Oil well grandriver/Getty Images

Měnící se energetická geopolitika

TOKIO – Když Národní zpravodajská rada (NIC) Spojených států zveřejnila v roce 2008 svou publikaci Globální trendy 2025, byla klíčovou predikcí této zprávy tvrdší energetická konkurence. Čínská poptávka rostla a zdroje mimo státy OPEC, například v Severním moři, se vyčerpávaly. Po dvou desetiletích nízkých a relativně stabilních cen se v roce 2006 ceny ropy vyšplhaly na více než 100 dolarů za barel. Mnozí experti hovořili o „ropném zlomu“ – tedy o tom, že těžba ropy dosáhla vrcholu – a očekávali, že se produkce začne koncentrovat na levném, ale nestabilním Blízkém východě, kde se předpokládalo, že i Saúdská Arábie je plně prozkoumaná a žádná další velká ropná pole už pravděpodobně nebudou nalezena.

The Year Ahead 2018

The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

Order now

USA byly pokládány za zemi, která je stále závislejší na dovozu energie, což bylo spolu s rostoucími cenami chápáno jako velké omezení amerického geopolitického vlivu. Moc se přesunula k producentům.

Analytici NIC sice nezanedbali možnost technologického překvapení, ale zaměřili se na nesprávné technologie. Zdůrazňovali potenciál obnovitelných zdrojů, jako jsou sluneční, větrná a vodní energie, a přitom jim uniklo hlavní číslo programu.

Skutečný technologický průlom představovala revoluce v oblasti břidlicové energie. Horizontální vrtání a hydraulické frakování sice nejsou nové technologie, avšak jejich průkopnické využití v břidlicové hornině nové bylo. Do roku 2015 už více než polovina veškerého zemního plynu vytěženého v USA pocházela z břidlic.

Břidlicový boom proměnil USA z dovozce energie v energetického exportéra. Americké ministerstvo energetiky odhaduje, že země má 25 bilionů krychlových metrů technicky dobyvatelného břidlicového plynu, přičemž tyto zásoby spolu s dalšími ropnými a plynovými ložisky by mohly vystačit na dvě století. Mezinárodní energetická agentura dnes očekává, že Severní Amerika bude ve 20. letech energeticky soběstačná. Kapacity vybudované za účelem dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) prošly rekonstrukcí tak, aby mohly zpracovávat export.

Rovněž světové trhy se proměnily. Trh s plynem byl dříve geograficky omezený, neboť byl závislý na plynovodech. To poskytlo tržní sílu Rusku, které jí využívalo k uplatňování politických a hospodářských pák na evropské sousedy. LNG propůjčil trhu s plynem určitý stupeň flexibility a snížil ruský vliv. V roce 2005 dováželo LNG pouhých 15 zemí; dnes se jejich počet ztrojnásobil.

Břidlicové vrty jsou navíc díky menšímu měřítku mnohem citlivější na výkyvy tržních cen. Spouštět a uzavírat mnohaleté miliardové investice do tradičních ropných a plynových polí je obtížné; břidlicové vrty jsou však menší, levnější a snáze se „zapínají a vypínají“ podle měnících se cen. To znamená, že se z USA stal takzvaný „swing producer“ schopný vyrovnávat nabídku a poptávku na globálním trhu s fosilními palivy.

Jak ve své chytré nové knize Štěstí spadlé do klína poznamenává Meghan O’Sullivanová z Harvardovy univerzity, břidlicová revoluce má pro americkou zahraniční politiku řadu důsledků. Autorka tvrdí, že nová energetická hojnost zvyšuje americkou sílu. Výroba břidlicové energie podporuje ekonomiku a vytváří více pracovních míst. Snížení dovozu pomáhá platební bilanci. Nové daňové příjmy vylepšují vládní rozpočty. Levnější energie posiluje mezinárodní konkurenceschopnost, a to zejména u energeticky náročných sektorů, jako jsou petrochemický průmysl, produkce hliníku, ocelářství a další.

Existují i domácí politické dopady. Jeden z nich je psychologický. Mnozí lidé v USA i v zahraničí už nějakou dobu přijímají mýtus o americkém úpadku. Jako důkaz se přitom často uváděla sílící závislost na dovozu energie. Břidlicová revoluce to změnila a ukázala kombinaci podnikatelského ducha, vlastnických práv a kapitálových trhů, jež představuje základní sílu země. V tomto smyslu břidlicová revoluce také zvýšila americkou měkkou sílu.

Skeptikové tvrdí, že nižší závislost na dovozech energie způsobí, že se USA přestanou angažovat na Blízkém východě. To je ovšem špatný výklad energetické ekonomie. Závažný zlom typu války nebo teroristického útoku, který by zastavil dopravu ropy a plynu přes Hormuzský průliv, by vyšrouboval ceny na velmi vysokou úroveň v Americe i u našich spojenců v Evropě a Japonsku. Kromě toho mají USA v regionu kromě ropy i řadu jiných zájmů, například nešíření jaderných zbraní, ochranu Izraele, lidská práva a boj proti terorismu.

USA jsou možná obezřetné, aby se na Blízkém východě neangažovaly příliš, ale to odráží spíše jejich zkušenost s nákladnou invazí do Iráku a všeobecným chaosem po revolucích arabského jara než iluzi, že břidlice vytváří politickou „energetickou nezávislost“. Americká schopnost použít ropné sankce k donucení Íránu, aby usedl k jednacímu stolu a ukončil vlastní jaderný program, závisela nejen na ochotě Saúdů nahradit výpadek íránského exportu v objemu milionu barelů denně, ale i na všeobecných očekáváních, jež vytvořila břidlicová revoluce.

Mezi další přínosy břidlicové energie pro americkou zahraniční politiku patří snižující se schopnost zemí jako Venezuela využívat ropu k nákupu hlasů v Organizaci spojených národů a v regionálních uskupeních malých karibských států, případně omezená schopnost Ruska vydírat sousední země hrozbou přerušení dodávek plynu. Stručně řečeno došlo v energetické geopolitice k zásadnímu posunu.

Ačkoliv budoucí vývoj cen energií nemůže nikdo znát, příznivé světové ceny mohou ještě nějakou dobu přetrvávat. Technologie i politika by však samozřejmě mohly postavit tuto předpověď na hlavu. Technologické pokroky by mohly zvýšit nabídku a stlačit ceny; v případě politiky je pravděpodobnější, že naruší nabídku a způsobí vzestup cen. Je však nepravděpodobné, že by podobné disrupce byly v době po břidlicové revoluci prudké nebo dlouhodobé, což činí z břidlicové revoluce i revoluci geopolitickou.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/LkgyyjJ/cs;
  1. Chris J Ratcliffe/Getty Images

    The Brexit Surrender

    European Union leaders meeting in Brussels have given the go-ahead to talks with Britain on post-Brexit trade relations. But, as European Council President Donald Tusk has said, the most difficult challenge – forging a workable deal that secures broad political support on both sides – still lies ahead.

  2. The Great US Tax Debate

    ROBERT J. BARRO vs. JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS on the impact of the GOP tax  overhaul.


    • Congressional Republicans are finalizing a tax-reform package that will reshape the business environment by lowering the corporate-tax rate and overhauling deductions. 

    • But will the plan's far-reaching changes provide the boost to investment and growth that its backers promise?


    ROBERT J. BARRO | How US Corporate Tax Reform Will Boost Growth

    JASON FURMAN & LAWRENCE H. SUMMERS | Robert Barro's Tax Reform Advocacy: A Response

  3. Murdoch's Last Stand?

    Rupert Murdoch’s sale of 21st Century Fox’s entertainment assets to Disney for $66 billion may mark the end of the media mogul’s career, which will long be remembered for its corrosive effect on democratic discourse on both sides of the Atlantic. 

    From enabling the rise of Donald Trump to hacking the telephone of a murdered British schoolgirl, Murdoch’s media empire has staked its success on stoking populist rage.

  4. Bank of England Leon Neal/Getty Images

    The Dangerous Delusion of Price Stability

    Since the hyperinflation of the 1970s, which central banks were right to combat by whatever means necessary, maintaining positive but low inflation has become a monetary-policy obsession. But, because the world economy has changed dramatically since then, central bankers have started to miss the monetary-policy forest for the trees.

  5. Harvard’s Jeffrey Frankel Measures the GOP’s Tax Plan

    Jeffrey Frankel, a professor at Harvard University’s Kennedy School of Government and a former member of President Bill Clinton’s Council of Economic Advisers, outlines the five criteria he uses to judge the efficacy of tax reform efforts. And in his view, the US Republicans’ most recent offering fails miserably.

  6. A box containing viles of human embryonic Stem Cell cultures Sandy Huffaker/Getty Images

    The Holy Grail of Genetic Engineering

    CRISPR-Cas – a gene-editing technique that is far more precise and efficient than any that has come before it – is poised to change the world. But ensuring that those changes are positive – helping to fight tumors and mosquito-borne illnesses, for example – will require scientists to apply the utmost caution.

  7. The Year Ahead 2018

    The world’s leading thinkers and policymakers examine what’s come apart in the past year, and anticipate what will define the year ahead.

    Order now