PRINCETON – Město Džošimat sice leží v Himálaji ve výšce 1800 metrů nad mořem, ale rychle se propadá. Počátkem ledna se v domech, hotelech a na silnicích objevily velké praskliny, a budoucnost města tak visí na vlásku. Džošimat je přitom chmurnou metaforou žalostně nezodpovědného indického státu.
Město se nachází v seismicky aktivní zóně, kde sesuvová suť a sedimenty leží na slabé podložní vrstvě. Terén se zde přirozeně propadá a sesouvá, přičemž odlesňování tento problém dále zhoršuje. Vzhledem k tomu, že řeka Alaknanda (přítok Gangy) vymlela severozápadní cíp svahu, na němž Džošimat stojí, nemá navíc celý tento horninový útvar vysokou nosnost, což je známo už od třicátých let.
Praskliny se v džošimatských silnicích objevily už v 70. letech. V roce 1976 komise jmenovaná vládou v Uttarpradéši (jehož byl tehdy Džošimat součástí) zopakovala riziko propadání a doporučila, aby se výstavba realizovala pouze v oblastech označených za stabilní. Tímto oficiálním varováním se však nikdo neřídil a místní aktivisté neúspěšně bojovali za zastavení nebezpečné výstavby.
Problém se zhoršil po hospodářské liberalizaci na počátku 90. let, kdy stát schválil a začal podporovat jistou formu neregulovaného kapitalismu, který se často točil kolem lukrativních stavebních zakázek a stavěl se naprosto přezíravě – ba přímo pohrdavě – k životnímu prostředí. Současné problémy Džošimatu začaly nevinně v roce 1993, kdy sousední město Auli zahájilo výstavbu lanovky v místním lyžařském resortu. Byl to startovní výstřel v mnohem rozsáhlejším stavebním programu.
Státní úřady začaly záhy realizovat ambiciózní plány výstavby vodních elektráren, které měly využívat energii vod stékajících z Himálaje. V roce 2006 byla uvedena do provozu elektrárna Višnuprajag o výkonu 400 megawattů a v tomtéž roce začala výstavba ještě kontroverznější vodní elektrárny Tapovan-Višnugad o výkonu 520 MW. Aby tento projekt mohl vyrábět elektřinu, musel se pod džošimatským svahem vyrazit tunel vedoucí přímo pod lyžařským resortem Auli. V roce 2009 narušil razicí stroj v horském masivu vodonosnou vrstvu, což vedlo k odtoku podzemní vody, na které byly Džošimat i okolní města závislé. Prázdné prostory po odtékající vodě se pak vyplnily sedimentem, což podle názoru některých expertů a aktivistů ještě zvýraznilo náchylnost celé oblasti k poklesům.
V červnu 2013 si katastrofální povodeň vyžádala životy více než 4000 lidí v okolí, což vyvolalo soudní spor, v jehož rámci vyjádřil Nejvyšší soud vážné obavy z „překotného rozšiřování“ přehrad v oblasti. Soud byl zděšený, že úřady neprovedly odborné vyhodnocení „kumulativního dopadu přehrad“ a s nimi spojených trhacích a razicích prací, likvidace hlušiny, těžby a odlesnění. Na základě nařízení soudu pak vláda jmenovala odbornou komisi vedenou uznávaným ekologem a aktivistou Ravim Čoprou.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Čoprova komise dospěla k závěru, že himálajské hory, řeky a komunity se nacházejí v „krizi“, kterou zhoršuje globální oteplování. Vládní politika „nezkrotného rozvoje“, uvedla komise, způsobí další odlesňování a ztrátu biodiverzity spolu s „nepředvídatelnou glaciální a paraglaciální činností“. Komise varovala, že tato třaskavá kombinace vyvolá v budoucnu ještě větší katastrofy, a navrhla zastavení prací na 23 přehradách.
Když se druhá komise s posudkem Čoprovy komise ztotožnila, jmenovala vláda třetí komisi, která dala dalším přehradám zelenou, a v červenci 2020 vypsaly úřady výběrové řízení na stavbu silničního obchvatu Helang-Marvari vedoucího přes křehkou sesuvovou zónu poblíž úpatí džošimatského kopce. Výstavba obchvatu začala o dva roky později v rámci ekologicky škodlivého programu premiéra Naréndry Módího s cílem usnadnit cestování do svatyň v Himálaji.
Katastrofy si dál vybíraly daň na lidských životech. V únoru 2021 zahynulo při další povodni několik set lidí, zejména kolem přehrady Tapovan-Višnugad a jedné další. Samotné přehrady přitom byly téměř nenapravitelně poničeny a aktivisté vyzvali Nejvyšší soud státu Uttarákhand, aby zastavil výstavbu dalších přehrad. Soud však případ smetl ze stolu, pokáral žadatele a udělil jim pokutu za maření jeho času.
Po nezvykle silných deštích v říjnu 2021 dosáhly praskliny v Džošimatu bodu zvratu. Vzhledem k hrozbě zřícení budov se do ledna 2023 staly rozsáhlé části města neobyvatelnými. Stovky obyvatel byly nahnány do přístřešků a vláda zastavila rekonstrukci přehrady Tapovan-Višnugad i výstavbu obchvatu Helang-Marwari.
Přestože se však na obzoru rýsuje katastrofa, důvěryhodných informací začalo být pomálu. Národní úřady nedávno nařídily Indické organizaci pro výzkum vesmíru, aby „odpublikovala“ satelitní snímky, které odhalují tempo propadání Džošimatu, a oficiální činitelé nesmějí na toto téma hovořit s médii.
A Džošimat rozhodně není sám. Řada dalších měst a silnic v celém himálajském pásmu vykazuje podobné známky enormní zátěže. Nemělo by to nikoho překvapovat. Je to jen další příznak zločinné nezodpovědnosti indických úřadů. Další body zvratu se objevují v důsledku kácení lesů, u jezer, mokřadů a přírodních vodních ploch dochází k zástavbě, městské oblasti zápasí s horami odpadků a řeky jsou téměř nenapravitelně znečištěné. Školství, zdravotnictví, soudnictví a komunální služby fungují především pro privilegované.
Praxe přikrašlování dat, která jde ruku v ruce s absencí zodpovědnosti, se týká i makroekonomického řízení. Po revizi dat v roce 2015 došlo k nevysvětlitelnému skokovému růstu HDP. V roce 2018 vláda odmítla vlastní průzkum, když ukázal, že se chudoba prohloubila. Ministerstvo financí vykazuje absurdně nereálné údaje o nezaměstnanosti, a to navzdory krizi na trhu práce. Desetileté sčítání lidu, které připadalo na rok 2021, bylo odloženo na dosud neznámý budoucí termín.
Indická elita, která v ekonomických otázkách strká hlavu do písku, zlehčuje osud Džošimatu tím, že ho označuje za přírodní anomálii. Místo toho začaly špičkové firmy v oboru systémů elektronických plateb a technologické startupy přiživovat globální narativ o nadcházejícím „indickém století“. Nenechte se však mýlit: Džošimat je mikrokosmem nestydaté nezodpovědnosti rozleptávající indickou politiku a společnost. Neměl by upadnout v zapomnění, ale stát se budíčkem.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
PRINCETON – Město Džošimat sice leží v Himálaji ve výšce 1800 metrů nad mořem, ale rychle se propadá. Počátkem ledna se v domech, hotelech a na silnicích objevily velké praskliny, a budoucnost města tak visí na vlásku. Džošimat je přitom chmurnou metaforou žalostně nezodpovědného indického státu.
Město se nachází v seismicky aktivní zóně, kde sesuvová suť a sedimenty leží na slabé podložní vrstvě. Terén se zde přirozeně propadá a sesouvá, přičemž odlesňování tento problém dále zhoršuje. Vzhledem k tomu, že řeka Alaknanda (přítok Gangy) vymlela severozápadní cíp svahu, na němž Džošimat stojí, nemá navíc celý tento horninový útvar vysokou nosnost, což je známo už od třicátých let.
Praskliny se v džošimatských silnicích objevily už v 70. letech. V roce 1976 komise jmenovaná vládou v Uttarpradéši (jehož byl tehdy Džošimat součástí) zopakovala riziko propadání a doporučila, aby se výstavba realizovala pouze v oblastech označených za stabilní. Tímto oficiálním varováním se však nikdo neřídil a místní aktivisté neúspěšně bojovali za zastavení nebezpečné výstavby.
Problém se zhoršil po hospodářské liberalizaci na počátku 90. let, kdy stát schválil a začal podporovat jistou formu neregulovaného kapitalismu, který se často točil kolem lukrativních stavebních zakázek a stavěl se naprosto přezíravě – ba přímo pohrdavě – k životnímu prostředí. Současné problémy Džošimatu začaly nevinně v roce 1993, kdy sousední město Auli zahájilo výstavbu lanovky v místním lyžařském resortu. Byl to startovní výstřel v mnohem rozsáhlejším stavebním programu.
Státní úřady začaly záhy realizovat ambiciózní plány výstavby vodních elektráren, které měly využívat energii vod stékajících z Himálaje. V roce 2006 byla uvedena do provozu elektrárna Višnuprajag o výkonu 400 megawattů a v tomtéž roce začala výstavba ještě kontroverznější vodní elektrárny Tapovan-Višnugad o výkonu 520 MW. Aby tento projekt mohl vyrábět elektřinu, musel se pod džošimatským svahem vyrazit tunel vedoucí přímo pod lyžařským resortem Auli. V roce 2009 narušil razicí stroj v horském masivu vodonosnou vrstvu, což vedlo k odtoku podzemní vody, na které byly Džošimat i okolní města závislé. Prázdné prostory po odtékající vodě se pak vyplnily sedimentem, což podle názoru některých expertů a aktivistů ještě zvýraznilo náchylnost celé oblasti k poklesům.
V červnu 2013 si katastrofální povodeň vyžádala životy více než 4000 lidí v okolí, což vyvolalo soudní spor, v jehož rámci vyjádřil Nejvyšší soud vážné obavy z „překotného rozšiřování“ přehrad v oblasti. Soud byl zděšený, že úřady neprovedly odborné vyhodnocení „kumulativního dopadu přehrad“ a s nimi spojených trhacích a razicích prací, likvidace hlušiny, těžby a odlesnění. Na základě nařízení soudu pak vláda jmenovala odbornou komisi vedenou uznávaným ekologem a aktivistou Ravim Čoprou.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Čoprova komise dospěla k závěru, že himálajské hory, řeky a komunity se nacházejí v „krizi“, kterou zhoršuje globální oteplování. Vládní politika „nezkrotného rozvoje“, uvedla komise, způsobí další odlesňování a ztrátu biodiverzity spolu s „nepředvídatelnou glaciální a paraglaciální činností“. Komise varovala, že tato třaskavá kombinace vyvolá v budoucnu ještě větší katastrofy, a navrhla zastavení prací na 23 přehradách.
Když se druhá komise s posudkem Čoprovy komise ztotožnila, jmenovala vláda třetí komisi, která dala dalším přehradám zelenou, a v červenci 2020 vypsaly úřady výběrové řízení na stavbu silničního obchvatu Helang-Marvari vedoucího přes křehkou sesuvovou zónu poblíž úpatí džošimatského kopce. Výstavba obchvatu začala o dva roky později v rámci ekologicky škodlivého programu premiéra Naréndry Módího s cílem usnadnit cestování do svatyň v Himálaji.
Katastrofy si dál vybíraly daň na lidských životech. V únoru 2021 zahynulo při další povodni několik set lidí, zejména kolem přehrady Tapovan-Višnugad a jedné další. Samotné přehrady přitom byly téměř nenapravitelně poničeny a aktivisté vyzvali Nejvyšší soud státu Uttarákhand, aby zastavil výstavbu dalších přehrad. Soud však případ smetl ze stolu, pokáral žadatele a udělil jim pokutu za maření jeho času.
Po nezvykle silných deštích v říjnu 2021 dosáhly praskliny v Džošimatu bodu zvratu. Vzhledem k hrozbě zřícení budov se do ledna 2023 staly rozsáhlé části města neobyvatelnými. Stovky obyvatel byly nahnány do přístřešků a vláda zastavila rekonstrukci přehrady Tapovan-Višnugad i výstavbu obchvatu Helang-Marwari.
Přestože se však na obzoru rýsuje katastrofa, důvěryhodných informací začalo být pomálu. Národní úřady nedávno nařídily Indické organizaci pro výzkum vesmíru, aby „odpublikovala“ satelitní snímky, které odhalují tempo propadání Džošimatu, a oficiální činitelé nesmějí na toto téma hovořit s médii.
A Džošimat rozhodně není sám. Řada dalších měst a silnic v celém himálajském pásmu vykazuje podobné známky enormní zátěže. Nemělo by to nikoho překvapovat. Je to jen další příznak zločinné nezodpovědnosti indických úřadů. Další body zvratu se objevují v důsledku kácení lesů, u jezer, mokřadů a přírodních vodních ploch dochází k zástavbě, městské oblasti zápasí s horami odpadků a řeky jsou téměř nenapravitelně znečištěné. Školství, zdravotnictví, soudnictví a komunální služby fungují především pro privilegované.
Praxe přikrašlování dat, která jde ruku v ruce s absencí zodpovědnosti, se týká i makroekonomického řízení. Po revizi dat v roce 2015 došlo k nevysvětlitelnému skokovému růstu HDP. V roce 2018 vláda odmítla vlastní průzkum, když ukázal, že se chudoba prohloubila. Ministerstvo financí vykazuje absurdně nereálné údaje o nezaměstnanosti, a to navzdory krizi na trhu práce. Desetileté sčítání lidu, které připadalo na rok 2021, bylo odloženo na dosud neznámý budoucí termín.
Indická elita, která v ekonomických otázkách strká hlavu do písku, zlehčuje osud Džošimatu tím, že ho označuje za přírodní anomálii. Místo toho začaly špičkové firmy v oboru systémů elektronických plateb a technologické startupy přiživovat globální narativ o nadcházejícím „indickém století“. Nenechte se však mýlit: Džošimat je mikrokosmem nestydaté nezodpovědnosti rozleptávající indickou politiku a společnost. Neměl by upadnout v zapomnění, ale stát se budíčkem.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka