Pro svět unavený čekáním na uzavření nekonečného kola obchodních jednání Světové obchodní organizace z Dauhá se může i bilaterální obchodní iniciativa jevit jako dar z nebes, zvláště když výraz „bilaterální“, jak poznamenal nedávný úvodník listu Financial Times, zahrnuje v tomto případě polovinu světové ekonomiky. Je tu však jeden závažný nedostatek: dohoda by mohla ublížit exportérům z rozvojových zemí, pokud EU a USA nevyvinou společné úsilí na ochranu zájmů těchto aktérů.
Jeden rys navrhovaného paktu, který vyvolává největší nadšení – totiž jeho důraz na regulační bariéry, jako jsou povinné produktové standardy –, by měl ve skutečnosti vzbuzovat největší obavy. Vzhledem k nízkým clům v EU a USA – v průměru nižším než 5% – nebudou další preferenční omezení pro vnější aktéry závažným handicapem. Pokud však jde o standardy – jako jsou normy upravující bezpečnost, zdraví a životní prostředí –, jsou požadavky spojené s přístupem na trhy brutální a černobílé: buďto zavedený standard splníte, nebo nebudete prodávat.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
While carbon pricing and industrial policies may have enabled policymakers in the United States and Europe to avoid difficult political choices, we cannot rely on these tools to achieve crucial climate goals. Climate policies must move away from focusing on green taxes and subsidies and enter the age of politics.
explains why achieving climate goals requires a broader combination of sector-specific policy instruments.
The long-standing economic consensus that interest rates would remain low indefinitely, making debt cost-free, is no longer tenable. Even if inflation declines, soaring debt levels, deglobalization, and populist pressures will keep rates higher for the next decade than they were in the decade following the 2008 financial crisis.
thinks that policymakers and economists must reassess their beliefs in light of current market realities.
WASHINGTON – Jednání o vytvoření Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy jsou všeobecně vítána. Britský premiér David Cameron označil TTIP za „výhru, která se naskytne jednou za generaci“, a poukázal na potenciální přínos v hodnotě 80 miliard liber (125,5 miliard dolarů) pro EU i USA a 85 miliard liber pro ostatní země.
Pro svět unavený čekáním na uzavření nekonečného kola obchodních jednání Světové obchodní organizace z Dauhá se může i bilaterální obchodní iniciativa jevit jako dar z nebes, zvláště když výraz „bilaterální“, jak poznamenal nedávný úvodník listu Financial Times, zahrnuje v tomto případě polovinu světové ekonomiky. Je tu však jeden závažný nedostatek: dohoda by mohla ublížit exportérům z rozvojových zemí, pokud EU a USA nevyvinou společné úsilí na ochranu zájmů těchto aktérů.
Jeden rys navrhovaného paktu, který vyvolává největší nadšení – totiž jeho důraz na regulační bariéry, jako jsou povinné produktové standardy –, by měl ve skutečnosti vzbuzovat největší obavy. Vzhledem k nízkým clům v EU a USA – v průměru nižším než 5% – nebudou další preferenční omezení pro vnější aktéry závažným handicapem. Pokud však jde o standardy – jako jsou normy upravující bezpečnost, zdraví a životní prostředí –, jsou požadavky spojené s přístupem na trhy brutální a černobílé: buďto zavedený standard splníte, nebo nebudete prodávat.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in