Skip to main content

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated Cookie policy, Privacy policy and Terms & Conditions

holder1_ Tom StoddartGetty Images_girl water Tom Stoddart/Getty Images

Klimatická agenda zaměřená na ženy

LONDÝN – Počínaje mediálně sledovanou plavbou dospívající aktivistky Grety Thunbergové na člunu s nulovými emisemi přes Atlantik na Valné shromáždění OSN do New Yorku a konče šířením klimatických protestů, svět si dnes naléhavěji než kdykoliv dříve uvědomuje klimatickou hrozbu. Toto zvýšené povědomí se však zatím nepřetavilo do společné akce vedoucích světových představitelů za účelem zmírnění klimatických změn, natožpak do cílené snahy ochránit nejzranitelnější skupiny – počínaje ženami a dívkami.

Fakta hovoří sama za sebe. U žen existuje vyšší pravděpodobnost než u mužů, že budou žít v chudobě, a vzhledem ke genderově předurčeným společenským rolím, které kopírují nerovnováhy ve společensko-ekonomickém postavení, jsou ženy a dívky obzvláště zranitelné vůči široké paletě klimatických důsledků, včetně zhoršeného přístupu k vodě, potravinám, přístřeší a životně důležitým službám.

Není žádným překvapením, že 80% lidí vysídlených v důsledku klimatických změn představují ženy. Navíc je u žen pravděpodobnější než u mužů, že budou kvůli klimatickým katastrofám trpět zvýšenou pracovní zátěží a ztrátou příjmu. V Jižním Súdánu – jedné z nejrychleji se oteplujících zemí světa – donutily sucha a záplavy dívky a ženy chodit pro dříví a pro vodu dále než předtím, což je časově náročná a potenciálně nebezpečná změna.

A protože je naplňování potřeb domácnosti v oblasti energie, vody a potravin stále obtížnější, dívky jsou často odhlašovány ze školy nebo provdávány v mladém věku. To zvyšuje již existující nerovnost a prohlubuje zranitelnost těchto dívek.

U žen je také pravděpodobnější, že se budou potýkat se zdravotními následky ovlivněnými klimatem, jako jsou podvýživa či malárie, nebo že zemřou v důsledku přírodních katastrof typu sucha a záplav. Zpráva organizace Oxfam zjistila, že v Indii, Indonésii a na Srí Lance přežilo cunami v roce 2004 téměř třikrát více mužů než žen. Během zemětřesení v Nepálu v roce 2015 se zase mnoho těhotných žen nedokázalo dostat do zdravotnického centra, což zvýšilo riziko těhotenských komplikací, či dokonce úmrtí.

Světová zdravotnická organizace uvádí, že vliv pohlaví na pravděpodobnost přežití přírodních katastrof bývá vyšší v případě závažnějších katastrof a tam, kde mají ženy horší společensko-ekonomické postavení. Jinými slovy nemůžeme vyřešit klimatickou krizi, pokud se nebudeme zaobírat krizí rovnosti pohlaví.

Subscribe now
ps subscription image no tote bag no discount

Subscribe now

Subscribe today and get unlimited access to OnPoint, the Big Picture, the PS archive of more than 14,000 commentaries, and our annual magazine, for less than $2 a week.

SUBSCRIBE

Nenechme se mýlit: krize rovnosti pohlaví skutečně existuje. Naše partnerství Equal Measures 2030 nedávno začalo sledovat takzvaný SDG Gender Index, který analyzuje údaje o většině ze sedmnácti cílů trvale udržitelného rozvoje z 129 zemí, v nichž žije 95% světových dívek a žen. Na základě ukazatelů typu zranitelnosti vůči klimatickým změnám, zdraví, ekonomických příležitostí, vlastnických práv a genderově motivovaného násilí jsme u každé země vypočítali skóre. Na stobodové stupnici dosáhl celosvětový průměr pouhých 65,7 bodu – což je sotva obstojná známka –, přičemž žádná země nedosáhla plné rovnosti pohlaví, jak ji předpokládá SDG5.

Pokud jde o SDG13 – „podniknout naléhavé kroky v boji proti klimatickým změnám a jejím dopadům“ –, náš průzkum se zabýval třemi tématy. Prvním byla celková klimatická zranitelnost. Ta se u jednotlivých zemí a regionů liší: například v oblasti Asie a Pacifiku klimatické změny už dnes každoročně postihují více než 100 milionů lidí. Imunní však není nikdo.

U druhého tématu – závazek státu ke snižování rizika katastrof – získalo výborné skóre jen 15 ze 129 zemí (11%). V době, kdy se svět potýká s klimatickou krizí, by se přitom státy měly snažit katastrofy předvídat a připravovat se na ně s cílem ochránit nejzranitelnější.

Třetí téma – zastoupení žen v politickém procesu souvisejícím s klimatickými změnami – přineslo podobně skličující výsledky. Ačkoliv výzkum ukazuje, že vyšší participace žen na politickém procesu vede k lepším výsledkům včetně nižší nerovnosti, ženy na celém světě mají v orgánech rozhodujících o klimatické politice stále nedostatečné zastoupení.

Co by bylo zapotřebí k tomu, aby země začaly dělat pokroky v hluboce provázaných cílech SDG5 a SDG13? Nabízíme sedm doporučení.

·        Zlepšit plánování, vytvářet genderově neagregované databáze s informacemi o marginalizovaných a zranitelných komunitách.

·        Posílit zodpovědnost vyžadováním, aby vlády udržovaly otevřený přístup k datům.

·        Zlepšit koordinaci mezi vládními ministerstvy a dalšími příslušnými orgány.

·        Prosazovat inovativní a cílené iniciativy, jako je nový společný program Asijsko-pacifického centra zdrojů a výzkumu pro ženy (ARROW) a Dánského sdružení pro plánování rodičovství, který se zaměřuje na průsečík klimatické zranitelnosti a otázky sexuálního a reprodukčního zdraví a práv.

·        Zvýšit zastoupení žen v národních i globálních rozhodovacích orgánech pracujících na klimatických a s nimi souvisejících otázkách.

·        Vyvíjet řešení odrážející perspektivy žen dotčených klimatickými změnami.

·        Zavázat se – a tento závazek naplňovat – k ambicióznějším krokům v oblasti klimatických změn a rovnosti pohlaví, počínaje zářijovým klimatickým summitem OSN.

Při řešení komplexních otázek může být lákavé přistupovat na falešné kompromisy, kdy vedoucí představitelé tvrdí, že si musí vybrat mezi kroky ve dvou různých oblastech. Cíle SDG13 však nelze dosáhnout bez pokroku v oblasti cíle SDG5 a nemůžeme čekat, že dosáhneme SDG5 dříve, než podnikneme kroky v oblasti SDG13.

To platí pro celou agendu SDG: budou-li se jednotlivé země snažit prosazovat jednotlivé cíle izolovaně, nedosáhnou žádného z nich. Zoufale zapotřebí jsou ambiciózní, koordinované a široce pojaté strategie.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

Help make our reporting on global health and development issues stronger by answering a short survey.

Take Survey

https://prosyn.org/3y45hvJcs;
  1. haass107_JUNG YEON-JEAFP via Getty Images_northkoreanuclearmissile Jung Yeon-Je/AFP via Getty Images

    The Coming Nuclear Crises

    Richard N. Haass

    We are entering a new and dangerous period in which nuclear competition or even use of nuclear weapons could again become the greatest threat to global stability. Less certain is whether today’s leaders are up to meeting this emerging challenge.

    0