Muslim architecture

Cesta k novému islámskému zlatému věku

ŠARDŽÁ – Historické přispění muslimského světa k vědě a vzdělanosti bylo mimořádné. Islámský „zlatý věk“ – během něhož učenost a učení napříč muslimským světem vzkvétaly – trval staletí a zahrnoval založení prvních světových univerzit. Dnes však země s muslimskou majoritou za zbytkem světa v oblasti vzdělávání a výzkumu významně zaostávají. To se musí změnit, má-li region poskytnout své bobtnající populaci moderní pracovní místa a lepší život a držet krok s globálním vývojem.

Za dnešního stavu se do nejúspěšnější stovky v mezinárodním žebříčku probojovala pouhá jedna univerzita v muslimském světě – turecká Blízkovýchodní technická univerzita – a v různých jiných seznamech nejlepších 400 vysokých škol najdeme jen zhruba desítku. Na vysokoškolské úrovni neexistují pro přírodní vědy a matematiku standardizované mezinárodní testy, ale podle Trendů v mezinárodní výuce matematiky a přírodních věd a Programu pro mezinárodní hodnocení žáků studenti po čtyřech, osmi a deseti letech ve škole v muslimském světě dosahují v těchto předmětech výsledků pod celosvětovým průměrem. A tato propast se oproti studentům jinde rozšiřuje.

Navíc v poměru k počtu obyvatel a finančním možnostem je nepřiměřeně nízká vědecká produkce – jak podle počtu publikací a citací v mezinárodních časopisech, tak podle patentů. Muslimské země vynakládají na výzkum a vývoj v průměru jen 0,5 % svého HDP, přičemž celosvětový průměr činí 1,78 % HDP a v OECD přesahuje 2 %. Počet osob pracujících ve vědeckých oborech je v muslimském světě také zřetelně pod globálním průměrem.

https://prosyn.org/mul7uMGcs