0

Zanedbávané nemoci lidí na okraji společnosti

WASHINGTON, DC – Když papež František navštívil v září Spojené státy, přednesl před americkým Kongresem a před Valným shromážděním Organizace spojených národů historické projevy. V návaznosti na myšlenky obsažené v jeho encyklice Laudato Si’zdůraznil František zodpovědnost mezinárodního společenství reagovat na lidské utrpení, s nímž se potýkají uprchlíci a lidé žijící v extrémní chudobě, a vyzval ke globální solidaritě s cílem překonat sociální vyloučení a nerovnost.

Papežovy výzvy by nás měly přimět k tomu, abychom upřeli pozornost ke všem aspektům lidského utrpení, ale zejména k těm, které se týkají lidí stojících na samém okraji společnosti. Jedním z těchto aspektů jsou zanedbávané tropické nemoci (NTD). Tato skupina parazitických a s nimi souvisejících infekcí – včetně lymfatické filariózy (neboli elefantiázy), střevních parazitů a schistosomózy – je prokletím chudoby. Zmíněná onemocnění postihují přibližně 1,4 miliardy lidí ročně včetně 500 milionů dětí, způsobují nepopsatelnou bolest a utrpení a vzhledem ke ztrátě produktivity přispívají ke spirále chudoby.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Mezinárodní společenství učinilo v posledních deseti letech v boji proti NTD důležitý pokrok. Díky velkorysosti významných farmaceutických společností, které bezplatně poskytují léčiva, se například podařilo rozšířit léčebné programy.

Navzdory povzbudivým známkám pokroku bohužel sotva 40% lidí ohrožených těmito preventabilními nemocemi dostává potřebné léky. Více než miliarda lidí stále nemá přístup k léčbě potenciálně vysilujících onemocnění, která stojí méně než půl dolaru na osobu. To není jen vážný lékařský problém; je to také velký problém morální a my, kdo pracujeme s chudými lidmi, se s ním musíme dennodenně potýkat.

Důvod, proč mezinárodní společenství nedokáže tento problém vyřešit, je prostý a zároveň ošklivý: NTD většinou postihují jen nejchudší a nejpřehlíženější lidi. Jak uvedl František v Laudato Si’: „Často chybí jasné vědomí problémů, kterými jsou postiženi obzvláště ti vyloučení… Jsou sice zmiňováni v mezinárodních politických a ekonomických debatách, nicméně je zjevné, že jejich problémy jsou považovány za jakýsi přívěsek.“

Papežova historická návštěva USA přišla v důležitou dobu. Kongres právě finalizoval návrhy zákonů o výdajích ve fiskálním roce 2016, zatímco OSN dokončovala svou práci na Cílech trvale udržitelného rozvoje (SDG) a vytyčovala cíle, jimiž se v příštích 15 letech bude řídit rozvojová politika. Obě organizace by udělaly dobře, kdyby se papežovými slovy řídily.

Je klíčové, aby USA setrvaly ve své silné vedoucí roli v oblasti NTD tím, že zachovají financování léčebných programů ve federálním rozpočtu letos i v příštích letech. Jak František připomněl členům Kongresu: „Kolik se toho jen v prvních letech třetího tisíciletí učinilo pro pozvednutí lidí z extrémní chudoby! Vím, že sdílíte moje přesvědčení, že je zapotřebí udělat mnohem více a že ani v dobách krize a hospodářských těžkostí se nesmí vytratit duch globální solidarity.“

Na mezinárodní úrovni nás povzbudilo, že členské země OSN přiřadily boji proti NTD vysokou prioritu v rozvojové agendě po roce 2015. Zejména stojí za zmínku, že do monitorovacího rámce SDG byl zařazen globální indikátor NTD – „počet lidí vyžadujících zákrok proti zanedbávaným tropickým nemocem“. To pomůže zajistit, že si NTD v příštích 15 letech konečně získají takovou pozornost, jakou si zaslouží.

Jedním z nejzákladnějších kroků, které můžeme učinit, abychom překonali to, co František nazývá „globalizací lhostejnosti“, je spojit se v podpoře rozhodného a měřitelného postupu proti NTD. Zavedení globální metriky, která by měřila náš pokrok na cestě k jejich kontrole a definitivní eliminaci, je skutečným projevem naší solidarity s chudými.

Fake news or real views Learn More

Ve svém projevu v OSN nám František připomněl klíčovou zásadu: „Nehledě na naše plány a programy máme co do činění se skutečnými muži a ženami, kteří žijí, bojují a trpí a jsou často nuceni žít v obrovské chudobě, zbaveni veškerých práv.“ Nedokážeme-li navzdory všem technologickým pokrokům a nevídaným darům soukromého sektoru změnit nelehký úděl nejchudších lidí za cenu pouhých pár centů na osobu, jak můžeme očekávat, že překonáme náročnější a nákladnější problémy, jimž v oblasti zdravotnictví a rozvoje čelíme?

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.