mohieldin25_Citizen of the PlanetEducation ImagesUIG via Getty Images_plastic in ocean Citizen of the Planet/Education Images/UIG via Getty Images

Nové obzory odpadového hospodářství

WASHINGTON, DC – Svět zabředá do vážné krize, byť se o ní málo píše. Lidstvo každoročně produkuje dvě miliardy tun odpadu z domácností a ještě mnohem víc odpadu průmyslového, nebezpečného, elektronického, lékařského a stavebního, přičemž velká část se nevhodně odstraňuje. Důsledky – ničení životního prostředí, škody na zdraví a drhnoucí rozvoj – přitom jako obvykle neúměrně postihují chudé lidi světa.

Za současného stavu se nejméně třetina všech světových odpadů otevřeně skládkuje nebo spaluje. V zemích s nízkými příjmy, které mohou už teď utrácet až 20 % obecních rozpočtů za nakládání s odpady, může toto číslo stoupat až na 93 %.

Újma na lidském zdraví a životním prostředí je už teď nesmírná. Rok co rok svět například produkuje 242 milionů tun plastů, které tvoří až 90 % nečistot v oceánech a poškozují mořský ekosystém a dostávají se nakonec až do našich vlastních těl. Podle organizace Ocean Conservancy byly plasty nalezeny ve všech druzích mořských želv a ve více než 25 % ryb, jejichž vzorky byly odebrány na trzích s mořskými plody po celém světě.

Problém se přitom bude zhoršovat. Nedávná zpráva What a Waste 2.0 odhaduje, že do roku 2050 se celosvětová roční produkce odpadů zvýší o 70 %, přestože počet obyvatel planety oproti tomu neporoste ani polovičním tempem. Polovina tohoto vzestupu bude pocházet ze subsaharské Afriky, kde se produkce odpadů víc než ztrojnásobí, a z jižní Asie, kde se víc než zdvojnásobí.

Postavit se k této sílící odpadové krizi čelem bude zásadní pro dosažení Cílů udržitelného rozvoje OSN. Agenda pro udržitelný rozvoj do roku 2030 zavazuje země k dosažení vzorců udržitelné výroby a spotřeby (SDG12). Vyzývá též k univerzálnímu přístupu k čisté vodě a sanitačním a hygienickým zařízením (SDG6) a k vytváření zdravých a udržitelných měst (SDG11). Konečně SDG14 – „chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje“ – zjevně nelze splnit bez významného pokroku v boji proti znečištění moří.

Svět si snad naštěstí konečně začíná rozsah odpadové krize uvědomovat. Říjnová konference Náš oceán na indonéském Bali se zaměřila na sestavování závazků a formulaci opatření k zachování udržitelnosti oceánů, mimo jiné potlačováním znečištění moří. Především ovšem strmě přibylo zákazů či daní uvalených na některé plasty či plastové výrobky.

SUMMER SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions
PS_Sales_Summer_1333x1000_V1

SUMMER SALE: Save 40% on all new Digital or Digital Plus subscriptions

Subscribe now to gain greater access to Project Syndicate – including every commentary and our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – starting at just $49.99

Subscribe Now

Vyřešení problému spotřeby plastů přesto stále vyžaduje dalekosáhlou změnu chování. Současně je třeba se vznikajícím plastovým odpadem lépe nakládat, aby se předcházelo tomu, že skončí ve vodních cestách. Jelikož k plastovému znečištění přispívají nejvíc větší země, zlepšení odpadového hospodářství v takových zemích bude mít zásadní vliv. Kde jsou nedostatečné předpisy bránící skládkování, je třeba je posílit a vymáhat.

Existuje už řada úspěšných vzorů nakládání s odpady a jejich odstraňování, které pro takové změny mohou poskytnout užitečný výchozí bod. V zemích očekávajících rychlý hospodářský nebo populační růst, například v Demokratické republice Kongo, Indii, Nigérii a Pákistánu, bude také podstatné přemýšlet výhledově.

Samozřejmě že takové změny stojí peníze, jichž je často nedostatek. V průměru 50 % výdajů zemí za nakládání s tuhými odpady platí místní samosprávy. Ačkoliv země s nízkými příjmy za nakládání s odpady utratí v absolutních číslech méně (kolem 35 dolarů za tunu), je pro ně těžší získat kompenzaci nákladů.

S ohledem na to by mezinárodní instituce měly jednotlivým zemím – zejména těm s nízkými příjmy – pomoci plánovat a realizovat moderní soustavy odpadového hospodářství, mimo jiné poskytnutím potřebného financování. V Maroku vláda za pomoci mezinárodních půjček uskutečnila program, jímž proměnila nakládání s tuhými odpady, mimo jiné značným posílením účasti soukromého sektoru.

Mezinárodní instituce by měly také podporovat zavádění politik, které vytvářejí pobídky k omezování odpadu z domácností. I tady existují úspěšné vzory, které lze napodobit. V čínském Ning-po dostávají občané finanční pobídku k separaci organických a recyklovatelných odpadů, což snižuje celkové náklady města na svoz.

Účinné omezování odpadů vyžaduje úsilí na všech úrovních vlády a společnosti. Je zapotřebí zajistit široce založenou změnu chování, sjednotit působení pobídek, snížit překážky na cestě k financování a podporovat účast soukromého sektoru. Dále je třeba poskytnout podporu zemím, které ji nejvíc potřebují, například v subsaharské Africe a Asii.

Čistší a zdravější budoucnost je na dosah. Nesmíme ji odhodit na skládku.

Z angličtiny přeložil David Daduč

https://prosyn.org/aFDlLahcs