ŽENEVA – Každý rok v chudých zemích zemře 3,5 milionu matek a dětí ve věku do pěti let, protože nemají výživu, kterou potřebují, aby se ubránily běžným nemocem. Kdyby se jim dostávalo řádné výživy, tři čtvrtiny z nich by mohly průjmy či malárii přežít.
Ty, kteří přežijí, čekají ponuré vyhlídky: všechny studie prokazují, že děti, jež jsou v prvních dvou letech života podvyživené, trpí po zbytek života zdravotními problémy a zaostávají ve vývoji. Nedostatečná výživa snižuje jejich schopnost se učit, pracovní zdatnost i umění rozvíjet své nadání. Kromě lidského strádání je obrovská i ekonomická cena nedostatečné výživy: země, kde je podvýživa nejrozšířenější, ztrácejí podle Světové banky v průměru 2% až 3% HDP.
Nejde o silnou a akutní podvýživu, která na obyvatelstvo dopadá znenadání, zpravidla v důsledku konfliktu. Otázkou je, jak přitáhnout pozornost Evropské unie a skupiny G8 k podvýživě odborníky nazývané „skrytým hladem“, která postihuje jednoho ze tří obyvatel planety. Způsobuje ji nevyvážená strava či nedostatek vitaminů a nezbytných minerálů, jež lidskému tělu umožňují růst a zachování nepostradatelných funkcí.
Čerstvé údaje například dokládají, že i mírný nedostatek vitaminu A způsobuje vyšší úmrtnost. Každoročně bychom mohli předejít smrti přinejmenším jednoho milionu dětí, kdybychom zlepšili jejich příjem vitaminu A.
Nebylo by těžké to dokázat. Nezbytné vitaminy a minerály se do potravy přidávají odjakživa; ba od počátku dvacátého století je obohacování potravin ve vyspělých zemích významnou státní politikou k omezení nedostatků ve výživě a zlepšení veřejného zdraví. Všechny vědecké studie takových zásahů dokazují, že obohacování základních potravin se osvědčilo.
Chile propagovalo přidávání železa do mléka, což vedlo k 66% úbytku chudokrevnosti u malých dětí. Obohacování kukuřičných potravin kyselinou listovou v Jižní Africe – jeden z projektů podpořených Globální aliancí pro lepší výživu (GAIN) – vedl ke 40% snížení četnosti rozštěpu páteře (spina bifida), závažného poškození neurální trubice u novorozenců.
Subscribe now to gain greater access to Project Syndicate – including every commentary and our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – starting at less than $5 per month.
Subscribe Now
Tyto základní intervence navíc vyjdou levně a mají velký přínos: obohatit stolní olej vitaminem A stojí méně než 0,10 dolaru na litr a poměr přínosů a nákladů u obohacování potravin obecně je nejméně osm ku jedné.
Co schází, je ochota konat. V nadaci GAIN jsme přesvědčeni, že je naléhavě zapotřebí bojovat proti podvýživě, chce-li svět splnit Rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů, které jej zavazují ke snížení celosvětové chudoby a hladovění na polovinu do roku 2015. Boj proti podvýživě je prvním krokem k dosažení této mety. Věda doložila efektivitu obohacování potravin a soukromý sektor disponuje potřebnými technologiemi i znalostmi a dokáže inovovat a zajistit produkty pro ty nejchudší.
Evropa a skupina G8 musí jednat. Nejenže je třeba, aby si boj proti podvýživě vytkly za politickou prioritu, ale musí rovněž investovat. Rovnice není nijak komplikovaná: 160 milionů eur na programy obohacování potravin by mohlo zlepšit zdraví miliardy lidí. Abychom si tuto částku dali do souvislostí, připomeňme, že pravidelné stěhování institucí EU mezi Bruselem a Štrasburkem stojí 200 milionů eur ročně.
Ač je posledně jmenovaný výdaj historicky pochopitelný, nadešel čas, aby EU a skupina G8 změnily skladbu svých politik a přispěly k tomu, že ve zdraví přežije 3,5 milionu matek a dětí.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Since the 1990s, Western companies have invested a fortune in the Chinese economy, and tens of thousands of Chinese students have studied in US and European universities or worked in Western companies. None of this made China more democratic, and now it is heading toward an economic showdown with the US.
argue that the strategy of economic engagement has failed to mitigate the Chinese regime’s behavior.
While Chicago School orthodoxy says that humans can’t beat markets, behavioral economists insist that it’s humans who make markets, which means that humans can strive to improve their functioning. Which claim you believe has important implications for both economic theory and financial regulation.
uses Nobel laureate Robert J. Shiller’s work to buttress the case for a behavioral approach to economics.
ŽENEVA – Každý rok v chudých zemích zemře 3,5 milionu matek a dětí ve věku do pěti let, protože nemají výživu, kterou potřebují, aby se ubránily běžným nemocem. Kdyby se jim dostávalo řádné výživy, tři čtvrtiny z nich by mohly průjmy či malárii přežít.
Ty, kteří přežijí, čekají ponuré vyhlídky: všechny studie prokazují, že děti, jež jsou v prvních dvou letech života podvyživené, trpí po zbytek života zdravotními problémy a zaostávají ve vývoji. Nedostatečná výživa snižuje jejich schopnost se učit, pracovní zdatnost i umění rozvíjet své nadání. Kromě lidského strádání je obrovská i ekonomická cena nedostatečné výživy: země, kde je podvýživa nejrozšířenější, ztrácejí podle Světové banky v průměru 2% až 3% HDP.
Nejde o silnou a akutní podvýživu, která na obyvatelstvo dopadá znenadání, zpravidla v důsledku konfliktu. Otázkou je, jak přitáhnout pozornost Evropské unie a skupiny G8 k podvýživě odborníky nazývané „skrytým hladem“, která postihuje jednoho ze tří obyvatel planety. Způsobuje ji nevyvážená strava či nedostatek vitaminů a nezbytných minerálů, jež lidskému tělu umožňují růst a zachování nepostradatelných funkcí.
Čerstvé údaje například dokládají, že i mírný nedostatek vitaminu A způsobuje vyšší úmrtnost. Každoročně bychom mohli předejít smrti přinejmenším jednoho milionu dětí, kdybychom zlepšili jejich příjem vitaminu A.
Nebylo by těžké to dokázat. Nezbytné vitaminy a minerály se do potravy přidávají odjakživa; ba od počátku dvacátého století je obohacování potravin ve vyspělých zemích významnou státní politikou k omezení nedostatků ve výživě a zlepšení veřejného zdraví. Všechny vědecké studie takových zásahů dokazují, že obohacování základních potravin se osvědčilo.
Chile propagovalo přidávání železa do mléka, což vedlo k 66% úbytku chudokrevnosti u malých dětí. Obohacování kukuřičných potravin kyselinou listovou v Jižní Africe – jeden z projektů podpořených Globální aliancí pro lepší výživu (GAIN) – vedl ke 40% snížení četnosti rozštěpu páteře (spina bifida), závažného poškození neurální trubice u novorozenců.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Subscribe now to gain greater access to Project Syndicate – including every commentary and our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – starting at less than $5 per month.
Subscribe Now
Tyto základní intervence navíc vyjdou levně a mají velký přínos: obohatit stolní olej vitaminem A stojí méně než 0,10 dolaru na litr a poměr přínosů a nákladů u obohacování potravin obecně je nejméně osm ku jedné.
Co schází, je ochota konat. V nadaci GAIN jsme přesvědčeni, že je naléhavě zapotřebí bojovat proti podvýživě, chce-li svět splnit Rozvojové cíle tisíciletí Organizace spojených národů, které jej zavazují ke snížení celosvětové chudoby a hladovění na polovinu do roku 2015. Boj proti podvýživě je prvním krokem k dosažení této mety. Věda doložila efektivitu obohacování potravin a soukromý sektor disponuje potřebnými technologiemi i znalostmi a dokáže inovovat a zajistit produkty pro ty nejchudší.
Evropa a skupina G8 musí jednat. Nejenže je třeba, aby si boj proti podvýživě vytkly za politickou prioritu, ale musí rovněž investovat. Rovnice není nijak komplikovaná: 160 milionů eur na programy obohacování potravin by mohlo zlepšit zdraví miliardy lidí. Abychom si tuto částku dali do souvislostí, připomeňme, že pravidelné stěhování institucí EU mezi Bruselem a Štrasburkem stojí 200 milionů eur ročně.
Ač je posledně jmenovaný výdaj historicky pochopitelný, nadešel čas, aby EU a skupina G8 změnily skladbu svých politik a přispěly k tomu, že ve zdraví přežije 3,5 milionu matek a dětí.