21

Dokáže EU přežít populismus?

BRUSEL – Další rok, další hrozba pro přežití Evropské unie. Dobré je, že největší rozvrat roku 2016, totiž britské hlasování o odchodu z EU, se jeví jako zvládnutelný. Špatné je, že Francie i Itálie čelí v letošním roce možnosti politického převzetí moci populisty. I jeden takový výsledek by přitom docela dobře mohl znamenat konec EU.

EU se v poslední době stává hlavním cílem populistů. Jako první se tento fenomén projevil v Řecku, kde se v lednu 2015 dostala k moci levicová strana Syriza. Ta se však nesnažila vyvést Řecko z EU; usilovala spíše o lepší dohodu s věřiteli země, kteří uvalili na řecké občany zničující úsporná opatření.

Přístup Syrizy do značné míry odrážel vůli lidu. V červnu 2015 voliči v referendu drtivou většinou hlasů odmítli dohodu navrhovanou věřiteli Řecka, která by znamenala ještě přísnější úsporná opatření. Přijetí v podstatě nezměněné dohody řeckou vládou o pouhých pár dní později si však získalo širokou podporu. Řečtí voliči pochopili, že lepší podmínky nestojí za ztrátu členství v eurozóně.

Ne každý samozřejmě zastával názor, že členství v EU za tuto oběť stojí. Kritika EU ze strany obyvatel se však nesla v duchu jakési praktičnosti, která se do značné míry zaměřovala na to, co EU udělala, zejména v ekonomické oblasti. Proto se tato kritika nejhlasitěji ozývala ze zemí, které nejsilněji zasáhla krize eura, které musely bojovat s úspornými opatřeními nebo ve kterých vznikl v poslední době pocit, že je obchodní dohody ponechávají na holičkách.