0

Opuštěná renesance islámu

Děti často sedí v kroužku a hrají tichou poštu. Jedno cosi pošeptá svému sousedovi, ten informaci šeptem předá dalšímu a tak dále, až vzkaz obejde dokola. Jakmile poslední děcko pošeptá zprávu prvnímu, jde už o něco naprosto jiného, než co bylo řečeno na začátku.

Zdá se, že něco podobného se stalo uvnitř islámu. Prorok islámu Muhammad přinesl jedno – a pouze jedno – náboženství. Přesto dnes máme snad tisíc náboženství, která do jednoho tvrdí, že jsou islám.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Muslimové, rozštěpeni jejich odlišnými výklady, nehrají už ve světě úlohu, jakou hráli kdysi. Rozkol mezi šíity a sunnity je tak hluboký, že obě strany odsuzují stoupence druhé větve za odpadlíky, káfiry. Přesvědčení, že víra těch druhých není islám a že její následovníci nejsou muslimové, posiluje bratrovražedné války, v nichž zemřely miliony lidí – a umírají další.

I uvnitř sunnitské a šíitské obce existují rozpory. Sunnité mají čtyři imámy a šíité dvanáct; učení každého z nich je jiné. Pak jsou tu další odlišnosti, mimo jiné drúzové, alaviové a vahhábovci.

Naši ulamá (náboženští učitelé) nás rovněž vedou k tomu, že jejich učení se nesmí zpochybňovat. Islám je víra. Musí se mu věřit. Logika a rozum v něm nehrají žádnou roli. Ale čemu že vlastně musíme věřit, když každá větev islámu si myslí, že ta druhá se mýlí? Korán je konec konců jen jedna kniha, ne dvě nebo tři nebo tisíc.

Podle Koránu je muslim každý, kdo dosvědčí, že „neexistuje žádný jiný bůh (alláh) než Alláh“ a že „Muhammad je jeho rasúlem (poslem)“. Nepřidáme-li žádný další požadavek, pak všichni, kdo vezmou tyto zásady za své, musí být považováni za muslimy. Avšak vzhledem k tomu, že my muslimové rádi doplňujeme další požadavky, které nevycházejí z Koránu, ale z jiných zdrojů, jednota našeho náboženství se rozpadla.

Největším problémem je však zřejmě postupující izolace islámské vzdělanosti – a do velké míry i islámského života – od zbytku moderního světa. Žijeme ve věku vědy, kdy lidé vidí za roh, vidí a slyší dění v kosmu a klonují zvířata. A zdá se, že všechny tyto skutečnosti odporují naší víře v Korán.

Je to tak proto, že ti, kdo interpretují Korán, jsou vzdělaní pouze v náboženství, v jeho zákonech a zvycích, a nejsou tudíž schopni porozumět dnešním zázrakům techniky. Fatwy (právní názory týkající se islámského práva), jež vydávají, se jeví jako nesmyslné a vědecky poučení lidé je nemohou přijmout.

Jeden vzdělaný náboženský učitel například odmítl uvěřit tomu, že člověk přistál na měsíci. Jiní prohlašují, že svět byl stvořen před 2000 lety. Stáří vesmíru a jeho velikost měřená světelnými roky – právě to jsou skutečnosti, jež výlučně nábožensky vzdělaní ulamá nedokážou pochopit.

Tato neschopnost je do velké míry zodpovědná za smutně neutěšenou situaci tolika muslimů. K dnešnímu útisku, zabíjení a pokořování muslimů dochází proto, že jsme slabí, na rozdíl od muslimů minulosti. Můžeme se cítit šikanováni a kritizovat své utlačovatele, ale chceme-li je zastavit, musíme se zamyslet sami nad sebou. Pro své vlastní dobro se musíme změnit. Nemůžeme žádat po těch, kdo nás znevažují, aby se změnili v náš prospěch.

Co je tedy třeba dělat? V minulosti byli muslimové silní, protože byli vzdělaní. Muhammadovým příkazem bylo číst, ale Korán neříká, co máme číst. Tehdy neexistovala „muslimská vzdělanost“, takže číst znamenalo číst vše, co bylo k mání. Raní muslimové četli díla velkých řeckých vědců, matematiků a filozofů. Studovali také spisy Peršanů, Indů a Číňanů.

Výsledkem byl rozkvět vědy a matematiky. Muslimští vzdělanci přispívali k úhrnu vědění a rozvíjeli nové discipliny, například astronomii, geografii a nové matematické obory. Zavedli číslice, čímž umožnili jednoduché a neomezené výpočty.

Avšak kolem patnáctého století, začali ti, kdo byli vzděláni v islámu, potlačovat vědecké bádání. Začali studovat výlučně náboženství, s argumentem, že posmrtný život si zaslouží pouze ti, kdo studují náboženství – obzvlášť islámskou právní vědu. Výsledkem byl intelektuální úpadek právě ve chvíli, kdy Evropa začínala brát vědecké a matematické znalosti za své.

A tak ve chvíli, kdy muslimové intelektuálně upadali, Evropané zahájili svou renesanci a rozvíjeli dokonalejší způsoby naplňování svých potřeb, včetně výroby zbraní, které jim nakonec umožnily dominovat světu.

Naproti tomu muslimové fatálně oslabili svou schopnost bránit se, neboť zanedbali, ba odmítli studium údajně sekulárních věd a matematiky a tato krátkozrakost zůstává nadále zásadním zdrojem útlaku, jímž dnes muslimové trpí. Mnozí muslimové stále odsuzují zakladatele moderního Turecka Mustafu Kemala, neboť se pokoušel svou zemi modernizovat. Bylo by však dnes Turecko bez Atatürka muslimské? Bystrozrakost Mustafy Kemala zachránila islám v Turecku a Turecko pro islám.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Neschopnost porozumět skutečnému a zásadnímu poselství Koránu a vyložit jej přinesla muslimům jen neštěstí. Omezováním své četby na náboženské spisy a zanedbáváním moderní vědy jsme zničili islámskou civilizaci a ztratili jsme se ve světě.

Korán říká: „Alláh nezmění to, co je v lidu nějakém, pokud se tento sám nezmění.“ Mnozí muslimové to stále ignorují a místo toho se jen modlí k Alláhovi, aby nás spasil a vrátil nám zašlou slávu. Korán ovšem není talisman, který bychom si měli pověsit kolem krku jako ochranu před zlem. Alláh pomáhá těm, kdo tříbí svou mysl.