5

Nová mise pro Světovou banku

WASHINGTON, DC – Zelená revoluce je pokládána za jeden z největších úspěchů v dějinách hospodářského rozvoje. V 60. a 70. letech proměnilo vytvoření a zavedení obilných odrůd s vysokým výnosem indickou ekonomiku a ve velké části rozvojového světa zachránilo miliardy lidí před hladověním.

Budoucnost instituce, která stála za zelenou revolucí – konsorcia 15 výzkumných center z celého světa s názvem Poradní skupina pro mezinárodní zemědělský výzkum (CGIAR) –, je však dnes v ohrožení. Světová banka, jeden z jejích hlavních financovatelů, totiž zvažuje ukončení její finanční podpory.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and other Project Syndicate contributors assess the most important risks.

Toto rozhodnutí by bylo dost znepokojivé i samo o sobě. Posláním CGIAR je globální potravinová bezpečnost a základní zemědělský výzkum má obrovský potenciál poskytovat ekonomický přínos chudým lidem ve světě. Ještě znepokojivější je však signál, který Světová banka vysílá: totiž že už nebude podporovat podfinancované globální veřejné statky, které jsou klíčové pro zachování sociálního, ekonomického a politického pokroku minulého století.

Navrhované škrty CGIAR jsou součástí snahy Světové banky snížit svůj rozpočet na administrativu o 400 milionů dolarů – s tímto závazkem přišel v roce 2013 prezident této instituce Jim Yong Kim. V současnosti poskytuje Světová banka CGIAR grant ve výši 50 milionů dolarů ročně; ten by se snížil o 20 milionů dolarů, přičemž je možné, že během několika let by došlo k utlumení celého grantu.

Samy o sobě by tyto peníze nebyly pro žádnou z obou organizací nikterak zásadní. Projednávaná čísla jsou titěrná ve srovnání s 52 miliardami dolarů, které dárci Světové banky věnovali v roce 2013 na boj proti globální chudobě a poskytnutí pomoci nízkopříjmovým zemím. Pro CGIAR by navrhované škrty byly sice bolestné, avšak ne zničující; v roce 2013 vynaložilo toto uskupení na financování svých aktivit částku 984 milionů dolarů.

Světová banka – jako čelní globální rozvojová instituce – však svým krokem v podstatě deklaruje, že zemědělský výzkum není rozvojovou prioritou. Finance pro CGIAR rozhodně nejsou jediným ohroženým zdrojem financování. Světová banka zvažuje také seškrtání drobných, ale katalyzujících příspěvků organizaci Global Development Network, která financuje výzkumníky v rozvojových zemích. V ohrožení je rovněž podpora uskupení Extractive Industries Transparency Initiative, jež prosazuje zveřejňování smluv týkajících se přírodních zdrojů v zájmu omezování korupce, a také financování Speciálního programu pro výzkum a výcvik v oblasti tropických nemocí. Tyto a další programy zatím podporuje takzvaný Nástroj Světové banky pro rozvojové granty, který byl vybrán jako možný terč administrativních rozpočtových škrtů.

Peníze poskytované Světovou bankou na podporu zajišťování globálních veřejných statků souvisejících s rozvojem nikdy netvořily významnou část jejích výdajů. Částka ve výši zhruba 200 milionů dolarů ročně, kterou banka vynakládala na podporu CGIAR a dalších příjemců grantů, je nesrovnatelná s poskytnutými půjčkami, jejichž objem dosáhl v roce 2012 částky 35 miliard dolarů. Navrhované škrty by však postihly právě tu oblast činnosti banky, která by se neměla omezovat, nýbrž rozšiřovat.

Jistě, Světová banka nebyla při svém zrodu zamýšlena jako poskytovatel grantů institucím pracujícím v oblasti globálních veřejných statků. Jejím primárním cílem bylo – a stále je – poskytování půjček a technické pomoci vládám. Stojí však za zaznamenání, že v poměru k suverénním půjčkám, soukromým investicím a penězům zasílaným migranty do domoviny se důležitost Světové banky pro finance rozvojových zemí v jednadvacátém století značně snížila.

Protože jdou její půjčky či garance ruku v ruce se znalostmi a radami, nabízí Světová banka stále životaschopný produkt. Jak už jsem však uvedla dříve, měla by mít i další. Jako první a jediná plně globální rozvojová instituce na světě má skvělou pozici – a také zodpovědnost – k tomu, aby pomáhala podporovat, financovat a stanovovat priority při řízení globálních veřejných statků.

Je načase, aby se této věci ujala jedna nebo více členských vlád Světové banky. Rychlá reakce této instituce na nedávnou pandemii eboly slouží jako působivý příklad její schopnosti řešit palčivé globální problémy. Mezinárodní společenství se navíc letos dohodne na cílech trvale udržitelného rozvoje – úkolech, jimž by velmi prospěly investice do oblastí, jako jsou zemědělský výzkum a vývoj, snaha o optimalizaci využívání pozemků a vody a ochrana lesů.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Spojené státy v úzké spolupráci s Německem, Velkou Británií a Čínou by měly být schopné poskytnout v tomto ohledu Světové bance jasný mandát. Mise banky pro jednadvacáté století – pomáhat státům s financováním rozvoje – zůstane v dohledné budoucnosti životně důležitou. Existuje však také prostor pro to, aby Světová banka posunula těžiště své činnosti pro jednadvacáté století dál a kladla zvýšený důraz na jednu z klíčových podmínek rozvoje: starostlivé řízení a ochranu globálních veřejných statků.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.