9

Odmaskování popíratelů klimatické změny

STANFORD – Dvacet pět let po přijetí Rámcové úmluvy OSN o klimatické změně 9. května 1992 hledá stále svět smlouvu, která by efektivně řešila globální oteplování. Nyní, po odstoupení USA z Pařížské klimatické smlouvy, je čas hlouběji prověřit síly, které zpoždění způsobují.

Napříč devadesátými léty spoléhal American Petroleum Institute (API) – největší asociace pro obchod s ropou a lobbistická skupina v USA – opakovaně na ekonomické modely vytvořené dvěma ekonomy, Paulem Bernsteinem a W. Davidem Montgomerym, k argumentaci, že pro klimatická politika bude devastujícím způsobem drahá. API úspěšně loboval za oddálení opatření, která by řešila klimatickou změnu, a to za použití Bernsteinových a Montgomeryho předpovědí, které tvrdí, že ztráta zaměstnání a ekonomické náklady by převážili nad ekologickým přínosem.

Tyto argumenty byly použity v roce 1991, aby torpédovaly myšlenku kontrol oxidu uhličitého; v roce 1993 proti dani BTU, kterou navrhla Clintonova administrativa (energetická přirážka, která by subjekty danila podle jejich tepelného a uhlíkatého obsahu); v roce 1996 proti cílům Konference smluvních stran OSN v Ženevě (COP2); v roce 1997 proti cílům Konference smluvních stran OSN v Kjótu (COP3) a v roce 1998 proti zavedení Kjótského protokolu. Lobbistický plán API se opakoval. A také fungoval.

Ropný a plynový průmysl představil zprávy zadané Bernsteinem, který kdysi pracoval v Hawaiian Electric Company, a Montgomeryho, bývalého zástupce tajemníka pro politiku při ministerstvu energetiky USA, jako věcné, nezávislé a jako produkt nefalšované ekonomické debaty. Při přípravě na meeting v Kjótu v roce 1997 například ropná společnost Mobil tvrdila v reklamě v The Wall Street Journal a The New York Times, že “náklady na omezení emisí se mohou pohybovat mezi 200 a 580 dolary na tunu uhlíku,“ na základě “studie právě vydané Charles River Associates.” Mobil neřekl, kdo napsal zprávu od CRA (Bernstein a Montgomery byli prvními dvěma autory) či kdo ji financoval (API).

Zpráva Mobilu byla zavádějící, nicméně byla analýza Bernsteina a Montgomeryho opravdu chybná? Vezměme v úvahu následující: ignorovali negativní náklady klimatické změny a tvrdili, že čistá energie nikdy nebude cenově soupeřit s fosilními palivy, což jednoduše není pravda. Předpokládali výsledek, který pouze sami předpověděli.

Ropný průmysl byl za zneužití veřejné důvěry bohatě odměněn. Američané zvolili prezidenta George W. Bushe, který tvrzení průmyslu uvěřil a odstoupil z Kjótského protokolu.

O šestnáct let později stál Trump v Růžové zahradě Bílého domu a stejně sofistikovaně oznámil, že Pařížská klimatická úmluva by zničila ekonomiku USA a stála do roku 2025 2,7 milionu pracovních míst, především ve výrobním průmyslu. Toto rozhodnutí, řekl minulý měsíc Trump, bylo “v souladu s National Economic Research Associates.”

Pokud přemýšlíte nad tím, kdo byli první dva autoři zprávy, kterou Trump citoval – a která vyšla letos v dubnu – tak to byli Bernstein a Montgomery. Tentokrát je najal American Council for Capital Formation, think tank se sídlem ve Washington, DC a zároveň lobbingová skupina s historií produkce hluboce chybné práce použité k napadání klimatické politiky.

Napříč devadesátými léty zdokonalil ropný průmysl a jeho spojenci umění jak zabránit USA v podpoře klíčových globálních iniciativ o změně klimatu. Zdá se, že mistři jsou zpět a jejich repertoár se nezměnil. Nikdy ani nemusel.

Kromě produkce studií tvrdících, že klimatická opatření poškodí americkou ekonomiku, také průmysl důsledně prohlašuje, že snahy o řešení globálního oteplování by byly pro USA jednoznačně škodlivé, nesnížily by rizika, a mohly by zabránit zmírnění chudoby. Všechny tyto další argumenty se objevují v Trumpově prohlášení ohledně pařížské dohody.

Když sedí želva na stromě, víte, že se tam nedostala sama. Opětovné zjevení se stejných čtyř argumentů, které byly vyvinuty před čtvrt stoletím průmyslem, který těží z odkládaných klimatických opatření – argumenty použité velice úspěšně, protože jejich původ a pravý účel zůstal před veřejností skryt – vypadá velice podobně jako viklavé želví nohy.

Pokud se historie opakuje, můžeme v následujících měsících očekávat toto: ekonomické “studie“ sponzorované průmyslem, okázalý online obsah, zprávy od think tanků a naleštěné přední uskupení, tvářící se jako místní organizace. Toto jsou komponenty strategie testované časem a užívané ropným průmyslem a dalšími k blokaci, bránění a kontrole klimatických opatření.

Nesmíme průmyslu dovolit, aby nadále omezoval klimatickou politiku. To znamená sledovat tok peněz, které financují pseudovědu způsobující zpoždění všech řešení, a ukázat na přidružené vědce, které krmí veřejnost falešnými fakty.

Stejné argumenty – a lidé – které před dekádami používal ropný průmysl k zastavení klimatických opatření, jsou zpět. V zájmu humanity jim nesmíme znovu umožnit uspět.