6

Umění evropské integrace

LONDÝN – V uplynulém roce se odehrála řada přelomových událostí. Vedle vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se naplno odhalily některé slabiny Evropské unie, vržené do obzvlášť nelítostného světla hlasováním o odchodu ve Spojeném království. Brexit ale není předzvěstí zániku Unie. Může spíš posloužit jako budíček a vyvolat snahy o vyřešení problémů EU.

Někteří evropští lídři se pokoušejí výzvu k probuzení vyslyšet a naléhají na členské státy EU, aby „dokončily unii“. Bez Británie bude podle nich snazší pokročit v integraci, neboť zbývající členové jsou o něco méně různorodí, a tak se spíš domluví na krocích, proti nimž by možná Británie brojila.

Jedním takovým krokem – od počátku krize eura v centru pozornosti – je bankovní unie. Na této frontě bylo sice dosaženo podstatného pokroku, přesto integrace evropského bankovnictví není ani zdaleka kompletní. K nedokončeným úkolům patří program pojištění vkladů, jakož i vytvoření tranše bezpečných suverénních aktiv na vysoké úrovni čili bezrizikových cenných papírů eurozóny jako celku.

Dalším možným krokem, motivovaným hlubokou nesouměřitelností hospodářské výkonnosti zemí eurozóny během krize, by byl společný program pojištění v nezaměstnanosti, v jehož rámci by se dávky při cyklické nezaměstnanosti financovaly z rozpočtu EU. Konečně uprchlická krize vyústila v diskusi o společném programu ostrahy vnějších hranic EU, rozdělování žadatelů o azyl mezi její členské země a financování jejich integrace.