4

Jak rozumně užívat antibiotika

LONDÝN – Má-li svět vyřešit problém antimikrobiální rezistence, potřebuje nejen nové léky, ale i nové chování – všech nás sedmi miliard. Kvůli špatnému užívání a nadužívání antibiotik jsou běžné infekce typu pneumonie a tuberkulózy stále rezistentnější vůči stávající léčbě; v některých případech se staly zcela imunními.

Tato hrozba má globální rozsah. Podle Komise pro hodnocení antimikrobiální rezistence, jejímž jsem předsedou, usmrtí rezistentní infekce nejméně 700 000 lidí ročně. Pokud se pro řešení tohoto problému nebude nic dělat, pak by do roku 2050 mohlo umírat přibližně deset milionů lidí ročně na dříve léčitelná onemocnění.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Vývoj nových léků představuje důležitou složku koordinovaného boje proti antimikrobiální rezistenci. Nebude však dostatečný. Kromě něj musíme také snížit naši poptávku po antibiotikách a pochopit, že tato léčiva mohou někdy napáchat víc škody než užitku. Podle jednoho odhadu je téměř polovina všech antibiotik předepsaných ve Spojených státech nevhodných či nepotřebných. Prudké zvýšení rezistence vůči antibiotikům proto těžko může někoho překvapit.

Pro obrat tohoto trendu bude stěžejní, aby zmíněný problém lépe chápali lidé. Většina jich buďto vůbec neví, co to antimikrobiální rezistence je, nebo se mylně domnívá, že se rezistentním stává tělo jednotlivce – nikoliv bakterie samotná. Lepší pochopení otázky, kdy nasadit antibiotika a jak je efektivně dávkovat, napomůže lidem k jejich zodpovědnému užívání.

Potřebujeme podobné kampaně, jakou představila australská dobročinná organizace NPS MedicineWise, která vyhlásila soutěž na videa podporující veřejnou osvětu v oblasti užívání antibiotik. Výsledkem byla řada krátkých vtipných filmů, které jednoduše a humorně vysvětlovaly, jak lze antibiotika zneužívat.

Tyto druhy snah jsou zapotřebí po celém světě, ale zejména v největších a nejrychleji rostoucích zemích. Státy skupiny BRIC – Brazílie, Rusko, Indie a Čína – spotřebovávají méně antibiotik na osobu než USA. Rychle však dohánějí zpoždění, neboť tempo jejich spotřeby antibiotik je vyšší než tempo hospodářského růstu.

Pesimisté budou tvrdit, že lidské chování lze těžko změnit, zvláště pokud to předpokládá vysvětlit nevzdělanému publiku vědeckou podstatu mikrobů. Tento typ uvažování dává vzpomenout na jeden z nejodpornějších argumentů proti zajištění dostupnosti léků proti HIV pacientům v zemích s nižšími příjmy: lidé v Africe nemají hodinky, takže nebudou schopni užívat třikrát denně antiretrovirální léky.

Jak ovšem ukázali vědci, Afričané jsou ve skutečnosti naprosto způsobilí spolehlivě absolvovat antoretrovirální léčbu – mnohdy způsobilejší než Severoameričané. Organizace UNAIDS ostatně v červenci oznámila, že se s předstihem podařilo splnit cíl zajistit do konce roku 2015 život zachraňující léčbu HIV pro 15 milionů lidí.

Každý rok 1. prosince zdůrazní Světový den AIDS naléhavost této otázky a zvýší globální povědomí. Podobnou aktivitu potřebujeme i pro řešení nástrah antimikrobiální rezistence. Evropský den povědomí o antibiotikách připadající na 18. listopad je dobrý začátek; zároveň však musíme nacházet nové a nápadité způsoby, jak toto poselství šířit.

Technologické inovace přinášejí nevídané příležitosti oslovovat lidi přímo. Zhruba 95% Číňanů a 75% Indů pravidelně používá mobilní telefon. V oblastech s vysokou gramotností může být rychlou a efektivní formou, jak šířit sdělení, zasílání textových zpráv. Výzkum provedený v Evropě a v USA ukazuje, že 90% textových zpráv je přečteno do tří minut po obdržení.

Dalším mocným a relativně levným nástrojem, jak oslovit miliony lidí, jsou sociální média. V Číně, která je s 641 miliony uživatelů největší světovou internetovou základnou, používá 80% lékařů chytré telefony k pracovním účelům včetně poskytování lékařských rad přes sociální média, přičemž někteří lékaři mají miliony odběratelů. Angažování těchto lékařských superstar sociálních médií, aby poskytovaly veřejnosti osvětu o naléhavém problému antimikrobiální rezistence, představuje úžasnou příležitost.

Protikuřácká kampaň v sociálních médiích pod vedením Světové zdravotnické organizace je dalším modelem, který by se dal napodobit. Příspěvky čínských celebrit posloužily ke zvýšení povědomí o zákonu, jenž zakázal kouření ve vnitřních veřejných prostorách.

V některých koutech světa bude nejlepším způsobem boje proti rezistenci na léky podněcování takových změn chování, které sníží šíření infekcí a minimalizují potřebu léčby. Skvělým začátkem je správné mytí rukou. Chytrá indická kampaň s názvem SuperAmma využila záběrů lidí vystavených nehygienickým situacím k podpoře mytí rukou. Kampaň úspěšně a trvale zvýšila pravidelné mytí rukou z 1% osob z oslovených skupin na přibližně 30%.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Náklady na globální snahu zvýšit povědomí o hrozbě antimikrobiální rezistence by byly nicotné v porovnání s částkou vynaloženou na vývoj nových léků a technologií, u nichž navíc potrvá léta, než se stanou dostupnými. Státy by měly naléhavě zahájit vzdělávací kampaně a začít měnit chování. Společně se můžeme zbavit svých špatných návyků v oblasti užívání antibiotik.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.