3

Vojna a mír – a voda

WASHINGTON, DC – Indii v současnosti sužuje nejhorší krize přístupu k vodě za poslední roky; závažné sucho podle odhadů postihuje 330 milionů lidí – čtvrtinu tamní populace. Také Etiopie zápasí s nejhorším suchem za poslední desítky let, které už přispělo k odumření mnoha plodin, což vyvolává nedostatek potravin, který teď zasahuje zhruba desetinu tamních obyvatel. Za takových okolností je riziko napětí kvůli zdrojům vysoké.

V minulosti sucha této intenzity vedla ke střetům, a dokonce válkám mezi sousedícími komunitami a státy. Jedna z prvních v zaznamenaných dějinách propukla před asi 4500 lety, když městský stát Lagaš – vklíněný mezi řeky Tigris a Eufrat v dnešním Iráku – odklonil vodu od sousedního města Umma. Soupeření o vodu vyvolávalo násilné potyčky ve starověké Číně a rozdmýchávalo politickou nestabilitu ve faraonském Egyptě.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Dnes jsou opravdové války mezi zeměmi kvůli vodním zdrojům neobvyklé, vzhledem k dokonalejšímu dialogu a přeshraniční spolupráci. Uvnitř jednotlivých zemí však začíná být soupeření o nedostatkovou vodu běžnější příčinou nestability a střetů, zejména proto, že změna klimatu zesiluje závažnost i četnost extrémních povětrnostních událostí. Jak podrobně uvádíme v naší nové zprávě „Na suchu: Změna klimatu, voda a ekonomika,“ omezená a kolísavá dostupnost vody snižuje hospodářský růst, vede k migraci a vyvolává občanské střety, které dále rozdmýchávají potenciálně destabilizační migraci.

Tento cyklus je v některých regionech zřejmý už desítky let. Například v subsaharské Africe v posledních 20 letech často po období slabých dešťových srážek následovaly vzestupy násilí, občanských válek a změn režimů. V mnoha částech venkovské Afriky a Indie úbytek srážek působí jako „pohnutka k odchodu“ vyvolávající vnitrostátní či přeshraniční migraci do vodou lépe zásobovaných míst, často do měst, což vyvolává nové sociální tlaky, neboť narůstá počet přesídlených osob.

Ve zprávě předvídáme, že by nedostatek vody mohl zesilovat rizika konfliktů a přiživovat periody střetů, násilí a stěhování kvůli zdrojům, zejména v regionech, které už dnes sužuje vodní stres, například na Blízkém východě a v africkém Sahelu, kde je zemědělství stále důležitým zdrojem zaměstnanosti.

Naštěstí existuje způsob, jak tomuto koloběhu chudoby, strádání a střetů předejít. Pokud země v současnosti podniknou kroky k zavedení účinných vodohospodářských politik a postupů, opřených o dobře nastavené pobídky, dokážou nejen zvrátit sklouzávání do stavu nouze o vodu, ale také zvýšit tempa hospodářského růstu až o šest procentních bodů ročně.

Jednou zemí sužovanou nedostatkem vody, která uskutečňuje opatření usilující o zlepšení odolnosti vůči změně klimatu, je Maroko. V letech slabých dešťových srážek orgány marockých povodí přiřadily nejnižší prioritu zavlažování plodin, nejžíznivějšímu spotřebiteli tamní vody. Zemědělství má ale samozřejmě nadále zásadní význam pro nasycení obyvatel. Vláda proto investuje do modernizace zavlažovací infrastruktury, aby zemědělcům zajistila efektivnější vodohospodářské služby, které jim umožní snáze se přizpůsobit výkyvům v dostupnosti vody.

Marocké úřady také pracují na zlepšení managementu podzemních vod, aby předešly jejich nadměrné spotřebě. Rolníci provozující zemědělství závislé na deštích dostávají podporu, která jim pomáhá lépe využívat srážek, například zaváděním klimaticky odolných postupů jako je přímý výsev, což oproti sklizni, kterou by v suchých letech zajistily tradiční postupy, vede k vyšším výnosům.

Poselství z Maroka – a z naší zprávy – spočívá v tom, že s promyšlenými vodohospodářskými politikami a intervencemi si země mohou zajistit klimaticky odolnou a vodohospodářsky zajištěnou budoucnost. Jádrem účinných strategií přístupu k vodě bude kvalitnější plánování alokace vodních zdrojů, zavedení pobídek ke zvýšení efektivity, investice do infrastruktury zajišťující vyšší vodohospodářskou bezpečnost a lepší plánování měst, řízení rizik a zapojení občanů. Právě tuto agendu bude prosazovat nedávno vytvořený Mezinárodní panel na vysoké úrovni pro vodohospodářství, sestávající z hlav deseti států, aby napomohl lepšímu globálnímu hospodaření s vodou.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Samozřejmě že ne všechny země budou k vodohospodářsky jisté budoucnosti postupovat po téže stezce. Při sestavování strategií však mohou u ostatních hledat nápady a poučení, co se osvědčilo – a co selhalo. Budou-li vlády po celém světě jednat rázně a prozíravě, dokážou se účinně vypořádat s přirozenými mezemi a nejistotami postihujícími zdroje vody a zajistit, aby jejich občané a ekonomiky byli připraveni na to, co je může v budoucnu potkat.

Z angličtiny přeložil David Daduč