17

Cesta k novému islámskému zlatému věku

ŠARDŽÁ – Historické přispění muslimského světa k vědě a vzdělanosti bylo mimořádné. Islámský „zlatý věk“ – během něhož učenost a učení napříč muslimským světem vzkvétaly – trval staletí a zahrnoval založení prvních světových univerzit. Dnes však země s muslimskou majoritou za zbytkem světa v oblasti vzdělávání a výzkumu významně zaostávají. To se musí změnit, má-li region poskytnout své bobtnající populaci moderní pracovní místa a lepší život a držet krok s globálním vývojem.

Za dnešního stavu se do nejúspěšnější stovky v mezinárodním žebříčku probojovala pouhá jedna univerzita v muslimském světě – turecká Blízkovýchodní technická univerzita – a v různých jiných seznamech nejlepších 400 vysokých škol najdeme jen zhruba desítku. Na vysokoškolské úrovni neexistují pro přírodní vědy a matematiku standardizované mezinárodní testy, ale podle Trendů v mezinárodní výuce matematiky a přírodních věd a Programu pro mezinárodní hodnocení žáků studenti po čtyřech, osmi a deseti letech ve škole v muslimském světě dosahují v těchto předmětech výsledků pod celosvětovým průměrem. A tato propast se oproti studentům jinde rozšiřuje.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

Navíc v poměru k počtu obyvatel a finančním možnostem je nepřiměřeně nízká vědecká produkce – jak podle počtu publikací a citací v mezinárodních časopisech, tak podle patentů. Muslimské země vynakládají na výzkum a vývoj v průměru jen 0,5 % svého HDP, přičemž celosvětový průměr činí 1,78 % HDP a v OECD přesahuje 2 %. Počet osob pracujících ve vědeckých oborech je v muslimském světě také zřetelně pod globálním průměrem.

Do prověření žalostného stavu vědy v muslimském světě a stanovení způsobu, jak by univerzity mohly přispět ke zlepšení situace, se před osmnácti měsíci pustila nevládní, nestranická pracovní skupina mezinárodních expertů, již svolala Vědecká iniciativa muslimského světa a Malajsijská skupina průmyslu a vlády pro vyspělé technologie a já jsem ji koordinoval. Lepší porozumění různým obtížím a možným nápravám by vědě umožnilo v muslimském světě opět vzkvétat, což by pro jeho ekonomiky a společnosti mělo dalekosáhlé přínosy.

Při posuzování stavu vědy na vysokých školách v muslimském světě jsme nezohlednili jen rozpočty a výzkum, ale také otázky jako studijní a kariérní postavení žen ve vědě. Rovněž jsme provedli důkladnou revizi – první svého druhu – toho, jak se vědecké obory vyučují na univerzitách v muslimském světě, včetně pedagogických metod, učebnic, jazyka výuky, cenzury „kontroverzních“ témat (například evoluční teorie) a úlohy náboženství v hodinách přírodních věd.

V právě vydané zprávě pracovní skupina dospívá k závěru, že ačkoli celkový stav vědy v muslimském světě zůstává špatný, lze udělat mnoho pro jeho účinné a efektivní zlepšení. Pracovní skupina nabízí akademickým ústavům, národním orgánům tvorby politik a dalším zainteresovaným, jako jsou akademie věd, asociace průmyslu a organizace občanské společnosti, konkrétní doporučení.

Jedním podstatným cílem pro akademické ústavy by mělo být rozvíjení schopnosti studentů přemýšlet tvůrčím způsobem a kriticky uvažovat. Za tímto účelem pracovní skupina doporučuje rozšířit vzdělávání studentů zaměřených na přírodní vědy o humanitní a společenské vědy, jazyky a komunikaci. Zároveň vyzývá k zavádění mezinárodně osvědčených vyučovacích metod, zejména přístupů založených na zjišťování a takzvané „aktivní učení“. Samozřejmě že taková změna by vyžadovala, aby se profesorům dostalo školení v těchto metodách.

Profesory by také bylo vhodné pobídnout, aby se věnovali nejen publikaci dalších studií, ale i psaní učebnic a popularizaci vědy. Toto doporučení může být překvapivé, vzhledem k nízké výzkumné produktivitě muslimského světa. Je však skutečností, že takové snahy přinesou víc prospěchu v reálném životě než úzké zaměření na publikace, které může bezděčně povzbuzovat plagiátorství a pavědy.

Pracovní skupina doporučila, aby orgány tvorby národních politik daly univerzitám víc prostoru k inovacím (zejména v osnovách) a rozvoji (ve výzkumných programech a spolupracích), každé jejím vlastním způsobem, podle jejích silných a slabých míst. Vyzvala také všechny instituce, aby se držely meritokracie a zavrhly fígle, jako jsou úplaty za „spolupráce,“ které mají pozvednout publikace. Rychlé zvýšení hodnocení nikdy nestojí za riziko dlouhodobého narušení dobrého jména.

Tato opatření vyžadují program změny odspodu. Proto teď pracovní skupina zveřejnila otevřenou výzvu univerzitám napříč muslimským světem, aby vstoupily do Sítě excelence přírodovědeckých univerzit (NEXUS). Tato kolegiální skupina, která se sama složí z pracovníků univerzitních samospráv a pedagogických sborů, kteří souhlasí, že změna musí začít zevnitř, bude pod dohledem pracovní skupiny zavádět jí navržená opatření.

Je naděje, že jakmile snažení první skupiny univerzit začne přinášet ovoce, přidají se další instituce. Výsledná energie vyvine tlak na ministerstva, regulační úřady a další orgány tvorby politik, které mohou změnám nejvíc vzdorovat, aby uskutečnily další kroky.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Univerzity jsou uzly výzkumu, kritického myšlení a živé debaty, kde je příští generace nejen vystavena zavedeným faktům a teoriím, ale také se učí rozebírat myšlenky, poukazovat na chyby a přispívat k obohacování a rozšiřování úhrnu našich znalostí. V době, kdy muslimský svět čelí bezprecedentním výzvám, má vytvoření zdravého akademického prostředí nesmírný význam.

Z angličtiny přeložil David Daduč