Muslim architecture

Cesta k novému islámskému zlatému věku

ŠARDŽÁ – Historické přispění muslimského světa k vědě a vzdělanosti bylo mimořádné. Islámský „zlatý věk“ – během něhož učenost a učení napříč muslimským světem vzkvétaly – trval staletí a zahrnoval založení prvních světových univerzit. Dnes však země s muslimskou majoritou za zbytkem světa v oblasti vzdělávání a výzkumu významně zaostávají. To se musí změnit, má-li region poskytnout své bobtnající populaci moderní pracovní místa a lepší život a držet krok s globálním vývojem.

Za dnešního stavu se do nejúspěšnější stovky v mezinárodním žebříčku probojovala pouhá jedna univerzita v muslimském světě – turecká Blízkovýchodní technická univerzita – a v různých jiných seznamech nejlepších 400 vysokých škol najdeme jen zhruba desítku. Na vysokoškolské úrovni neexistují pro přírodní vědy a matematiku standardizované mezinárodní testy, ale podle Trendů v mezinárodní výuce matematiky a přírodních věd a Programu pro mezinárodní hodnocení žáků studenti po čtyřech, osmi a deseti letech ve škole v muslimském světě dosahují v těchto předmětech výsledků pod celosvětovým průměrem. A tato propast se oproti studentům jinde rozšiřuje.

Navíc v poměru k počtu obyvatel a finančním možnostem je nepřiměřeně nízká vědecká produkce – jak podle počtu publikací a citací v mezinárodních časopisech, tak podle patentů. Muslimské země vynakládají na výzkum a vývoj v průměru jen 0,5 % svého HDP, přičemž celosvětový průměr činí 1,78 % HDP a v OECD přesahuje 2 %. Počet osob pracujících ve vědeckých oborech je v muslimském světě také zřetelně pod globálním průměrem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/mul7uMG/cs;