mody27_BRIJESH SATIAFP via Getty Images_joshimath BRIJESH SATI/AFP via Getty Images

Zlomený indický stát

PRINCETON – Město Džošimat sice leží v Himálaji ve výšce 1800 metrů nad mořem, ale rychle se propadá. Počátkem ledna se v domech, hotelech a na silnicích objevily velké praskliny, a budoucnost města tak visí na vlásku. Džošimat je přitom chmurnou metaforou žalostně nezodpovědného indického státu.

Město se nachází v seismicky aktivní zóně, kde sesuvová suť a sedimenty leží na slabé podložní vrstvě. Terén se zde přirozeně propadá a sesouvá, přičemž odlesňování tento problém dále zhoršuje. Vzhledem k tomu, že řeka Alaknanda (přítok Gangy) vymlela severozápadní cíp svahu, na němž Džošimat stojí, nemá navíc celý tento horninový útvar vysokou nosnost, což je známo už od třicátých let.

Praskliny se v džošimatských silnicích objevily už v 70. letech. V roce 1976 komise jmenovaná vládou v Uttarpradéši (jehož byl tehdy Džošimat součástí) zopakovala riziko propadání a doporučila, aby se výstavba realizovala pouze v oblastech označených za stabilní. Tímto oficiálním varováním se však nikdo neřídil a místní aktivisté neúspěšně bojovali za zastavení nebezpečné výstavby.

Problém se zhoršil po hospodářské liberalizaci na počátku 90. let, kdy stát schválil a začal podporovat jistou formu neregulovaného kapitalismu, který se často točil kolem lukrativních stavebních zakázek a stavěl se naprosto přezíravě – ba přímo pohrdavě – k životnímu prostředí. Současné problémy Džošimatu začaly nevinně v roce 1993, kdy sousední město Auli zahájilo výstavbu lanovky v místním lyžařském resortu. Byl to startovní výstřel v mnohem rozsáhlejším stavebním programu.

Státní úřady začaly záhy realizovat ambiciózní plány výstavby vodních elektráren, které měly využívat energii vod stékajících z Himálaje. V roce 2006 byla uvedena do provozu elektrárna Višnuprajag o výkonu 400 megawattů a v tomtéž roce začala výstavba ještě kontroverznější vodní elektrárny Tapovan-Višnugad o výkonu 520 MW. Aby tento projekt mohl vyrábět elektřinu, musel se pod džošimatským svahem vyrazit tunel vedoucí přímo pod lyžařským resortem Auli. V roce 2009 narušil razicí stroj v horském masivu vodonosnou vrstvu, což vedlo k odtoku podzemní vody, na které byly Džošimat i okolní města závislé. Prázdné prostory po odtékající vodě se pak vyplnily sedimentem, což podle názoru některých expertů a aktivistů ještě zvýraznilo náchylnost celé oblasti k poklesům.

V červnu 2013 si katastrofální povodeň vyžádala životy více než 4000 lidí v okolí, což vyvolalo soudní spor, v jehož rámci vyjádřil Nejvyšší soud vážné obavy z „překotného rozšiřování“ přehrad v oblasti. Soud byl zděšený, že úřady neprovedly odborné vyhodnocení „kumulativního dopadu přehrad“ a s nimi spojených trhacích a razicích prací, likvidace hlušiny, těžby a odlesnění. Na základě nařízení soudu pak vláda jmenovala odbornou komisi vedenou uznávaným ekologem a aktivistou Ravim Čoprou.

WINTER SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions
PS_Sales_Winter_1333x1000

WINTER SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions

Subscribe now to gain greater access to Project Syndicate – including every commentary and our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – starting at just $49.99.

Subscribe Now

Čoprova komise dospěla k závěru, že himálajské hory, řeky a komunity se nacházejí v „krizi“, kterou zhoršuje globální oteplování. Vládní politika „nezkrotného rozvoje“, uvedla komise, způsobí další odlesňování a ztrátu biodiverzity spolu s „nepředvídatelnou glaciální a paraglaciální činností“. Komise varovala, že tato třaskavá kombinace vyvolá v budoucnu ještě větší katastrofy, a navrhla zastavení prací na 23 přehradách.

Když se druhá komise s posudkem Čoprovy komise ztotožnila, jmenovala vláda třetí komisi, která dala dalším přehradám zelenou, a v červenci 2020 vypsaly úřady výběrové řízení na stavbu silničního obchvatu Helang-Marvari vedoucího přes křehkou sesuvovou zónu poblíž úpatí džošimatského kopce. Výstavba obchvatu začala o dva roky později v rámci ekologicky škodlivého programu premiéra Naréndry Módího s cílem usnadnit cestování do svatyň v Himálaji.

Katastrofy si dál vybíraly daň na lidských životech. V únoru 2021 zahynulo při další povodni několik set lidí, zejména kolem přehrady Tapovan-Višnugad a jedné další. Samotné přehrady přitom byly téměř nenapravitelně poničeny a aktivisté vyzvali Nejvyšší soud státu Uttarákhand, aby zastavil výstavbu dalších přehrad. Soud však případ smetl ze stolu, pokáral žadatele a udělil jim pokutu za maření jeho času.

Po nezvykle silných deštích v říjnu 2021 dosáhly praskliny v Džošimatu bodu zvratu. Vzhledem k hrozbě zřícení budov se do ledna 2023 staly rozsáhlé části města neobyvatelnými. Stovky obyvatel byly nahnány do přístřešků a vláda zastavila rekonstrukci přehrady Tapovan-Višnugad i výstavbu obchvatu Helang-Marwari.

Přestože se však na obzoru rýsuje katastrofa, důvěryhodných informací začalo být pomálu. Národní úřady nedávno nařídily Indické organizaci pro výzkum vesmíru, aby „odpublikovala“ satelitní snímky, které odhalují tempo propadání Džošimatu, a oficiální činitelé nesmějí na toto téma hovořit s médii.

A Džošimat rozhodně není sám. Řada dalších měst a silnic v celém himálajském pásmu vykazuje podobné známky enormní zátěže. Nemělo by to nikoho překvapovat. Je to jen další příznak zločinné nezodpovědnosti indických úřadů. Další body zvratu se objevují v důsledku kácení lesů, u jezer, mokřadů a přírodních vodních ploch dochází k zástavbě, městské oblasti zápasí s horami odpadků a řeky jsou téměř nenapravitelně znečištěné. Školství, zdravotnictví, soudnictví a komunální služby fungují především pro privilegované.

Praxe přikrašlování dat, která jde ruku v ruce s absencí zodpovědnosti, se týká i makroekonomického řízení. Po revizi dat v roce 2015 došlo k nevysvětlitelnému skokovému růstu HDP. V roce 2018 vláda odmítla vlastní průzkum, když ukázal, že se chudoba prohloubila. Ministerstvo financí vykazuje absurdně nereálné údaje o nezaměstnanosti, a to navzdory krizi na trhu práce. Desetileté sčítání lidu, které připadalo na rok 2021, bylo odloženo na dosud neznámý budoucí termín.

Indická elita, která v ekonomických otázkách strká hlavu do písku, zlehčuje osud Džošimatu tím, že ho označuje za přírodní anomálii. Místo toho začaly špičkové firmy v oboru systémů elektronických plateb a technologické startupy přiživovat globální narativ o nadcházejícím „indickém století“. Nenechte se však mýlit: Džošimat je mikrokosmem nestydaté nezodpovědnosti rozleptávající indickou politiku a společnost. Neměl by upadnout v zapomnění, ale stát se budíčkem.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka

https://prosyn.org/YHhUE15cs