86

„Amerika na prvním místě“ a na druhém globální konflikt

NEW YORK – Zvolení Donalda Trumpa prezidentem Spojených států nepředstavuje jen velké populistické vzedmutí proti globalizaci. Může věstit také konec Pax Americana – mezinárodního uspořádání volné výměny a sdílené bezpečnosti, které USA a jejich spojenci vybudovali po druhé světové válce.

Globální řád pod taktovkou USA umožnil 70 let prosperity. Opírá se o tržně orientované režimy liberalizace obchodu, zvýšené mobility kapitálu a odpovídajících sociálních politik a podporují ho americké bezpečnostní záruky v Evropě, na Blízkém východě a v Asii prostřednictvím NATO a různých dalších aliancí.

Trump však může dělat populistickou, antiglobalizační a protekcionistickou politiku, která brzdí obchod a omezuje pohyb práce a kapitálu. A už stačil zpochybnit stávající americké bezpečnostní záruky, když naznačil, že donutí americké spojence, aby platili více za vlastní obranu. Pokud to Trump myslí s „kladením Ameriky na první místo“ vážně, pak jeho administrativa posune americkou geopolitickou strategii směrem k izolacionismu a unilateralismu a začne prosazovat jen vlastní národní zájmy.

Když USA uskutečňovaly ve 20. a 30. letech podobnou politiku, pomohly zasít semena druhé světové války. Protekcionismus – počínaje Smoot-Hawleyho celním zákonem, který se vztahoval na tisíce druhů dovezeného zboží – vyvolal odvetné obchodní a měnové války, které zhoršily velkou hospodářskou krizi. A co je ještě závažnější, americký izolacionismus – založený na mylné domněnce, že Ameriku bezpečně chrání dva oceány – umožnil nacistickému Německu a císařskému Japonsku vést agresivní válku a ohrožovat celý svět. Teprve po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 byly USA konečně nuceny vytáhnout hlavu z písku.