SAN JOSÉ/BERKELEY – Už jsme si zvykli na chmurné zprávy o stavu klimatu. Navzdory varováním vědců a protestům komunit jsou katastrofální záplavy, rekordní vlny veder, ničivé lesní požáry a sucha vedoucí k hladomoru stále četnější.
Čas od času se však objeví příjemné politické překvapení, které povzbudí politiky a aktivisty k tomu, aby v boji proti globálnímu oteplování pokračovali s plným nasazením. Nedávné schválení amerického zákona o snížení inflace (IRA), který urychlí přechod Ameriky na čistou energii, je toho ukázkovým příkladem.
Podobné povzbudivé okamžiky už jsme zažili. V posledních měsících před schválením pařížské klimatické dohody z roku 2015 ohlásily Spojené státy a Čína společný plán snížení emisí, který pomohl vydláždit geopolitickou cestu k této historické úmluvě. V roce 2014 se zase statisíce Američanů zúčastnily lidového pochodu za klima v New Yorku, čímž překvapily veškeré odhady účasti a podnítily tehdejšího generálního tajemníka Organizace spojených národů Pan Ki-muna, aby přednesl projev a zdůraznil, nakolik důležité tyto protesty jsou.
I u těchto vítězství se stejně jako v případě IRA zdálo, že přišla jako blesk z čistého nebe. V dosahování podobného pokroku nám však pomáhají společenská hnutí, která mohou ještě zesílit, pokud politické větry vanou v jejich prospěch.
Nový americký zákon navíc nemohl mít lepší načasování, poněvadž klimatické hnutí v tuto roční dobu zvyšuje tempo. Už za pár týdnů se hlavy států sejdou v New Yorku na Valném shromáždění OSN, po němž budou následovat summit starostů v Buenos Aires, summit skupiny G20 na indonéském Bali a konference OSN o změně klimatu (COP27) v egyptském Šarm aš-Šajchu.
Klimatičtí vyjednavači jsou zvyklí přicházet na podobná setkání s odhodláním deklarovat pokrok za každou cenu a nasadit veškerou sílu vůle, aby udrželi těžiště rozpravy u klimatické spravedlnosti. V posledních letech však mladí aktivisté naše blufování odhalili: Člověk nemůže tvrdit, že snaha popasovat se s klimatickou krizí je dostatečná, když politici prakticky jen řeční.
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Schválení IRA – v tuto pozdní hodinu boje proti globálnímu oteplování – ovšem znamená, že si na další setkání můžeme připravit něco nového a hmatatelného. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů v dějinách a v posledních letech se na mezinárodních fórech zaměřených na řešení tohoto problému řadí mezi nejliknavější státy. IRA však před letošními mezinárodními klimatickými rozhovory ponechává Američany ve hře.
Nový zákon nejen vysílá USA na cestu k prudkému snížení vlastního znečištění, ale pravděpodobně také sníží ceny obnovitelné energie. To mnoha rozvíjejícím se ekonomikám a nízkopříjmovým zemím usnadní zavádět obnovitelné zdroje, místo aby stavěly další uhelné elektrárny.
Bez ohledu na politické překážky pokroku se na celém světě objevují signály, že se věci posouvají správným směrem. Evropská unie si přeje, aby podíl obnovitelných zdrojů na jejím energetickém mixu dosáhl do roku 2030 nejméně 40%. Indický dopravní sektor, který představuje 14% veškerých emisí v zemi, učinil obrovský skok vpřed, když se připojil ke Koalici First Movers. Ta si klade za cíl dekarbonizovat těžký průmysl a dálkovou dopravu, které jsou zodpovědné za 30% globálních emisí. Nedávno zvolená vláda v Kolumbii zase představila nesmírně ambiciózní agendu klimatické a environmentální spravedlnosti, která slibuje, že skoncuje s destruktivním modelem těžby zdrojů v zemi.
K politickým průlomům v klimatických otázkách může dojít i nepozorovaně a přes noc. Průmysl fosilních paliv se nás léta snažil přesvědčit, že bez uhlí, ropy a zemního plynu nemůžeme žít. Prudký vzestup cen energie po ruské invazi na Ukrajinu však ukázal, že svou závislost jednoduše nemůžeme živit donekonečna.
Zatímco firmy založené na fosilních palivech sklízejí bezprecedentní nezasloužené zisky, rostoucí ceny energie způsobují bídu nejzranitelnějších lidí světa a miliony dalších uvrhly poprvé do chudoby. Dokonce i v rozvinutých zemích si rodiny s nižšími příjmy letos v zimě možná budou muset vybrat mezi potravinami a teplem.
Stejně jako se IRA snaží ochránit americké obyvatelstvo před rozkolísanými cenami fosilních paliv a jejich druhotnými efekty, musí i všechny ostatní vlády naplnit svůj závazek a zabezpečit vlastní občany. Pokud to dokážou, zapíše se tato doba do dějin jako moment, kdy USA zavedly rozsáhlý program proti chudobě a lidé všude na světě si navždy spojili klimatickou politiku s vlastním blahobytem.
V oblasti řešení otázky klimatických změn ještě zdaleka nejsme tam, kde bychom potřebovali být, ale od začátku roku 2022 jsme udělali velký krok správným směrem. IRA není dokonalý – do očí bijícím nedostatkem je absence zdrojů, z nichž by se financovala pomoc chudším lidem s adaptací na klimatické změny –, ale ukazuje, že i obrovské domácí překážky se dají překonat. COP27 je za dveřmi a vedoucí představitelé musí usednout k jednacímu stolu s pocitem zodpovědnosti a s hmatatelnými důkazy, že jsou skutečně odhodlaní konat.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The United States and its allies have a unique opportunity to help Syria finally move away from foreign-sponsored proxy wars and toward a more balanced regional alignment. Engagement with Syria's new leadership offers leverage, whereas confrontation will merely perpetuate the old cycle of bloodshed.
explains how America and its allies should respond to the demise of the country's longstanding dictatorship.
SAN JOSÉ/BERKELEY – Už jsme si zvykli na chmurné zprávy o stavu klimatu. Navzdory varováním vědců a protestům komunit jsou katastrofální záplavy, rekordní vlny veder, ničivé lesní požáry a sucha vedoucí k hladomoru stále četnější.
Čas od času se však objeví příjemné politické překvapení, které povzbudí politiky a aktivisty k tomu, aby v boji proti globálnímu oteplování pokračovali s plným nasazením. Nedávné schválení amerického zákona o snížení inflace (IRA), který urychlí přechod Ameriky na čistou energii, je toho ukázkovým příkladem.
Podobné povzbudivé okamžiky už jsme zažili. V posledních měsících před schválením pařížské klimatické dohody z roku 2015 ohlásily Spojené státy a Čína společný plán snížení emisí, který pomohl vydláždit geopolitickou cestu k této historické úmluvě. V roce 2014 se zase statisíce Američanů zúčastnily lidového pochodu za klima v New Yorku, čímž překvapily veškeré odhady účasti a podnítily tehdejšího generálního tajemníka Organizace spojených národů Pan Ki-muna, aby přednesl projev a zdůraznil, nakolik důležité tyto protesty jsou.
I u těchto vítězství se stejně jako v případě IRA zdálo, že přišla jako blesk z čistého nebe. V dosahování podobného pokroku nám však pomáhají společenská hnutí, která mohou ještě zesílit, pokud politické větry vanou v jejich prospěch.
Nový americký zákon navíc nemohl mít lepší načasování, poněvadž klimatické hnutí v tuto roční dobu zvyšuje tempo. Už za pár týdnů se hlavy států sejdou v New Yorku na Valném shromáždění OSN, po němž budou následovat summit starostů v Buenos Aires, summit skupiny G20 na indonéském Bali a konference OSN o změně klimatu (COP27) v egyptském Šarm aš-Šajchu.
Klimatičtí vyjednavači jsou zvyklí přicházet na podobná setkání s odhodláním deklarovat pokrok za každou cenu a nasadit veškerou sílu vůle, aby udrželi těžiště rozpravy u klimatické spravedlnosti. V posledních letech však mladí aktivisté naše blufování odhalili: Člověk nemůže tvrdit, že snaha popasovat se s klimatickou krizí je dostatečná, když politici prakticky jen řeční.
HOLIDAY SALE: PS for less than $0.7 per week
At a time when democracy is under threat, there is an urgent need for incisive, informed analysis of the issues and questions driving the news – just what PS has always provided. Subscribe now and save $50 on a new subscription.
Subscribe Now
Schválení IRA – v tuto pozdní hodinu boje proti globálnímu oteplování – ovšem znamená, že si na další setkání můžeme připravit něco nového a hmatatelného. USA jsou největším emitentem skleníkových plynů v dějinách a v posledních letech se na mezinárodních fórech zaměřených na řešení tohoto problému řadí mezi nejliknavější státy. IRA však před letošními mezinárodními klimatickými rozhovory ponechává Američany ve hře.
Nový zákon nejen vysílá USA na cestu k prudkému snížení vlastního znečištění, ale pravděpodobně také sníží ceny obnovitelné energie. To mnoha rozvíjejícím se ekonomikám a nízkopříjmovým zemím usnadní zavádět obnovitelné zdroje, místo aby stavěly další uhelné elektrárny.
Bez ohledu na politické překážky pokroku se na celém světě objevují signály, že se věci posouvají správným směrem. Evropská unie si přeje, aby podíl obnovitelných zdrojů na jejím energetickém mixu dosáhl do roku 2030 nejméně 40%. Indický dopravní sektor, který představuje 14% veškerých emisí v zemi, učinil obrovský skok vpřed, když se připojil ke Koalici First Movers. Ta si klade za cíl dekarbonizovat těžký průmysl a dálkovou dopravu, které jsou zodpovědné za 30% globálních emisí. Nedávno zvolená vláda v Kolumbii zase představila nesmírně ambiciózní agendu klimatické a environmentální spravedlnosti, která slibuje, že skoncuje s destruktivním modelem těžby zdrojů v zemi.
Významné je, že čínský boom v solárním sektoru umožnil pokles ceny obnovitelné energie na nová minima. V Brazílii se výroba elektřiny z větrné a sluneční energie v roce 2021 zvýšila a dnes tvoří více než 13% energetického mixu země, což překračuje indikátor čisté energie OECD pro tento rok.
K politickým průlomům v klimatických otázkách může dojít i nepozorovaně a přes noc. Průmysl fosilních paliv se nás léta snažil přesvědčit, že bez uhlí, ropy a zemního plynu nemůžeme žít. Prudký vzestup cen energie po ruské invazi na Ukrajinu však ukázal, že svou závislost jednoduše nemůžeme živit donekonečna.
Zatímco firmy založené na fosilních palivech sklízejí bezprecedentní nezasloužené zisky, rostoucí ceny energie způsobují bídu nejzranitelnějších lidí světa a miliony dalších uvrhly poprvé do chudoby. Dokonce i v rozvinutých zemích si rodiny s nižšími příjmy letos v zimě možná budou muset vybrat mezi potravinami a teplem.
Stejně jako se IRA snaží ochránit americké obyvatelstvo před rozkolísanými cenami fosilních paliv a jejich druhotnými efekty, musí i všechny ostatní vlády naplnit svůj závazek a zabezpečit vlastní občany. Pokud to dokážou, zapíše se tato doba do dějin jako moment, kdy USA zavedly rozsáhlý program proti chudobě a lidé všude na světě si navždy spojili klimatickou politiku s vlastním blahobytem.
V oblasti řešení otázky klimatických změn ještě zdaleka nejsme tam, kde bychom potřebovali být, ale od začátku roku 2022 jsme udělali velký krok správným směrem. IRA není dokonalý – do očí bijícím nedostatkem je absence zdrojů, z nichž by se financovala pomoc chudším lidem s adaptací na klimatické změny –, ale ukazuje, že i obrovské domácí překážky se dají překonat. COP27 je za dveřmi a vedoucí představitelé musí usednout k jednacímu stolu s pocitem zodpovědnosti a s hmatatelnými důkazy, že jsou skutečně odhodlaní konat.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka