6

Proč kladou ekonomové zdraví na první místo

PALO ALTO – V ideálním světě by měl každý a všude přístup k potřebným zdravotnickým službám, aniž by musel platit víc, než si může dovolit. Je však „zdraví pro všechny“ – rovněž známé jako všeobecná dostupnost zdravotní péče – skutečně možné nejen v bohatých státech, ale i v nejchudších zemích?

Stručně řečeno ano. Proto jsme se připojili ke stovkám dalších ekonomů z téměř 50 zemí a vyzýváme vedoucí představitele, aby dali investicím do všeobecné dostupnosti zdravotní péče prioritu. A širší podnět v podobě této Deklarace ekonomů vzniklé z podnětu Rockefellerovy nadace a čítající dnes více než 300 podpisů staví globální zdraví a rozvoj na historickou křižovatku.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo v září nový soubor cílů, jimiž se bude v příštích 15 letech řídit světové úsilí o ukončení chudoby, podporu inkluzivní prosperity a zajištění zdravé planety do roku 2030. V době, kdy se vedoucí světoví představitelé připravují na uvedení tohoto zatím nejambicióznějšího globálního seznamu úkolů do praxe – cíle trvale udržitelného rozvoje vstoupí v platnost 1. ledna –, se rozhodnutí, kde začít, může jevit jako velmi složité.

Pro ekonomy je však odpověď zřejmá: příští kapitola rozvojové strategie by měla dát vysokou prioritu lepšímu zdraví – a nikoho přitom nesmí opomenout.

Zajištění přístupu ke kvalitním základním zdravotnickým službám všem lidem bez hrozby finančního zruinování je za prvé a především správná věc. Zdraví a přežití jsou prakticky pro každého jednotlivce základními hodnotami. Na rozdíl od jiných hodnotných statků, jako jsou potraviny, je navíc nelze poskytovat bez promyšlené sociální politiky.

Skutečnost, že v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích zůstávají „preventabilní úmrtí“ běžným jevem, svědčí o nefunkčních či nedostatečně financovaných systémech zajišťování zdravotní péče, nikoliv o nedostatku lékařského know-how. Zvýšíme-li dnes investice do zdraví, do roku 2030 můžeme mít mnohem blíže ke světu, v němž žádný rodič neztratí dítě – a žádné dítě neztratí rodiče – z důvodů, jimž lze předejít.

Všeobecná dostupnost zdravotní péče je také chytrá. Když jsou lidé zdraví a finančně zajištění, jejich ekonomika je silnější a lépe prosperuje. A protože investice do zdraví přinášejí užitek, jehož hodnota desetkrát převyšuje vstupní náklady, mohou tyto investice v případě, že je realizujeme jako první, nakonec zaplatit zbytek nové globální rozvojové agendy.

Otázka tedy nezní, zda je všeobecná dostupnost zdravotní péče hodnotná, nýbrž jak ji učinit realitou. Více než sto zemí už podniklo kroky tímto směrem; přitom objevilo významné příležitosti a strategie urychlení pokroku na cestě ke zdraví pro všechny. Domníváme se, že existují zejména tři oblasti – technologie, pobídky a zdánlivě „nezdravotnické“ investice –, které mají potenciál dramaticky zvýšit dostupnost zdravotní péče.

Za prvé se technologie rychle stávají rozhodujícím faktorem, a to zejména v rozvojových zemích, kde je propast v přístupu ke zdravotní péči nejhlubší. V Keni, která je díky aplikaci „m-PESA“ už dnes světovým lídrem v oblasti mobilních peněžních transakcí, umožňuje vzestup telemedicíny interakci venkovských pacientů a zdravotníků s personálem hlavních keňských nemocnic prostřednictvím videokonferencí – což zvyšuje kvalitu péče při velmi nízkých nákladech.

Nadace m-PESA v partnerství s Africkou nadací pro lékařský výzkum začala realizovat také internetový výcvik místních zdravotnických dobrovolníků a doplňovat ho skupinovými informacemi podávanými prostřednictvím hromadných SMS/WhatsApp, aby daná skupina zůstala propojená a sdílela důležité aktuální informace. Investice do technologií s nízkými náklady a vysokou hodnotou nám pomohou zajistit větší užitek na každý vynaložený dolar.

Dalším způsobem, jak urychlit zdravotní reformy, je využít sílu pobídek. To by se mohlo a mělo realizovat i bez toho, aby byli chudí lidé nuceni platit za zdravotnické služby v místě jejich poskytování. Například je známo, že když stát platí soukromému sektoru na základě výsledků (například počtu či podílu vakcinovaných dětí), zlepšují se zodpovědnost i výsledky. Kuponové programy pro reproduktivní zdravotní péči v Ugandě a Keni dnes zajišťují přístup ke kvalitním službám soukromého sektoru.

A konečně platí, že vybudování odolných zdravotnických systémů – natolik pružných, že při vnějších šocích neprasknou, ale ohnou se – předpokládá zkvalitnění jiných veřejných statků, které s lidským zdravím úzce souvisejí. Patří sem čistá voda, kanalizace, silnice a infrastruktura, která umožňuje urgentní péči a zajištění služeb. Zdravotnické systémy neexistují ve vakuu, a pokud to s trvale udržitelným rozvojem myslíme vážně, je načase pochopit, že investice do doplňkových systémů nejsou kompromisem, nýbrž přínosem. Měli bychom se mít na pozoru před vnímáním medicíny jako jediné cesty k lepšímu zdraví.

Úspěch světových rozvojových cílů závisí na naší schopnosti získat přístup i k nejchudším a nejmarginalizovanějším populacím, které dál nesou hlavní globální zátěž úmrtí a zdravotních indispozic. Přirozené pokračování dosavadního vývoje k získání tohoto přístupu nepostačí. Místo toho musíme rozšířit obvyklé hranice veřejných zdravotnických systémů tím, že budeme investovat do nových technologií, podporovat je, zesilovat pobídky a mít na paměti, že zdravotnické systémy neexistují ve vakuu.

Fake news or real views Learn More

Všeobecná dostupnost zdravotní péče je správná, chytrá a značně opožděná. Máme-li dosáhnout světa, v němž budou naplněny zdravotní potřeby každého člověka a nikdo nebude vězet v chudobě, musí se naši vedoucí představitelé tímto poselstvím řídit a jednat v souladu s ním.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.