26

Pět lekcí populistického vládnutí

VARŠAVA – Jarosław Kaczyński, de facto vůdce Polska, se stal vedle Donalda Trumpa představitelem populistické hrozby pro západní model demokracie. S očekáváním Trumpovy inaugurace do úřadu amerického prezidenta 20. ledna je záhodno připomenout si první rok populistické vlády v Polsku. Výsledky totiž byly jiné, než se čekalo.

Konvenční vidění toho, co čeká USA (a možná také Francii a Holandsko) v roce 2017, je nevypočitatelný vládce, co bude schvalovat rozporuplná opatření, která budou primárně prospěšná těm bohatým. Chudí ztratí, protože populisté nemají v plánu obnovovat výrobní pracovní místa, navzdory slibům. A bude pokračovat masivní příval migrantů a uprchlíků, protože populisté nemají žádný plán na řešení jádra těchto problémů. Ve výsledku to budou populistické vlády, které se – neschopny efektivní vlády – rozdrobí a jejich vůdci budou buď čelit obžalobě, nebo se jim nepodaří znovu vyhrát volby.

Kaczyński čelil podobným očekáváním. Liberální Poláci si mysleli, že bude pracovat ve prospěch bohatých, vytvoří chaos a brzy udělá chybu – což je přesně to, co se stalo v letech 2005-2007, když naposledy vládla Polsku Kaczyńského strana Právo a spravedlnost (PiS).

Liberálové se však mýlili. PiS se transformovala z ideologického nic do strany, která byla schopna připravit šokující změny s rekordní rychlostí a efektivitou. Jiné země, které v současnosti očekávají populistickou vládu, by měly vzít na vědomí její hlavní charakteristické znaky.