Oil well grandriver/Getty Images

Měnící se energetická geopolitika

TOKIO – Když Národní zpravodajská rada (NIC) Spojených států zveřejnila v roce 2008 svou publikaci Globální trendy 2025, byla klíčovou predikcí této zprávy tvrdší energetická konkurence. Čínská poptávka rostla a zdroje mimo státy OPEC, například v Severním moři, se vyčerpávaly. Po dvou desetiletích nízkých a relativně stabilních cen se v roce 2006 ceny ropy vyšplhaly na více než 100 dolarů za barel. Mnozí experti hovořili o „ropném zlomu“ – tedy o tom, že těžba ropy dosáhla vrcholu – a očekávali, že se produkce začne koncentrovat na levném, ale nestabilním Blízkém východě, kde se předpokládalo, že i Saúdská Arábie je plně prozkoumaná a žádná další velká ropná pole už pravděpodobně nebudou nalezena.

USA byly pokládány za zemi, která je stále závislejší na dovozu energie, což bylo spolu s rostoucími cenami chápáno jako velké omezení amerického geopolitického vlivu. Moc se přesunula k producentům.

Analytici NIC sice nezanedbali možnost technologického překvapení, ale zaměřili se na nesprávné technologie. Zdůrazňovali potenciál obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční, větrná a vodní energie, a přitom jim uniklo hlavní číslo programu.

https://prosyn.org/LkgyyjJcs