7

Mikroekonomie pro všechny

TOULOUSE – Posledních padesát let vyučují přední světové univerzity mikroekonomii nazíranou prizmatem Arrow-Debreuova modelu všeobecné konkurenční rovnováhy. Tento model, jenž formalizuje ústřední myšlenku Bohatství národů Adama Smitha, ztělesňuje krásu, prostotu a absenci realismu dvou základních teorémů konkurenční rovnováhy v kontrastu s neuspořádaností a složitostí modifikací, které ekonomové formulovali ve snaze lépe zachytit skutečné fungování světa. Jinými slovy platí, že zatímco se vědci snaží pochopit složité situace z reálného světa, studenti se zabývají nerealistickými hypotetickými případy.

Tento vzdělávací přístup pramení převážně z rozumné myšlenky, že rámec pro úvahy o ekonomických problémech je pro studenty užitečnější než všehochuť modelů. Začala ho však zatěžovat jiná, škodlivější představa: jelikož se odchylky od Arrow-Debreuova modelu stávají realističtějšími a tím i složitějšími, jsou méně vhodné pro učebnu. Jinými slovy by se „reálné“ mikroekonomické uvažování mělo přenechat expertům.

Jistě, základní modely – například teorie monopolu a prostého oligopolu, teorie veřejných statků nebo jednoduchá teorie asymetrických informací – mají jistou vzdělávací hodnotu. Málokterý vědec však s nimi skutečně pracuje. Základní teorie výzkumu mikroekonomie – neúplné kontrakty, dvoustranné trhy, analýza rizik, mezičasová volba, tržní signály, mikrostruktura finančního trhu, optimální zdanění a konstrukce mechanismů – jsou mnohem složitější a vyžadují mimořádný důvtip, aby nepůsobily neelegantně. Vzhledem k tomu se v učebnicích většinou neobjevují.

Koneckonců se učebnice mikroekonomie nejméně dvě desítky let prakticky nezměnily. V důsledku toho mají vysokoškolští studenti problémy pochopit dokonce i abstrakty vědeckých pojednání o složitých reprezentacích mikroekonomické reality, jež plní vědecké žurnály. A v mnoha oblastech – jako jsou například antitrustová analýza, konstrukce aukcí, zdanění, ekologická politika nebo průmyslová a finanční regulace – začaly být jejich aplikace na hospodářskou politiku pokládány za doménu specialistů.