0

Vzdělávání Evropy

Při léčbě evropských neshod hrálo a stále hraje velkou roli vzdělání. Před čtyřiceti lety schválili Charles de Gaulle a Konrad Adenauer vypracování nových učebnic, z nichž se učily děti v obou zemích a které pomohly zhojit století trvající francouzsko-německé nepřátelství.

Dnešní úkoly po takto dynamickém využití vzdělávací politiky volají. Evropská unie se s květnovým přistoupením středo-, východo- a jihoevropských kandidátských zemí stane politicky, ekonomicky a sociálně rozmanitější než kdykoliv předtím. To bezpochyby skýtá nové příležitosti, ale i nová rizika. Jelikož se rozšířená unie stane skutečností za pouhé dva měsíce, je nevyhnutelně nutné zformulovat koncepty kulturního porozumění, které přispějí k úspěšné integraci nových členů.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Některé hodnoty, které unie již dlouho vyznává, by se měly přenést poměrně snadno. Členové EU se v Maastrichtské smlouvě před deseti lety zavázali, že budou respektovat dějiny, kulturu a tradice všech zúčastněných národů. Návrh ústavy, který nedávno nebyl přijat v prvním kole jednání, neslibuje jen respektování kulturního dědictví; zavazuje unii, aby aktivně chránila, udržovala a rozvíjela bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost Evropy.

Evropa však může v tomto úkolu uspět pouze tehdy, pokud se rozličné zúčastněné kultury neuzavřou před ostatními do sebe. V mobilní a otevřené Evropě se před cizími kulturami nelze zabarikádovat; kontaktu se nelze vyhnout. Rozmanitost se musí prožít, což znamená vytvořit si vlastní jedinečnou kulturu a naučit se působit a vycházet s jinými regiony a způsoby myšlení. Hovořil o tom již Goethe, když ve své hře Torquato Tasso vykřikl: „Porovnejte se! Odhalte, čím jste!"

Evropanům se budování širší Evropy pochopitelně podaří pouze tehdy, budou-li otevřeni vůči tomu, co je pro ně cizí. Xenofobie je příznakem špatného vzdělání - výrazem úzkoprsosti a neschopnosti vcítit se do situace jiných. Proto bychom se neměli pouštět do pátrání po evropské identitě, ale spíše se shodnout na vzájemných vzdělávacích cílích, jež zvýší povědomí všech Evropanů o těch „ostatních", kteří jsou v Evropě jejich bratry.

Žízeň po vědomostech, radost ze spojení se světem a vcítění se do myšlení lidí z odlišných kultur, to jsou vlastnosti, které mohou zajistit rozmanitost v jednotě a jednotu v rozmanitosti. Totéž platí i pro sílu tolerance a mnohojazyčnosti. Pouze ti, kdo jsou obeznámeni s evropskými dějinami a kdo se angažují v diskusi s kandidátskými zeměmi o tom, čím Evropa je a čím by měla být, budou schopni překlenout propast mezi různými kulturami a náboženstvími.

To předpokládá kritické schopnosti a schopnost snášet kritiku. Současné členské země EU navíc nebudou muset být schopny pouze snášet kritiku západní civilizace ze strany Středoevropanů, Východoevropanů a Jihoevropanů, ale rovněž brát tuto kritiku v potaz při úvahách o politice.

Úspěšné vzdělání nás učí, abychom se k druhým chovali s důstojností bez ohledu na náboženství, rasu, původ nebo pohlaví.. Významným prvkem úspěšného vzdělání je ochota být tolerantní k ostatním. Z psychologického hlediska v sobě tato ctnost obsahuje schopnost vcítit se do postavení druhých.

Komunikace mezi příslušníky rozdílných kultur velmi často selhává proto, že jeden o druhém příliš málo víme. Říká se, že cestování rozšiřuje obzory, ale aby se tak stalo, je zapotřebí více než jen častá změna polohy. Máme-li získat povědomí, jak lidé z jiných kultur vnímají svět, pak potřebujeme znalosti o tom, jak žijí a zakoušejí život.

Novější postřeh by dále zněl: mnohojazyčnost rozšiřuje obzory. Jazyk není pouhým prostředkem dorozumívání. Jazyk je kultura. Již sama otázka, pro které stavy mysli, vlastnosti a okolnosti má určitý jazyk výraz, nám cosi vypovídá o kulturních zvláštnostech.

Dovolte, abych v případě německého jazyka poukázala na slova Weltschmerz , Weltgeist , Zeitgeist , Schadenfreude , Realpolitik nebo Bildung - vesměs jde o výrazy, pro něž v jiných jazycích často neexistuje přesný ekvivalent. Studiem cizího jazyka si navíc člověk osvojuje nové chápání sebe samého. Ze všeho nejdůležitější však je, že jazyk poskytuje přístup k jiné kultuře. Volání po tom, aby se součástí budoucích evropských školních osnov stal pobyt na některé zahraniční škole - pokud možno alespoň na jeden rok -, by mělo být vyslyšeno a pečlivě uváženo.

Fake news or real views Learn More

Mnohojazyčnost, empatii, toleranci a získávání vědomostí o cizích kulturách samozřejmě nelze předepsat jako daně. Stát však může a měl by zorganizovat dobré etické a politické vzdělání, které dopřeje mladým lidem příležitost k interakci s ostatními a k poznání a uznání jejich rovnosti. Liberální demokracie je ve svém úsilí o vytvoření občanské společnosti závislá na lidech a institucích, jež dokážou vést svým příkladem, přesvědčením či světonázorem.

Znovu a znovu si musíme během života připomínat, že m��me tolerovat názory a chování, které se zdají být v protikladu k našim. Při tomto úsilí nám skýtá podporu pouze vzdělání. Herec a spisovatel Peter Ustinov pro to nalezl názorný příměr: „Vzdělání je důležité, zvláště pokud jde o bourání předsudků. S tím, že jste zajatcem vlastní mysli, nic nenaděláte, ale aspoň se můžete postarat o to, aby tahle cela byla slušně zařízená."