0

Africký imperativ vzdělání

DUBAJ – Generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun označil vzdělání za „zdaleka nejlepší investici“, kterou mohou státy učinit, aby vybudovaly „prosperující, zdravé a spravedlivé společnosti“. Nikde neplatí tento postřeh více než v Africe, kde rozsáhlé investice do vzdělání umožnily v posledních letech značné zvýšení gramotnosti, školní docházky a počtu univerzitních studentů. Kontinent však ještě musí urazit dlouhou cestu.

Podle UNICEF žije v subsaharské Africe více než polovina z celkového počtu 58 milionů dětí z celého světa, které nechodí do školy, přičemž zejména to platí o dívkách a mladých ženách. Více než každý pátý Afričan ve věku 15-24 let je nezaměstnaný, pouze třetina jich dokončila základní školu a navzdory určitému pokroku zůstává na nízké úrovni i podíl vyššího vzdělání.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

Skutečnost, že mnoho sociálních ukazatelů stagnuje či klesá, přináší zvlášť velké zklamání vzhledem k faktu, že v Africe se nacházejí mnohé z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Podle nedávné zprávy OSN se počet Afričanů žijících v extrémní chudobě zvýšil od roku 1990 do roku 2010 téměř o 40% na 414 milionů osob. Ke čtyřem z pěti úmrtí dětí do pěti let věku dochází v Africe.

Nicméně existuje důvod k naději. Očekává se, že v následujících několika desetiletích zaznamená Afrika nejrychlejší růst počtu bohatých lidí. A dvě nedávné studie, které si objednala Standard Chartered Bank, naznačují, že rozšiřující se řady zámožných lidí pokládají vzdělání za nejvyšší prioritu.

Podle první studie plánuje většina jednotlivců se středními příjmy, kteří se zúčastnili výzkumu v Nigérii, Ghaně a Keni, vynakládat v příštích pěti letech vyšší částku na vzdělání svých dětí, ačkoliv až 20% těchto lidí má samo pouze minimální vzdělání. Jedno čínské přísloví říká, že všichni rodiče chtějí, aby jejich synové byli draci a dcery Fénixové. Afričtí rodiče nejsou jiní.

Druhá studie ukázala, že majitelé afrických firem s vysokým čistým jměním přikládají vzdělání nejvyšší prioritu ve svých dobročinných aktivitách, přičemž 90% z nich už se angažuje ve filantropických projektech zaměřených na vzdělání. V Nigérii, kde existuje 150 soukromých tryskáčů, ale jen čtyři registrovaní filantropové, daroval nejbohatší člověk Afriky Aliko Dangote v posledních dvou letech téměř 200 milionů dolarů na vzdělávací projekty.

I další domácí filantropové, jako jsou Strive Masiyiwa nebo Nicky Oppenheimer, přispěli značnými částkami. Tito mecenáši budou společně se soukromými firmami a veřejným sektorem nepostradatelní při zajišťování, aby přístup ke kvalitnímu vzdělání získali všichni mladí Afričané – nejen děti ze zámožných rodin.

Zapotřebí je však víc než jen peníze. Lidé nesmějí zůstat u vypisování šeků dobročinným organizacím a musí aktivně přispívat k budování škol, financování stipendií a výcviku učitelů. I k tomu už naštěstí začíná docházet.

Například Standard Chartered Bank v partnerství s nadací Varkey GEMS financuje výcvik učitelů v Ugandě na základě přesvědčení, že kvalitnější výuka povede k lepším učebním výsledkům. A Nadace MasterCard poskytuje znevýhodněným africkým studentům finanční pomoc, která jim umožňuje studovat na středních a vysokých školách.

Všichni tito aktéři vědí, že stabilní a všeobecně sdílený růst, jehož pilířem je vzdělaná pracovní síla, jim přinese nezměrný užitek. Zajištění dlouhodobého ekonomického úspěchu však není jen otázkou zvýšené gramotnosti a podílu osob zapsaných na vysokou školu; jeho podmínkou je také vzdělávací systém, který připraví budoucí zaměstnance na plnění požadavků rychle se měnícího trhu práce v regionu.

To znamená za prvé a především zajistit, aby si lidé osvojili praktické schopnosti, které mohou v nadcházejících desetiletích táhnout hospodářský rozvoj. Je důležitější mít velký počet zaměstnanců schopných vyrábět užitečné předměty, navrhovat oděvy, poskytovat zdravotní péči a štěpit enzymy než mít bezpočet absolventů oboru historie či literatury. A také to znamená, že se podle příkladu Singapuru a Německa musí vytvořit jasné vazby mezi vzděláním a zaměstnáním.

Dangote popsal, jak se o pár volných míst řidičů nákladního automobilu ucházely v jeho továrně tisíce vysokoškolských absolventů. Tato zkušenost ho motivovala k tomu, aby založil Dangoteho akademii, centrum pro rozvoj talentu, jehož cílem je pomoci překlenout propast v oblasti průmyslové kvalifikace v Nigérii i jinde. Podobné iniciativy jsou klíčové pro harmonizaci vzdělání s hospodářským rozvojem a zvýšenou prosperitou.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Do roku 2040 bude mít Afrika 1,1 miliardy obyvatel v produktivním věku – to je více než Indie nebo Čína. Při správném vzdělání, kvalifikaci a pracovních příležitostech by tato obrovská pracovní síla mohla zajistit rychlý a trvale udržitelný hospodářský růst pro celý region. Bez ní bude kontinent s vyšší pravděpodobností zakoušet rostoucí nezaměstnanost, prohlubující se nerovnost, narušení společenského řádu a v konečném důsledku i konflikty a chaos.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.