2

Jak účet za uprchlíky platí chudé země

PAŘÍŽ – Syrská uprchlická krize obrátila pozornost na potřebu zkvalitnit řízení uprchlických toků během krizí. Znepokojivá je zejména jedna věc: za úsilí bohatých zemí možná platí vysokou nepřímou cenu chudé státy.

Data ukazují, že značná část nákladů spojených s přílivem uprchlíků a uchazečů o azyl do některých evropských zemí se vykazuje jako oficiální rozvojová pomoc (ODA) – Komise pro rozvojovou pomoc OECD (DAC) používá tento ukazatel ke sledování mezinárodních výdajů na pomoc. V důsledku toho zbývá méně prostředků z ODA k vytváření, udržování či rozšiřování hospodářských rozvojových projektů v chudých zemích.

V roce 2015 vynaložily členské státy DAC pocházející z Evropské unie 9,7 miliardy dolarů ze svých ODA rozpočtů na přibližně 1,2 milionu uchazečů o azyl ve vlastních zemích. Pro srovnání: do Sýrie, Afghánistánu, Somálska, Jižního Súdánu a Súdánu – což je pětice států, z nichž uprchlo nejvíce uchazečů o azyl – poslaly tyto země ODA ve výši 3,2 miliardy dolarů.

Pravidlo umožňující dárcům vykazovat takzvané „vnitrodárcovské“ náklady spojené s uprchlíky jako ODA bylo zavedeno v roce 1988 ve směrnicích statistického výkaznictví OECD-DAC. Zpočátku ho využívalo jen málo dárců DAC. Od roku 2010 do roku 2015 se však procento celkové ODA vykázané jako vnitrodárcovské výdaje více než ztrojnásobilo, a to z 2,7% na 9,1%.