global connections KTSDESIGN/SCIENCE PHOTO LIBRARY/Getty Images

Jak se vypořádat s globalizací 4.0

ŽENEVA – Po druhé světové válce se mezinárodní společenství spojilo a vybudovalo společnou budoucnost. Dnes to musí udělat znovu. Vinou pomalého a nerovnoměrného zotavení v dekádě po globální finanční krizi se značná část společnosti odcizila a zahořkla, a to nejen vůči politice a politikům, ale i vůči globalizaci a celému ekonomickému systému, který globalizace podepírá. V éře všeobecné nejistoty a frustrace si získává stále větší oblibu populismus coby alternativa ke statusu quo.

Populistická rozprava však opomíjí – a často i stírá – podstatné rozdíly mezi dvěma pojmy: globalizací a globalismem. Globalizace je fenomén tažený technologiemi a volným pohybem myšlenek, lidí a zboží. Globalismus je ideologie, která dává přednost neoliberálnímu globálnímu řádu před národními zájmy. Nikdo nemůže popřít, že žijeme v globalizovaném světě. Zda by však veškerá naše politika měla být „globalistická“, je značně sporné.

Tento okamžik krize koneckonců vyvolal závažné otázky o naší architektuře globálního vládnutí. V situaci, kdy stále více voličů požaduje „opětovné převzetí kontroly“ od „globálních sil“, je hlavním úkolem obnovení suverenity ve světě, jenž vyžaduje spolupráci. Místo abychom uzavírali ekonomiky prostřednictvím protekcionismu a nacionalistické politiky, musíme formulovat novou společenskou smlouvu mezi občany a jejich vedoucími představiteli, aby se každý cítil doma natolik bezpečný, že mimo domov zůstane otevřený světu. Pokud to nedokážeme, pak pokračující rozpad našeho společenského přediva nakonec povede ke kolapsu demokracie.

Problémy spojené se čtvrtou průmyslovou revolucí (4IR) se navíc časově shodují s rychlým nástupem ekologických omezení, vznikem stále multipolárnějšího mezinárodního řádu a rostoucí nerovností. Tento spletitý vývoj přináší novou éru globalizace. Otázka, zda tato éra zlepší podmínky pro člověka, bude záviset na tom, zda se na ni podnikové, místní, národní i mezinárodní řízení dokáže včas adaptovat.

Prozatím se utváří nový rámec globální spolupráce veřejné a soukromé sféry. Podstatou kooperace mezi veřejným a soukromým sektorem je využití soukromého sektoru a otevřených trhů k posílení hospodářského růstu pro veřejné blaho při trvalém zohledňování ekologické udržitelnosti a sociálního začleňování. Chceme-li však definovat veřejné blaho, musíme nejprve popsat základní příčiny nerovnosti.

Například otevřené trhy a vyšší konkurence sice na mezinárodním kolbišti bezpochyby vytvářejí vítěze a poražené, avšak zároveň mohou mít ještě výraznější dopad na nerovnost na státní úrovni. Rostoucí propast mezi upozaďovanými a privilegovanými navíc dále prohlubují obchodní modely 4IR, které často dobývají rentu z kapitálového majetku nebo duševního vlastnictví.

The Year Ahead 2019

Featuring commentaries by Joseph Stiglitz, Sri Mulyani Indrawati, Angus Deaton, Célestin Monga, Jean-Claude Juncker, and other leading thinkers. Now available for pre-order.

Learn more

Chceme-li tuto propast zacelit, musíme si uvědomit, že žijeme v novém typu ekonomiky tažené inovacemi a že k zajištění důvěry veřejnosti jsou zapotřebí nové globální normy, standardy, politické přístupy a konvence. Nová ekonomika už dnes rozbila a přetvořila bezpočet průmyslových oborů a dislokovala miliony zaměstnanců. Dematerializuje výrobu tím, že při tvorbě hodnot zvyšuje podíl znalostí. Zostřuje konkurenci uvnitř domácích výrobních, kapitálových a pracovních trhů, ale i mezi státy zavádějícími odlišné obchodní a investiční strategie. A posiluje nedůvěru, zejména vůči technologickým společnostem a jejich nakládání s našimi daty.

Vzhledem k nevídanému tempu technologických změn budou naše systémy zdravotnictví, dopravy, komunikace, výroby, distribuce a energetiky – abych jmenoval jen pár oblastí – zcela přetvořeny. Zvládnutí těchto změn bude vyžadovat nejen nové rámce národní a nadnárodní spolupráce, ale i nový model vzdělávání doplněný o cílené programy vštěpování nových oblastí kvalifikace zaměstnancům. Vzhledem k pokrokům v robotice a umělé inteligenci v kontextu stárnoucích společností se budeme muset přeorientovat z výroby a spotřeby ke sdílení a péči.

Globalizace 4.0 teprve začala, ale už dnes se ukazuje, že jsme na ni zoufale špatně připraveni. Lpění na zastaralých konceptech a „vyspravování“ stávajících procesů a institucí stačit nebude. Je potřeba je od základů proměnit, abychom dokázali využít nových příležitostí, které na nás čekají, a současně se vyhnout takovým disrupcím, jakých jsme dnes svědky.

V době, kdy si osvojujeme nový přístup k nové ekonomice, musíme mít na paměti, že nehrajeme hru s nulovým součtem. Neřešíme otázku volného obchodu versus protekcionismu, technologií versus pracovních míst, imigrace versus ochrany občanů nebo růstu versus rovnosti. Vesměs jsou to falešné dichotomie, jimž se můžeme vyhnout tím, že budeme podporovat politiku upřednostňující „a“ namísto „versus“ a že umožníme sledování všech možných zájmů současně.

Pesimisté jistě namítnou, že plodnému globálnímu dialogu o globalizaci 4.0 a nové ekonomice stojí v cestě politické podmínky. Realisté však využijí současné situace k prozkoumání mezer ve stávajícím systému a k identifikaci požadavků na budoucí přístup. A optimisté si zachovají naději, že lidé orientovaní na budoucnost vytvoří společenství sdílených zájmů a nakonec i sdílených cílů.

Změny, které dnes probíhají, se neomezují na určitou konkrétní zemi, sektor či téma. Jsou všeobecné, a proto vyžadují globální reakci. Nezaujmout nový kooperativní přístup by pro lidstvo znamenalo tragédii. Chceme-li načrtnout plán architektury sdíleného globálního vládnutí, nesmíme uvíznout v bahně současného krizového řízení.

Pro mezinárodní společenství bude tento úkol vyžadovat dvě konkrétní věci: širší zapojení a větší fantazii. Zapojení všech protagonistů do trvalého dialogu bude stejně klíčové jako dostatečná fantazie k tomu, abychom přemýšleli v rámci celého systému a dokázali se povznést nad vlastní krátkodobé institucionální a národní ohledy.

Takové budou dva základní principy nadcházejícího každoročního jednání Světového ekonomického fóra v Davosu-Klostersu, jehož hlavní téma zní „Globalizace 4.0: Vytvoření nové architektury v éře čtvrté průmyslové revoluce“. Ať jsme připraveni, nebo ne, nový svět nám klepe na dveře.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/1IIBXG2/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.