BRIGHTON – Být chudý je nesmírně zahanbující zkušenost, která snižuje lidskou důstojnost a pocit sebeúcty. Projevy a příčiny chudoby se sice liší, avšak doprovodné ponížení je všeobecné. Nedávný výzkum provedený na Oxfordské univerzitě zjistil, že lidé potýkající se s ekonomickými těžkostmi – od Číny až po Velkou Británii, a to včetně dětí – prožívají prakticky totožný útok na vlastní hrdost a sebeúctu.
Navzdory pádným důkazům spojujícím chudobu s psychickým utrpením však politika boje proti chudobě obvykle nebere tento pocit zahanbení v potaz. Snaha o omezení chudoby se zaměřuje spíše na hmatatelné projevy deprivace, jako jsou nedostatečný příjem či vzdělání. V důsledku toho recepty na chudobu mnohdy implicitně předpokládají, že větší hmotné bohatství nebo lepší životní podmínky se automaticky přetaví do nehmotných přínosů včetně lepší duševní pohody.
Toto nedostatečné zaměření na „psychosociální“ stránku chudoby – tedy na interakci mezi společenskými silami a individuálním přístupem či chováním – je pomýlené. Chceme-li zmírnit lidské utrpení a dosáhnout hlavního cíle trvale udržitelného rozvoje OSN, totiž skoncovat do roku 2030 s chudobou „ve všech jejích podobách“, pak musí být středobodem naší snahy pocit zahanbení a jeho vnitřní i vnější podíl na fenoménu chudoby.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Since 1960, only a few countries in Latin America have narrowed the gap between their per capita income and that of the United States, while most of the region has lagged far behind. Making up for lost ground will require a coordinated effort, involving both technocratic tinkering and bold political leadership.
explain what it will take finally to achieve economic convergence with advanced economies.
Between now and the end of this decade, climate-related investments need to increase by orders of magnitude to keep the world on track toward achieving even more ambitious targets by mid-century. Fortunately, if done right, such investments could usher in an entirely new and better economy.
explains what it will take to mobilize capital for the net-zero transition worldwide.
BRIGHTON – Být chudý je nesmírně zahanbující zkušenost, která snižuje lidskou důstojnost a pocit sebeúcty. Projevy a příčiny chudoby se sice liší, avšak doprovodné ponížení je všeobecné. Nedávný výzkum provedený na Oxfordské univerzitě zjistil, že lidé potýkající se s ekonomickými těžkostmi – od Číny až po Velkou Británii, a to včetně dětí – prožívají prakticky totožný útok na vlastní hrdost a sebeúctu.
Navzdory pádným důkazům spojujícím chudobu s psychickým utrpením však politika boje proti chudobě obvykle nebere tento pocit zahanbení v potaz. Snaha o omezení chudoby se zaměřuje spíše na hmatatelné projevy deprivace, jako jsou nedostatečný příjem či vzdělání. V důsledku toho recepty na chudobu mnohdy implicitně předpokládají, že větší hmotné bohatství nebo lepší životní podmínky se automaticky přetaví do nehmotných přínosů včetně lepší duševní pohody.
Toto nedostatečné zaměření na „psychosociální“ stránku chudoby – tedy na interakci mezi společenskými silami a individuálním přístupem či chováním – je pomýlené. Chceme-li zmírnit lidské utrpení a dosáhnout hlavního cíle trvale udržitelného rozvoje OSN, totiž skoncovat do roku 2030 s chudobou „ve všech jejích podobách“, pak musí být středobodem naší snahy pocit zahanbení a jeho vnitřní i vnější podíl na fenoménu chudoby.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in