Flags at Glastonbury Shirlaine Forrest/Getty Images

Světový řád, verze 2.0

NEW YORK – Od roku 1648, kdy vestfálský mír ukončil v Evropě třicetiletou válku, utvářel téměř čtyři sta let jádro mezinárodního řádu koncept suverenity – práva států na nezávislou existenci a autonomii. Z dobrého důvodu: jak jsme byli v každém století včetně toho současného svědky, svět s násilně porušovanými hranicemi je světem nestability a konfliktů.

V globalizovaném světě se však globální operační systém stojící výlučně na respektování suverenity – nazývejme ho Světovým řádem verze 1.0 – stává čím dál méně vhodným. Máloco si dnes zachovává lokální charakter. Prakticky kdokoliv a cokoliv – od turistů, teroristů a uprchlíků po e-maily, nemoci, dolary a skleníkové plyny – dokáže proniknout téměř kamkoliv. Výsledkem je stav, kdy to, co se děje uvnitř jedné země, už nemůže být výlučně její záležitostí. Dnešní realita volá po aktualizovaném operačním systému – Světovém řádu verze 2.0 – založeném na „suverénním závazku“, tedy na představě, že suverénní státy nemají jen práva, ale i závazky vůči ostatním.

Nový mezinárodní řád bude také vyžadovat rozšířený soubor norem a ujednání, počínaje dohodnutým základem státnosti. Vlády současných států by se dohodly, že se budou snahami o vytváření nových států zabývat jen v případech, kdy k tomu existuje historické opodstatnění, přesvědčivý důvod i podpora obyvatel a kdy by byl navrhovaný nový útvar životaschopný.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/9b4ouI9/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.