25

Proč potřebuje Afrika fosilní paliva

SANTIAGO – Pokud jde o energii, je Afrika “nejobnovitelnější“ kontinent na světě. V bohatém světě tvoří obnovitelné zdroje méně než desetinu celkových energetických zdrojů. 900 milionů lidí v subsaharské Africe (kromě Jihoafrické republiky) však získává 80% energie z obnovitelných zdrojů.

Zatímco v Evropě či USA využívají lidé na osobu v průměru 11 000 kWh za rok (většinu z toho díky průmyslovým procesům), v subsaharské Africe je to pouze 137 kWh – méně, než spotřebuje typická americká chladnička za čtyři měsíce. Více než 600 milionů lidí v Africe nemá k elektřině pak přístup vůbec.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Tohle vše není tím, že by Afrika byla zelená, ale proto, že je chudá. Zhruba 2% energetických potřeb kontinentu je pokryto hydro energií a 78% pokrývá nejstarší obnovitelný zdroj lidstva: dřevo. To vede k velkému odlesňování a smrtelnému znečištění vzduchu, které ročně zabije 1,3 milionu lidí.

Co Afrika, dle mnohých aktivistů, potřebuje, je pokrytí solárními panely a větrnými turbínami. Když však prezident USA Barrack Obama hostil summit afrických lídrů v roce 2014, většina chtěla více fosilních paliv. Slovy ministra Tanzanie pro nerosty a energetiku Sospetera Muhonga: “Začneme zintenzivňovat využití uhlí …. Proč bychom neměli používat uhlí, když jsou zde další země, jejichž emise CO2 per capita jsou tak vysoké?… My zkrátka začneme.”

Evropa a Severní Amerika zbohatly díky levné a dostatečné energii. V roce 1800 pocházelo 94% energie na celém světě z obnovitelných zdrojů, skoro vše bylo rostlinného původu či dřevo. V roce 1900 tvořily obnovitelné zdroje 41% energie; dokonce ještě na konci druhé světové války to bylo ještě 30%. Od roku 1971, kdy podíl obnovitelných zdrojů dosáhl nejnižšího bodu, dnes setrvává na cca 13,5%. Z toho je skoro vše dřevo, pouze 0,5% tvoří solární a větrná energie.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že pokud všechny země splní závazky, které potvrdily na klimatické konferenci v Paříži minulý měsíc, tak by v příštích 25 letech mohl podíl obnovitelných zdrojů lehce vzrůst na cca 18,7%. IEA vidí jako reálnější scénář dosažení úrovně pouze 15,4%.

Většina této “obnovitelné energie“ bude stále pocházet z rostlinných zbytků, kravského hnoje, dřeva a biopaliv. Zatímco solární panel může poskytnout energii pro žárovku či nabití telefonu, příliš nepomáhá v provozu kamen k zabránění znečištění vnitřního ovzduší, nebo v provozu lednic k udržení čerstvosti vakcín a jídla, nemluvě o energii pro průmysl či zemědělství. V rámci optimistického scénáře IEA by do roku 2040 měla solární energie v subsaharské Africe produkovat 14kWh na osobu na rok, což je méně, než je třeba k permanentnímu svitu jedné dvouwattové LED žárovky. IEA také odhaduje, že obnovitelná energie bude stát v průměru stále více, než jakýkoliv jiný zdroj – ropa, plyn, jádro, uhlí či voda, dokonce i při uhlíkové dani.

Jen málokterá z bohatých zemí by přešla na obnovitelné zdroje bez mohutných dotací a rozhodně by nikdo z nich neustřihl svůj přístup k převážně fosilními palivy poháněné síti, která zajišťuje stabilní zdroj energie v zamračených dnech a v noci (další forma dotace). Západní aktivisté si však zjevně myslí, že nejchudší lidé na světě by měli být spokojení s nedostatečnou a nepravidelnou dodávkou energie.

Ve svém nedávném energetickém výhledu pro Afriku odhaduje IEA, že do roku 2040 vzrostou energetické nároky Afriky o 80%; nicméně s téměř zdvojnásobením populace za stejnou dobu bude na osobu na kontinentu k dispozici méně energie. Ačkoliv do roku 2040 získá téměř miliarda lidí přístup k elektřině, 530 milionů bude stále bez něj.

IEA nastiňuje ale ještě jednu variantu – kterou nazývá “století Afriky“ – ve které africké vlády a dárci investují do energie dalších 540 miliard dolarů. To by prudce zvýšilo využití fosilních paliv, zredukovalo většinu z nejvíce znečišťujících obnovitelných zdrojů a poskytlo přístup k energii dalším 230 milionům lidí. Díky poskytnutí většího množství – a spolehlivější – energie téměř dvěma miliardám lidí by se zvýšilo do roku 2040 HDP o 30%. Každá osoba v Africe by si každý rok polepšila téměř o 1000 dolarů.

V západních zemích se ekologičtí aktivisté soustředí na nevýhodu – o 300 milionů tun CO₂ více do roku 2040 a také vyšší venkovní znečištění ovzduší díky větší závislosti na uhelné energii – a ptají se, proč by někdo chtěl zvyšovat emise CO₂ a zhoršovat znečištění ovzduší. Podívejme se ale na náklady a přínos.

Ty zhruba čtyři miliardy tun CO₂ navíc během následujících 25 let by znamenalo asi 140 miliard dolarů ve škodách z globálního oteplování, když použijeme oficiální (nicméně pravděpodobně trochu přehnané) hodnoty společenských nákladů z USA. Nárůst používání uhlí by vedl k většímu znečištění ovzduší, což by ve zmiňovaném období stálo 30 miliard dolarů.

Současně by se Afrika stala téměř o 7 bilionů bohatší. Vnitřní znečištění ovzduší by se v podstatě vymýtilo v případě dalších 150 milionů lidí, se společenským přínosem skoro 500 miliard dolarů. Energie by se dostala k dalším 230 milionům lidí, což by generovalo přínos na úrovni 1,2 bilionu dolarů.

Jinými slovy, celkové náklady “afrického století“, včetně nákladů vztažených na klima a zdraví, by činily 170 miliard dolarů. Celkový výnos na úrovni 8,4 bilionů by tak byl skoro 50 krát vyšší.

Stejný obecný argument pravděpodobně platí i pro Indii a další rozvojové země. Například v Číně se emise CO2 od roku 1981 zvýšily o 500%; chudoba však v zemi prudce klesla – od 89% tehdy na 10% dnes.

Fake news or real views Learn More

Aktivisté zdůrazňují, že v bohatých zemích by tuna CO2 mohla stát nějakých 50 dolarů a měla by být zdaněna za účelem snížení emisí. V případě Afriky však ekonomický, společenský a ekologický přínos většího množství energie a vyššího CO2 tvoří cenu vyšší než 2000 dolarů na tunu. Soustředění se na 50 dolarů v nákladech a ignorování 2000 v přínosu je úmyslná slepota.

Jednoho dne by inovace mohla srazit ceny zelené energie na bod, kdy pozvedne lid z chudoby efektivněji než fosilní paliva. Globálně bychom do takových inovací měli investovat mnohem více. Globální oteplování však nespravíme pokryteckým uzavřením cesty z chudoby pro ty nejchudší.