislostí, připomeňme, že pravidelné stěhování institucí EU mezi Bruselem a Štrasburkem stojí 200 milionů eur ročně.

Ač je posledně jmenovaný výdaj historicky pochopitelný, nadešel čas, aby EU a skupina G8 změnily skladbu svých politik a přispěly k tomu, že ve zdraví přežije 3,5 milionu matek a dětí.