MEXICO CITY – Od objevu penicilinu v roce 1928 až po zavedení poslední z hlavních skupin antibiotik v 60. letech je schopnost lidstva bojovat s patogenními bakteriemi doslova převratná. Postupem času se však počet antibiotik, vůči nimž jsou bakterie citlivé, snižuje a některé patogeny se stávají rezistentními na většinu existujících léků nebo i na všechny. V důsledku toho začínají být kdysi léčitelné infekce opět smrtelné.
Rezistence na antibiotika způsobuje už dnes odhadem 700 000 úmrtí ročně, přičemž finanční náklady dosahují desítek miliard dolarů. A protože antibiotická rezistence dál podkopává naši schopnost léčit různé druhy rakoviny, transplantovat orgány a implantovat protetické pomůcky, budou se tato čísla pouze zhoršovat.
K sílící antibiotické rezistenci přispívá řada faktorů. Bakterie se dokážou rychle reprodukovat a mutovat a mohou vytvářet něco jako „genetický internet“, který umožňuje určitým patogenním bakteriím „stahovat“ rezistentní geny. Většina antibiotik je navíc přírodními produkty půdních bakterií, u nichž může antibiotická rezistence nastávat přirozeně. Jakmile se v rozsáhlém měřítku zavedou člověkem vyrobená antibiotika, rezistentní bakterie se stávají nejpočetnějšími.
MEXICO CITY – Od objevu penicilinu v roce 1928 až po zavedení poslední z hlavních skupin antibiotik v 60. letech je schopnost lidstva bojovat s patogenními bakteriemi doslova převratná. Postupem času se však počet antibiotik, vůči nimž jsou bakterie citlivé, snižuje a některé patogeny se stávají rezistentními na většinu existujících léků nebo i na všechny. V důsledku toho začínají být kdysi léčitelné infekce opět smrtelné.
Rezistence na antibiotika způsobuje už dnes odhadem 700 000 úmrtí ročně, přičemž finanční náklady dosahují desítek miliard dolarů. A protože antibiotická rezistence dál podkopává naši schopnost léčit různé druhy rakoviny, transplantovat orgány a implantovat protetické pomůcky, budou se tato čísla pouze zhoršovat.
K sílící antibiotické rezistenci přispívá řada faktorů. Bakterie se dokážou rychle reprodukovat a mutovat a mohou vytvářet něco jako „genetický internet“, který umožňuje určitým patogenním bakteriím „stahovat“ rezistentní geny. Většina antibiotik je navíc přírodními produkty půdních bakterií, u nichž může antibiotická rezistence nastávat přirozeně. Jakmile se v rozsáhlém měřítku zavedou člověkem vyrobená antibiotika, rezistentní bakterie se stávají nejpočetnějšími.