0

Nemoci z globálního oteplování

Dnes už jen málo vědců pochybuje, že atmosféra Země se otepluje. Mnozí se také shodnou, že tempo oteplování se zrychluje a že jeho dopady by mohly být čím dál ničivější. Už školáci dokáží vyjmenovat některé předpokládané důsledky: ohřejí se oceány a roztají ledovce, což způsobí vzestup hladin moří a zaplavení nízko položených pobřežních oblastí slanou vodou. Přesunou se regiony vhodné pro zemědělskou činnost.

Méně známé účinky globálního oteplování - konkrétně závažné zdravotní potíže u lidí - ovšem působí neméně starostí. Mnohé z nich už máme před sebou.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Nejbezprostředněji se očekává, že globální oteplování do roku 2020 způsobí zdvojnásobení počtu úmrtí v důsledku vln veder. Delší horké počasí může svědčit smogu a šíření alergenů a tím způsobovat dýchací obtíže.

Globální oteplování také zvyšuje četnost a intenzitu záplav a období sucha. Tyto katastrofy nezpůsobují jen úmrtí v důsledku utonutí či hladovění, ale jsou také příčinou škod na úrodě a zvyšují náchylnost plodin k nákazám a zamoření škůdci a dusivým býlím, čímž přispívají k nedostatku potravin a podvýživě. Nutí k přesunům celé populace, což vede k přelidnění a souvisejícím onemocněním, například k tuberkulóze.

Rozvojové země - s nedostatkem zdrojů na prevenci a léčení infekčních nemocí - jsou nejnáchylnější i k jiným infekčním onemocněním souvisejícím se změnou klimatu. Vyspělé státy se ale také mohou stát obětmi náhlého útoku - což se stalo loni, když první rozšíření západonilského viru v Severní Americe usmrtilo sedm Newyorčanů. Mezinárodní obchod a cestování umožňují přenosným nemocem udeřit na kontinentech vzdálených zdrojům jejich šíření.

Samozřejmě, ne všechny dopady globálního oteplování na lidské zdraví musí být negativní. Velmi vysoké teploty mohou v horkých oblastech snížit výskyt plžů, kteří jsou součástí přenosu schistosomózy, onemocnění způsobeného parazity. Prudké větry - způsobované vysušováním zemského povrchu - mohou rozptylovat nečistoty. Teplejší zimy v běžně chladných oblastech mohou snižovat počet náhlých srdečních slabostí a dýchacích potíží způsobených zimou.

Celkově je ovšem pravděpodobné, že nežádoucí dopady rozmanitějšího a extrémnějšího počasí veškeré výhody zastíní.

Jak se svět otepluje, obzvláště hluboké znepokojení vyvolávají nemoci přenášené komáry - malárie, dengue, žlutá zimnice a několik druhů encefalitidy. Očekává se, že tyto potíže budou stále rozšířenější, neboť chladné počasí omezuje komáry jen na roční období a regiony s určitou minimální teplotou.

Extrémní horko také počet přeživších komárů omezuje. Ovšem v rozmezí teplot, které snášejí, se komáři v teplejším vzduchu rychleji šíří a častěji štípou. Horko také zvyšuje rychlost reprodukce a dospívání patogenů v nich. Nedospělý malarický parazit potřebuje při 20°C k úplnému rozvoji 26 dní, ale při 25°C pouhých 13 dní. Komáři rodu Anopheles , kteří malárii šíří, žijí jen několik týdnů, takže vyšší teploty zajistí dospělost většího počtu parazitů v okamžiku, kdy komár přenese infekci.

Vzhledem k tomu, že se oteplují celé regiony, komáři pronikají na dříve nepřístupná území a přinášejí s sebou onemocnění, zatímco v oblastech, kde jsou již zabydleni, způsobují častější výskyt nemocí po delší období. Malárie se už vrátila na Korejský poloostrov a některé oblasti USA, jižní Evropy a bývalého Sovětského svazu zažily propuknutí nemoci v menším měřítku. Některé výhledy počítají s tím, že se zóna možného přenosu malárie z dnešních 45% světové populace rozroste do konce tohoto století na 60%.

Horečka dengue (či tropická horečka) - vážné chřipkovité virové onemocnění, které může způsobit vnitřní krvácení se smrtelnými následky - za posledních 10 let rozšířila v Americe svůj dosah a na konci 90. let minulého století se na jihu dostala až po Buenos Aires. (Našla si cestu i do severní Austrálie.) Dnes jí podle odhadů trpí 50 až 100 milionů lidí v tropech a subtropech.

Příčiny náhlých výskytů těchto nemocí samozřejmě nelze nezvratně připsat globálnímu oteplování. Jistou úlohu mohou hrát i další faktory - úbytek programů zaměřených na boj s komáry a na podporu veřejného zdraví nebo zvýšení odolnosti vůči lékům a pesticidům. Nicméně argumenty hovořící pro klimatické příčiny jsou silnější, jestliže se propuknutí nemoci kryje s dalšími předpovídanými dopady globálního oteplování.

Taková je situace ve vysočinách v různých částech světa. V 19. století se evropští kolonisté v Africe usazovali v chladnějších pohořích, aby unikli nebezpečnému nížinnému vzduchu z bažin (,, mal aria "). Dnes už mnohé z těchto útočišť vzaly za své. Jak se očekávalo, teplo šplhá do mnoha hor. Nadmořská výška, v níž se teploty stále drží pod bodem mrazu, vystoupila v tropech od roku 1970 téměř o 150 metrů. Infekce přenášené hmyzem jsou hlášeny z vysokých nadmořských výšek v Jižní a Střední Americe, Asii a východní a střední Africe.

Častější sucha a záplavy způsobované globálním oteplováním budou zřejmě také podněcovat častější výskyt nemocí přenášených pitnou vodou. Paradoxně, sucha mohou být příznivá pro vodou přenášené nemoci - včetně cholery, příčiny vážných průjmů -, a to proto, že ničí zdroje nezávadné pitné vody, koncentrují škodliviny a zabraňují správné hygieně. Nedostatek čisté vody také omezuje možnosti zavodnění lidí trpících průjmy nebo horečkou.

Záplavy zase do vodních zásob vyplavují splašky a hnojiva, čímž přivodí ohromné přemnožení škodlivých řas, které jsou buď pro lidi přímo jedovaté, nebo infikují ryby a měkkýše, jež pak lidé konzumují.

Počet lidských obětí, které si globální oteplování vyžádá, bude do velké míry záviset na nás. Globální prioritou by mělo být účinné sledování klimatických podmínek a okolností, za nichž se objevují a navrací infekční nemoci (nebo jejich přenašeči), stejně jako zajištění preventivních opatření a léků pro ohrožené populace.

Fake news or real views Learn More

Musíme ale také omezit lidské činnosti, které přispívají k ohřívání atmosféry nebo zhoršují jeho důsledky. Nelze příliš pochybovat o tom, že se spalování fosilních paliv podílí na globálním oteplování tím, že do atmosféry uvolňuje oxid uhličitý a další ,,skleníkové" plyny pohlcující teplo. Analýza letokruhů poukazuje na fosilní paliva jako na zdroj 30% přírůstku skleníkových plynů oproti předprůmyslové úrovni. Je potřeba zavést čistší zdroje energií a zároveň chránit a obnovovat lesy a mokřady, které vstřebávají oxid uhličitý, pohlcují povodňové vody a odfiltrují znečišťující látky dřív, než proniknou do zásob vody.

Nic z toho nebude zadarmo. Za nečinnost ale lidstvo zaplatí mnohem vyšší cenu.