Clean energy in rural India BFID/Flickr

Globální finančnictví a globální oteplování

NOVÉ DILLÍ/LONDÝN – Od roku 2008, kdy světovou ekonomiku bezmála skolila globální finanční krize, patří finanční reforma do první desítky bodů, jež mají tvůrci politik na programu. Ale zatímco se lídři od nápravy problémů minulosti posouvají k formování finanční soustavy do budoucna, musí se také potýkat s novými riziky pro její stabilitu, zejména těmi, které vyplývají ze změny klimatu.

To je důvod, proč narůstající počet vlád, regulatorních orgánů, původců norem a tržních aktérů začíná do finanční soustavy zahrnovat pravidla týkající se udržitelnosti. V Brazílii centrální banka pokládá začlenění environmentálních a sociálních faktorů do řízení rizik za způsob jak upevnit odolnost. V zemích jako Singapur a Jižní Afrika zase mají společnosti kotované na burze povinnost rozkrýt své environmentální a sociální působení a investoři a regulátoři tento požadavek v čím dál větší míře považují za nezbytný pro efektivní fungování finančních trhů.

Takové iniciativy mohly být kdysi považovány za součást periferní „zelené“ niky. Dnes jsou ale nahlíženy jako stěžejní pro fungování finanční soustavy. Snahy centrální banky v Bangladéši na podporu hospodářského rozvoje zahrnují nízkonákladové refinancování bank, které půjčují na projekty splňující cíle stanovené pro obnovitelné zdroje, energetickou účinnost či nakládání s odpady. Ve Velké Británii centrální banka v současnosti vyhodnocuje dopady změny klimatu na sektor pojišťovnictví, v rámci svého hlavního pověření dohlížet na bezpečnost a zdraví finančních institucí.

V Číně by v příštích pěti letech mohly roční investice do zeleného průmyslu dosáhnout 320 miliard dolarů, přičemž vláda bude schopna poskytnout jen 10-15 % tohoto úhrnu. S cílem předejít nedostatku financí čínská centrální banka nedávno ve spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) sepsala zprávu, která předložila komplexní soubor doporučení pro vytvoření čínské „zelené finanční soustavy“.

Indická Federace obchodních a průmyslových komor zřídila novou pracovní skupinu pro „zelené dluhopisy,“ která má prověřit, jak tamní trhy s dluhopisy mohou reagovat na výzvu financování chytré infrastruktury. Konečně nedávné regulatorní změny nabízejí kotovaným investičním fondům značný potenciál pro vkládání kapitálu do čisté energetiky.

Taková opatření se prozatím týkají jen malého zlomku z 305 bilionů dolarů v aktivech, která v globální finanční soustavě drží banky, investoři, finanční instituce a jednotlivci. Nesporně se ale uplatní v širším měřítku, až si finančníci a regulátoři v úplnosti uvědomí důsledky narušení environmentální rovnováhy.

Secure your copy of PS Quarterly: Age of Extremes
PS_Quarterly_Q2-24_1333x1000_No-Text

Secure your copy of PS Quarterly: Age of Extremes

The newest issue of our magazine, PS Quarterly: Age of Extremes, is here. To gain digital access to all of the magazine’s content, and receive your print copy, subscribe to PS Premium now.

Subscribe Now

Už dnes jsou tyto důsledky vážné. Ve 116 ze 140 zemí, jež UNEP hodnotil, dochází k úbytku fondů přírodního kapitálu, na němž stojí tvorba hodnot. K újmám, jež lidem a ekonomice působí setrvalý růst produkující vysoké hladiny uhlíku, patří zdravotní dopady, sílící narušení infrastruktury a vodní a potravinové bezpečnosti a dále zvyšující se tržní volatilita, především v rozvojových zemích. Tyto újmy se budou zhoršovat a rizika začnou být nezvladatelná, pokud se emise skleníkových plynů v letech 2055 až 2070 nesníží na čisté nulové hladiny.

Jak bude hrozba plynoucí ze změny klimatu vysvítat, financování reakce na její dopady bude čím dál důležitější. Vyspělé země se zavázaly, že do roku 2020 uvolní pro rozvojové země sto miliard dolarů ročních finančních toků, ale zapotřebí je mnohem víc.

Především je nezbytné finanční výzvu, již přináší změna klimatu, zasadit do širšího kontextu zelené ekonomiky a udržitelného rozvoje. Úkolem těch, kdo jsou pověřeni řízením finanční soustavy, je umožnit řádný přechod od vysokouhlíkových investic k nízkouhlíkovým a od zranitelných aktiv k odolným. Podle iniciativy New Climate Economy bude na globální infrastrukturní investice do roku 2030 vynaloženo 89 bilionů dolarů – přičemž chceme-li zajistit, aby byly nízkouhlíkové a odolné, bude potřeba dalších 4,1 bilionu dolarů.

Aby se tvůrcům politik podařilo dát dohromady nezbytný kapitál, budou muset zapřáhnout síly finanční soustavy. Bude zapotřebí rozšířit rozsah řízení rizik, aby se součástí prozíravých pravidel pro bankovnictví, pojišťovnictví a investice stala dlouhodobá udržitelnost a rizika plynoucí ze změny klimatu. Nové „zelené banky“ mohou pomoci zapojit financování z trhů s dluhopisy a akciemi. Lepším výkaznictvím firem a větší otevřeností finančních institucí se musí zvýšit transparentnost. Konečně bude nezbytné přeformovat a poopravit dovednosti a pobídky finančních profesionálů, aby odrážely tyto nové priority.

Otevírají se nové cesty mezinárodní spolupráce. Například ministři financí a guvernéři centrálních bank G20 právě požádali Radu pro finanční stabilitu, aby prověřila, jak by finanční sektor mohl řešit klimatické problémy. Takové aktivity nejenže posílí klimatickou bezpečnost, ale přispějí také k rozvoji účinnější, efektivnější a odolnější finanční soustavy.

Z angličtiny přeložil David Daduč

https://prosyn.org/3iU79m7cs