ISLÁMÁBÁD – V únoru pořádala Greenova-Templetonova kolej (GTC) Oxfordské univerzity v Egrove Parku své každoroční Sympozium o rozvíjejících se trzích. Téma pro letošní rok znělo „Zdraví a výživa matky a dítěte“. Posledním příspěvkem úvodní prezentace, kterou přednesl člen GTC Stephen Kennedy, byl kreslený obrázek zachycující dva mladé soutěžící na startu závodu: jeden z nich byl silný a zdravý, zatímco druhý byl vyzáblý, spoutaný, na zádech nesl zátěž nemocí a před ním stála mohutná bariéra podvýživy. Sdělení bylo zřejmé: ne každý zahajuje život se stejnou šancí na úspěch.
To samozřejmě není nikterak převratný postřeh. Vliv faktorů, jako jsou chudoba, gramotnost matky, hygienické poměry či úroveň bydlení, na dětské zdraví – a potažmo i na sociální a ekonomické výsledky – je dobře doložený. Problém spočívá v tom, že tyto faktory nelze ovlivnit izolovanými intervencemi na poli veřejného zdraví. Další, mnohem méně diskutovaný sociální determinant – výživa matky – by se však ovlivnit dal.
Už od dob Hippokrata diskutují lidé o tom, jak „příroda“ a „výchova“ utvářejí ve vzájemné interakci vývoj člověka. I starověké civilizace přitom pokládaly dostatečnou výživu matky za nezbytnou k zajištění přežití a prosperity budoucích generací. Chudoba a nevědomost však mohou zmařit i ty nejlepší záměry.
Podvýživa matky má dalekosáhlé důsledky včetně vyšší dětské úmrtnosti, většího počtu vrozených vad, zvýšené náchylnosti k infekcím a konkrétních nutričních nedostatků, které mohou zahnat dítě hned na počátku života do začarovaného kruhu špatného zdraví. Nitroděložní podvýživa navíc může zvýšit riziko chronických onemocnění, jako jsou obezita, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby, během dospělého života.
Je výmluvné, že většina z 47 účastníků sympozia – vlivných osobností veřejného i soukromého sektoru z celého světa – nevěděla, do jaké míry ovlivňuje výživa matky stav jejího potomka. Překvapily je důkazy, že děti rostou na celém světě stejně, pokud dostávají stejnou péči a neomezují je faktory okolního prostředí – tyto důkazy zpochybnily rozšířenou představu, že významnými determinanty vývoje dítěte jsou etnický původ a pohlaví.
To odráží základní neschopnost vědecké komunity zprostředkovávat relevantní údaje lidem s rozhodovacími pravomocemi. Například bývalý pákistánský premiér po vyslechnutí těchto důkazů přiznal, že kdyby býval těmito znalostmi disponoval během svého působení v úřadu, byl by v této oblasti proaktivnější.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Účastníci jednání se shodli, že silné úsilí o podporu péče v době před početím v kontextu zdravotnických služeb pro matku i dítě je životně důležité. Poskytuje-li totiž dostatečně živená matka klíčové zdravotní benefity potomkům po celou dobu jejich života, lze ženy obecně pokládat za strážkyně zdraví budoucích generací.
Tyto mezigenerační biologické vazby jsou obzvláště výrazné v případě dívek. Vliv úrovně a složení mateřské výživy na ženský plod se bude projevovat až do dospělého věku, kdy se daná dívka sama stane matkou.
Vzhledem k tomu, jak málo vědců si uvědomuje, do jaké míry utvářejí ženská vajíčka vyhlídky vnoučat, není nijak překvapivé, že jsou politici stále tak neznalí v otázce dlouhodobého dopadu ženského zdraví. Důkazy jsou však jednoznačné a vyžadují akci.
Dobré na tom je, že existují řešení. Podmíněné hotovostní transfery, iniciativy formou textových zpráv, potravinové programy do škol, projekty obohacování vitaminů a místní vedení, to vše se osvědčilo jako účinné nástroje pro zlepšení výživy matek.
Takové iniciativy by se měly opírat o politiku, která podporuje pozitivní nutriční volby. Přesvědčit politiky, aby takové strategie zaváděli, bude vyžadovat nový typ dovedností čerpající ze zkušeností z celého světa. V Brazílii například televizní pořad o potenciální roli kyseliny listové při prevenci zadního rozštěpu páteře (vrozené vady nervové trubice) okamžitě upoutal pozornost politiků.
Iniciativy zaměřené na zvýšení povědomí veřejnosti o důležitosti výživy mají rovněž klíčový význam – už proto, že mohou motivovat občany k vyvíjení tlaku na vládu, aby podnikla příslušné kroky. Pro tyto účely by se daly použít například zábavné telenovely, z nichž se stal důležitý nástroj k rozšiřování moci žen v konzervativních blízkovýchodních společnostech.
Fóra, jako je Sympozium o rozvíjejících se trzích, zase mohou pomoci překonat stále výraznější propast mezi vědou a veřejnou politikou. Bez silné domácí podpory změn však mají podobná jednání jen omezený dopad. Je načase požadovat akci – a politici už ji měli dávno zahájit.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
While both the American and Chinese Gilded Ages raised material standards of living for hundreds of millions of people, their endemic corruption produced radically unequal and unsustainable growth. Ultimately, both periods offer cautionary tales about unbridled crony capitalism, not models for blind emulation.
explains how corruption both drove the country's GDP growth and sowed the seeds for its current economic problems.
Since taking power in 2014, Prime Minister Narendra Modi and his ruling Bharatiya Janata Party have stoked Hindu nationalism, hollowed out India’s democracy, and overseen an economy that is probably performing far worse than official figures suggest. And yet Modi and the BJP are genuinely popular, making them likely – though not certain – to emerge victorious when the ongoing parliamentary election concludes in June.
ISLÁMÁBÁD – V únoru pořádala Greenova-Templetonova kolej (GTC) Oxfordské univerzity v Egrove Parku své každoroční Sympozium o rozvíjejících se trzích. Téma pro letošní rok znělo „Zdraví a výživa matky a dítěte“. Posledním příspěvkem úvodní prezentace, kterou přednesl člen GTC Stephen Kennedy, byl kreslený obrázek zachycující dva mladé soutěžící na startu závodu: jeden z nich byl silný a zdravý, zatímco druhý byl vyzáblý, spoutaný, na zádech nesl zátěž nemocí a před ním stála mohutná bariéra podvýživy. Sdělení bylo zřejmé: ne každý zahajuje život se stejnou šancí na úspěch.
To samozřejmě není nikterak převratný postřeh. Vliv faktorů, jako jsou chudoba, gramotnost matky, hygienické poměry či úroveň bydlení, na dětské zdraví – a potažmo i na sociální a ekonomické výsledky – je dobře doložený. Problém spočívá v tom, že tyto faktory nelze ovlivnit izolovanými intervencemi na poli veřejného zdraví. Další, mnohem méně diskutovaný sociální determinant – výživa matky – by se však ovlivnit dal.
Už od dob Hippokrata diskutují lidé o tom, jak „příroda“ a „výchova“ utvářejí ve vzájemné interakci vývoj člověka. I starověké civilizace přitom pokládaly dostatečnou výživu matky za nezbytnou k zajištění přežití a prosperity budoucích generací. Chudoba a nevědomost však mohou zmařit i ty nejlepší záměry.
Podvýživa matky má dalekosáhlé důsledky včetně vyšší dětské úmrtnosti, většího počtu vrozených vad, zvýšené náchylnosti k infekcím a konkrétních nutričních nedostatků, které mohou zahnat dítě hned na počátku života do začarovaného kruhu špatného zdraví. Nitroděložní podvýživa navíc může zvýšit riziko chronických onemocnění, jako jsou obezita, cukrovka nebo kardiovaskulární choroby, během dospělého života.
Je výmluvné, že většina z 47 účastníků sympozia – vlivných osobností veřejného i soukromého sektoru z celého světa – nevěděla, do jaké míry ovlivňuje výživa matky stav jejího potomka. Překvapily je důkazy, že děti rostou na celém světě stejně, pokud dostávají stejnou péči a neomezují je faktory okolního prostředí – tyto důkazy zpochybnily rozšířenou představu, že významnými determinanty vývoje dítěte jsou etnický původ a pohlaví.
To odráží základní neschopnost vědecké komunity zprostředkovávat relevantní údaje lidem s rozhodovacími pravomocemi. Například bývalý pákistánský premiér po vyslechnutí těchto důkazů přiznal, že kdyby býval těmito znalostmi disponoval během svého působení v úřadu, byl by v této oblasti proaktivnější.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Účastníci jednání se shodli, že silné úsilí o podporu péče v době před početím v kontextu zdravotnických služeb pro matku i dítě je životně důležité. Poskytuje-li totiž dostatečně živená matka klíčové zdravotní benefity potomkům po celou dobu jejich života, lze ženy obecně pokládat za strážkyně zdraví budoucích generací.
Tyto mezigenerační biologické vazby jsou obzvláště výrazné v případě dívek. Vliv úrovně a složení mateřské výživy na ženský plod se bude projevovat až do dospělého věku, kdy se daná dívka sama stane matkou.
Vzhledem k tomu, jak málo vědců si uvědomuje, do jaké míry utvářejí ženská vajíčka vyhlídky vnoučat, není nijak překvapivé, že jsou politici stále tak neznalí v otázce dlouhodobého dopadu ženského zdraví. Důkazy jsou však jednoznačné a vyžadují akci.
Dobré na tom je, že existují řešení. Podmíněné hotovostní transfery, iniciativy formou textových zpráv, potravinové programy do škol, projekty obohacování vitaminů a místní vedení, to vše se osvědčilo jako účinné nástroje pro zlepšení výživy matek.
Takové iniciativy by se měly opírat o politiku, která podporuje pozitivní nutriční volby. Přesvědčit politiky, aby takové strategie zaváděli, bude vyžadovat nový typ dovedností čerpající ze zkušeností z celého světa. V Brazílii například televizní pořad o potenciální roli kyseliny listové při prevenci zadního rozštěpu páteře (vrozené vady nervové trubice) okamžitě upoutal pozornost politiků.
Iniciativy zaměřené na zvýšení povědomí veřejnosti o důležitosti výživy mají rovněž klíčový význam – už proto, že mohou motivovat občany k vyvíjení tlaku na vládu, aby podnikla příslušné kroky. Pro tyto účely by se daly použít například zábavné telenovely, z nichž se stal důležitý nástroj k rozšiřování moci žen v konzervativních blízkovýchodních společnostech.
Fóra, jako je Sympozium o rozvíjejících se trzích, zase mohou pomoci překonat stále výraznější propast mezi vědou a veřejnou politikou. Bez silné domácí podpory změn však mají podobná jednání jen omezený dopad. Je načase požadovat akci – a politici už ji měli dávno zahájit.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.