Megaproject VirginiaDoT/Flickr

Éra megaprojektů

WASHINGTON, DC – Zdá se, že vstupujeme do nové éry megaprojektů, kdy státy – zejména pak členové skupiny G-20 – mobilizují soukromý sektor, aby masivně investoval do mnohamilionových (ne-li do mnohamiliardových či mnohabilionových) infrastrukturálních iniciativ, jako jsou ropovody a plynovody, přehrady, vodní a elektrárenské systémy nebo silniční sítě.

Výdaje na megaprojekty už dnes činí přibližně 6-9 bilionů dolarů ročně, což je zhruba 8% globálního HDP, takže jde o „největší investiční boom v lidských dějinách“. A geopolitika, honba za hospodářským růstem, obsazování nových trhů a hledání přírodních zdrojů čerpají do rozsáhlých infrastrukturálních projektů další prostředky. Zdá se však, že vedoucí světoví představitelé a věřitelé jsou si na vrcholu této potenciálně bezprecedentní exploze podobných projektů pramálo vědomi nákladných zkušeností z dřívějška.

Jistě, investice do infrastruktury mohou sloužit skutečným potřebám a pomáhat uspokojit očekávaný vzestup poptávky po potravinách, vodě a energii. Nebude-li se však exploze megaprojektů pečlivě usměrňovat a řídit, pak bude toto úsilí pravděpodobně kontraproduktivní a trvale neudržitelné. Bez demokratických kontrolních mechanismů mohou investoři privatizovat zisky a socializovat ztráty nebo tvrdošíjně volit uhlíkově intenzivní či jinak ekologicky a společensky škodlivé přístupy.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/CdXS22H/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.